Jižní Afrika (Jihoafrická republika)

Nevím proč se zrovna v naší zemi ujalo označení této nádherné země v její dlouhé podobě – Jihoafrická republika (zkratka JAR). Je to zajímavé, protože stejně jako naši severní sousedé o sobě neřeknou, že jsou z Rzeczpospolita Polska, ale pouze Polska, tak stejně Jihoafričané o sobě říkají, že žijí v South Africa (Jižní Africe, což je oficiální krátké označení země). Asi to souvisí s tím, že sami nechceme používat námi zvolené označení Czechia (Česko). Druhou možností je úvaha, aby se nám to nepletlo s označením regionu “jižní Afriky”.
Co se týče pravidelné upoutávky na tuto zemi, tak ani nevím, kde začít, protože já mám Jižní Afriku rád a v některých aspektech mi připomíná Česko. My měli Havla a Jihoafričané Nelsona Mandelu, krajina je neuvěřitelně pestrá jako u nás – plná přírodních krás a různých typů ekosystémů – jen ty měřítka – ty měřítka jsou propastné. Takže jinak, Jižní Afrika je republikou velkých rozdílů, protože tam žijí Jihoafričané – lidé představující směs ras, národů, kultur a tradic. To vše ovlivňuje Jihoafričany takovou měrou, že nazývají svou zemi „Rainbow country“ (Duhová země). A tou také je!   
 
 

Základní informace
Hlavní město: Pretorie (výkonná moc), Kapské Město (zákonodárná moc), Bloemfontein (justice)
Počet obyvatel: 54 841 552 (2017)
Rozloha: 1 219 090 km2
Úřední jazyk: angličtina, afrikánština, ndebele, setswanština, zuluština, xhoština, sothština, tsonga, svazijština, vendština
Měna: 1 R Rand = 100 centů (Mince mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1, 2, 5 randů, bankovky jsou v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200 randů)
Čas: Praha + 1 h
Administrativní uspořádání: 9 provincií – Východní Kapsko, Západní Kapsko, Severní Kapsko, Svobodný stát, Gauteng, KwaZulu-Natal, Mpumalanga, Severozápadní Kapska, Severní Provincie
Délka hranic: 5 244 km
Sousední státy: Botswana, Lesotho, Mosambik, Namibie, Eswatini, Zimbabwe
 
Přírodní a klimatické podmínky
Klima: Při jihozápadním pobřeží je subtropické klima, od Kapského města na sever přechází v polopouštní až pouštní. Při jihovýchodním pobřeží je oblast hojná na srážky. V průběhu roku obecně převažují slunečné dny.
Reliéf: na jihovýchodě Malé a Velké Karroo, na jihozápadě Dračí hory, kde pramení nejvýznamnější řeka Orange.
Nejvyšší bod: Njesuthi 3 408m n.m.
Nejnižší bod: hladina Atlantského oceánu 0m n.m.
 
Hospodářský přehled
Hrubý národní důchod/obyv.: 5 750 USD
Hrubý domácí produkt/obyv.: 14 046 USD
Inflace: 5,3 % (2017 – odhad)
Směnný kurz: 1 USD = 17,7 R (2020)
Nezaměstnanost:  27,5 % (2017 – odhad)
Nerostné zdroje: zlato, platina, diamanty, rudy chromu, manganu, antimonu, lithia, uranu, černé uhlí, železná ruda, stříbro
Využití půdy: orná půda 9,9 %, louky a pastviny 69,2 %, trvalé kultury 0,3 %, lesy 7,6 %, ostatní 13 %
Zemědělství: kukuřice, pšenice, cukrová třtina, bavlník, olejniny, ovoce a zelenina, chov ovcí a skotu, rybolov
Průmysl: těžební (největší světový výrobce platiny, zlata, chrómu), montáž automobilů, kovoobrábění, strojní zařízení, textil, hutnictví železa a oceli, chemikálie, hnojiva, potraviny, opravy komerčních lodí
 
Obyvatelstvo
Národnostní složení: černoši 80,9% (nejpočetnější národy Zulové a Xhosové), barevní 8,8% (Coloureds oficiálně užíváno v JAR – převládající skupina obyvatel v západní části země), běloši 7,8%, Indové a Asiaté 2,5%
Náboženství: křesťanství 86%, animismus a tradiční náboženství 5,4%, islám 1,9%, ostatní 1,5% a ateisté 5,2%
Věková struktura: 0-14: 27,94%; 15-24: 16,8%; 25-54: 42,37%; 55-64: 6,8%; 65 +: 6,09%
Porodnost: 19,2 narozených na 1000 obyvatel za rok
Úmrtnost: 9,3 zemřelých na 1000 obyvatel za rok
Přirozený přírůstek: 0,97% 
Střední délka života při narození: 64,8 let
 
Historicko politický přehled
Prezident: Matamela Cyril RAMAPHOSA (od 15. února 2018)
Premiér: funkci zastává prezident
Úřední název: Republic of South Africa; South Africa
Státní zřízení: Parlamentní republika
Státní svátky: Freedom Day, 27.dubna (1994); nezávislost na Velké Británii (31. května) získána v roce 1910
Politické strany a jejich představitelé: African Christian Democratic Party nebo ACDP [Kenneth MESHOE]; African Independent Congress nebo AIC [Mandla GALO]; African National Congress nebo ANC [Cyril RAMAPHOSA]; African People’s Convention nebo APC [Themba GODI]; Agang SA [Mike TSHISHONGA]; Congress of the People nebo COPE [Mosiuoa LEKOTA]; Democratic Alliance nebo DA [John STEENHUISEN]; Economic Freedom Fighters nebo EFF [Julius Sello MALEMA]; Freedom Front Plus nebo FF+ [Pieter GROENEWALD]; GOOD [Patricia de LILLE]; Inkatha Freedom Party nebo IFP [Mangosuthu BUTHELEZI]; National Freedom Party nebo NFP [Zanele kaMAGWAZA-MSIBI]; Pan-Africanist Congress of Azania nebo PAC [Luthanado MBINDA]; United Christian Democratic Party nebo UCDP [Isaac Sipho MFUNDISI]; United Democratic Movement nebo UDM [Bantu HOLOMISA] 
Politické specifikum: Parlament je dvoukomorový a mandát členů je pětiletý. Národní shromáždění mí 400 křesel, poslanci jsou voleni přímo na základě poměrného zastoupení ve volebních obvodech. Druhá komora je Provinční národní rada, která mí 90 křesel, kdy každou provincii zastupuje deset poslanců. Rada má zvláštní pravomoci k ochraně regionálních zájmů, včetně ochrany kulturních a jazykových tradic etnických menšin.
 
Cestovatelské minimum
Očkování: Ne – Doporučuje se očkování proti tetanu, hepatitidě A a B. Malárie se vyskytuje v některých částech země. Zdravotnictví v JAR je na poměrně vysoké úrovni. Ceny lékařského ošetření jsou však pro cizince značně vysoké. Proto se doporučuje mít uzavřené kvalitní cestovní připojištění.
Vízum: Ne – pobyt nesmí přesáhnout 90 dní, platí pro turistické, oficiální a obchodní účely. Je vyžadován cestovní pas se strojově čitelnou zónou a alespoň dvě volné stránky (vedle sebe) pro vyznačení vstupního a výstupního razítka. 
Mapa: Jižní Afrika
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): ZA
Řízení vozidla: vlevo (Pokud hodlá český turista řídit v JAR automobil, vyžaduje se mezinárodní řidičský průkaz.)
Mezinárodní telefonní předčíslí: +270
Internetová doména: .za 
 
Obecně
Jižní Afrika (též Jihoafrická republika, zkr. JAR) se rozkládá v nejjižnější části Afrického kontinentu, rozprostírající se mezi 22° až 35° jižní šířky a 17° až 33° stupněm východní délky na ploše 1 219 090 kilometrů čtverečních (pro představu, je to velikost přibližně srovnatelná s plochou Nizozemí, Belgie, Itálie, Francie a Německa dohromady). Na severu země má společné hranice s Namibií, Botswanou a Zimbabwe. Na severo-východě s Mosambikem a královstvím Eswatini (dříve Svazijsko). Jižní Afrika na jiho-východě země obklopuje království Lesotho. Na západě, jihu a východu je obklopena Atlantským a Indickým oceánem. V roce 1947 byly k Jižní Africe připojeny 1 920 kilometrů vzdálené ostrovy prince Edwarda (Edwardův a Marionský ostrov) v polární oblasti. Na těchto ostrovech leží jediná aktivní sopka Jižní Afriky.
Povrch Jižní Afriky je formován dvěma fyzicko-geografickými jednotkami. Hranici mezi těmito jednotkami tvoří Great Escarpment („Velký sráz“). Tento výrazný topografický rys jižní části kontinentu vnikl vyzvednutím povrchu pře 20 miliony lety do nadmořské výšky přesahující 2 000m. Na západě dosahuje nadmořské výšky 1500m n. m. a na jiho-východě dosahuje výšky až 3482m nad mořem. Přes výraznou zpětnou erozi si uchoval vzhled charakteristického srázu. První jednotku tvoří vnitřní náhorní plošina s průměrnou nadmořskou výškou 1200m n. m.. Tato plošina náleží k velké africké plošině (Africkému štítu) táhnoucímu se až ke Středozemnímu moři. Druhou jednotkou je pás země mezi Velkým srázem a Indickým a Atlantským oceánem. Tato krajina je tvořena vrásovým systémem Kapských hor ohraničenými na východě a západě stupňovitými parovinami.
 
Většina území Jižní Afriky leží v subtropickém pásu, severní části provincií Transvaal leží v pásu tropickém s vegetací savanového typu. Na západním pobřeží chladný Benguelský proud vytváří suché subtropické klima. Vegetace zde má polopouštní ráz, směrem k jihu přechází v křovitý porost podobný středomořským macchiím (jedná se o porosty keřů a nízkých stromů). Kapsko má středomořské podnebí. Na východním pobřeží je subtropické klima, které vytváří teplý Mosambický proud. V centrálních náhorních planinách je subtropické a tropické semiaridní klima s vegetací typu karro a stepí až savan.
Důležitým rysem podnebí je malé množství srážek. Jižní Afrika je suchá země s průměrnými ročními srážkami okolo 464mm, zatímco celosvětový průměr představuje 875mm. Šedesát pět procent území má srážky nižší než 500mm a jen 15 procent země má srážky nad 760mm. Východ a jih země má srážky po celý rok. Množství srážek klesá od východu k západu. Na východě a v jihozápadním Kapsku spadnou srážky hlavně v zimním období a roční úhrn je vyšší než 2 000mm, na západě však může klesnout až pod 50mm za rok. Na ostatním území JAR spadne většina srážek v letním období. Působením mořských proudů, reliéfu a nadmořské výšky se klima jednotlivých oblastí značně liší. V Jižní Africe dosahují lednové teploty průměrně 20° – 24°C s maximy až okolo 40 stupňů. Červencové průměrné teploty jsou okolo 8° – 16°C , minima dosahují i hluboko pod bod mrazu (- 11°C).
 
V Jižní Africe nejsou žádné splavné řeky. Pouze dvě řeky – Vaal a Orange mají permanentní dostatek vody po celý rok. Ostatní řeky mají značně rozkolísané průtoky během roku. Hlavně na západu země tečou řeky pouze v období dešťů. Nejdelší řekou Jižní Afriky s délkou 2 200km je řeka Orange pramenící v Lesothu a tekoucí do Atlantského oceánu.
V důsledku malých srážek a občasných pseudocyklických obdobích sucha je Jižní Afrika nucena budovat množství přehrad. V současnosti je v Jižní Africe asi 450 velkých přehrad a je vybudováno mnoho kanálů jež dopravují vodu do jiných oblastí, např.: Tugela – Vaal vedoucí vodu do Gautengu, projekt Usutu – Vaal vedoucí vodu do východního Transvaalu, projekt Riviersonderend – Berg river v Západním Kapsku a Lesotho Highlands Water Projekt, jež zásobuje vodou oblast Gautengu a pomáhá udržet krok s průmyslovým rozvojem oblasti.
 
Na Africkém kontinentě má Jižní Afrika největší a nejrozvinutější hospodářství, prestože v absolutních číslech jí patří druhé místo za Nigérií. V minulosti byla páteří ekonomiky těžba zlata, diamantů a těžební průmysl vůbec. Dnes je nejrozvinutějším odvětvím hospodářství zpracovatelský průmysl, jehož podíl na HDP činí 26 procent. Pak následují finanční a podnikatelské služby (16 %), obchod (13 %), těžba (11 %) a zemědělství (6 %). Nadále však vývoz minerálů zůstává hlavním zdrojem valut.
Pouze 12 % povrchu země je obděláváno a srážkové poměry neumožňují tento podíl zvýšit. Hlavními produkty jsou kukuřice, pšenice, cukr, brambory, tabák a ovoce. Cukr, kukuřice a ovoce tvoří podstatnou část vývozních příjmů (občas se v zimě podívejte na obal hroznového vína).
 
V ochraně životního prostředí se Jižní Afrika přihlásila ke Světové strategii ochrany životního prostředí. V roce 1993 byla vydána tzv. Bílá kniha o ochraně životního prostředí, která je v souladu s mezinárodními tendencemi a hlásí se k zásadě trvale udržitelného rozvoje. V Jižní Africe je též nejstarší národní park na africkém kontinentě. Je jím Krugerův Národní park, který byl založen již v roce 1902. Plošně patří i mezi největší v JAR. Má plochu 20,000 km2 (odpovídá to rozloze Slovinska).  V Jižní Africe je dalších 19 národních parků a nespočet rezervací. 

 
V regionu jižní Afriky byli nalezeny pozůstatky prvních předků rodu Homo včetně možná vůbec prvních uměleckých děl. Dá se říct, že tento kout planety byl kolébkou lidstva.
Oblast dnes známá jako Jižní Afrika byla původně osídlena Sany, kteří byli lovci a sběrači. Asi před 2 tisíci lety některé z těchto komunit přešly k pastevectví. Dobytek získávali od bantusky mluvících skupin, které se stěhovaly na jih. Jedna z nejbohatších a nejsilnějších skupin, Khoikhoiové (později známí jako Hotentoti), se stěhovala podél západního pobřeží k jihu. Khoikhoiové se stali prvními domorodci, kteří narazili na bílé osadníky vedené Janem van Riebeeckem.
Bantuské kmeny, které žily po minulých 1500 let v oblasti jižně od řeky Limpopo, se stěhovaly na jih a na východ. Kmeny Nguni (Zulu, Xhosa, Swazi a Ndebele) obsadily území dnešních provincií KwaZulu/Natal a Východní Kapsko, kmeny Sotho (Severní Sotho, Jižní Sotho a Tswana) centrální oblasti, zatímco kmeny Venda, Lemba a Shangaan-Tsonga zůstaly na severu.
První bílí osadníci připluli do oblasti Kapska v roce 1652. První osadu zde založila Nizozemská Východoindická společnost, která sem dovezla otroky z jižní a jihovýchodní Asie (v 19. století je nahradila početná komunita nájemných dělníků z Indie a Číny). V následujících desetiletích za holandské vlády, se postupně přesouvali do vnitrozemí jako chovatelé dobytka. Prvními domorodci, na něž naráželi, byli Khoisanští lovci a sběrači, později pak bantusky mluvící skupiny. Búrové v území JAR zakládali tzv. Búrské republiky. Bělošské obyvatelstvo podstatně vzrostlo začátkem 19. století příjezdem velkých skupin britských osadníků a později těch, kteří doufali nalézt štěstí v dolech (v roce 1867 byl nalezen první diamant) – země lákala i mnohé cestovatele. Ačkoli anglicky mluvící komunita není tak početná jako Afrikánci, ovládla průmysl a obchod. Nadvláda Britů nepřišla jen tak, střet vyústil v Angol-Búrské války v letech 1880–1881 a 1899–1900. Británie válku vyhrála za cenu nasazení téměř 500 000 vojáků a brutálnímu způsobu vedení války, kdy uplatnila taktiku spálené země. Vybudovala první koncentrační tábory pro téměř všechny búrské obyvatele búrských republik (včetně žen a dětí), což někteří dnešní autoři označují za jednání se znaky genocidy.
Búrové kapitulovali v roce 1902, což znamenalo i zánik búrských republik. Angličané Búrům přislíbili, že se jim v budoucnu dostane rozsáhlé samosprávy. Slib byl částečně naplněn v roce 1910 vytvořením Jihoafrické unie, která se v roce 1961 stala republikou a byla zavedena politika apartheidu (rasové segregace), která zvýhodňovala bílou menšinu na úkor černé většiny a dalších nebílých skupin. Vládnoucí třída uzavřela černoškou většinu do “domovin a nezávislých států” a k práci v dolech využívala až z 80% nájemné dělníky z okolních zemích (Mosambik, Lesotho, Botswana, Eswatini, Malawi a Zimbabwe). Mělo to pro vládnoucí třídu výhodu, že nájemné síle vždy hrozilo vyhoštění. Černí obyvatelé zakládali politické strany s cílem zapojit se do vedení země. Nejznámější jsou Africký národní kongres (ANC) založení již r.1912 a Inkatha Freedom Party (1975). Dominantní ANC vedl opozici vůči apartheidu a mnoho čelních vůdců, jako byl Nelson MANDELA, strávilo desetiletí v jihoafrických věznicích.
 
 
Po zrušení apartheidu v roce 1994 se konaly první všelidové volby. Od té doby JAR vládne právě ANC. Vládnoucí strana předpokládala, že místní černošské obyvatelstvo obsadí pracovní místa po zahraniční námezdní pracovní síle. Opak se stal pravdou a JAR se stala místem masivní imigrace z okolních zemí (odhaduje se, že do země přišlo až půlmilionu lidí!). Tito lidé jsou většinou nekvalifikovaní. Proto vláda v roce 2002 přijala opatření, kterým umožnila dočasnou migraci kvalifikované zahraniční pracovní síly. Program byl neúspěšný, protože byl spojený s velkou byrokracií. Přestože se vzdělávací systém zlepšil, odlivem mozků země trpí do dnes, zejména v několika klíčových odvětvích jako je zdravotnictví a technologie.
Na rozdíl od většiny ostatních států má Jižní Afrika tři hlavní města: vládní a administrativní Pretorii, parlamentní Kapské město a soudní Bloemfontein. Ve východní polovině země žije většina obyvatelstva Jižní Afriky jako důsledek klimatických podmínek, nerostného bohatství, úrodnější půdy a většího počtu pracovních příležitostí. Největší hustota obyvatelstva je ve čtyřech průmyslových oblastech země: Pretoria – Johannesburg – Vereeniging v Gautengu, Durban – Pietermaritsburg – Pinetown v KvaZulu/Natal, jihozápadní část Západního Kapska a Port Elizabeth – Uitenhage ve Východním Kapsku. V těchto oblastech žije jedna třetina obyvatelstva a 80% veškerého městského obyvatelstva, ačkoli svou rozlohou tvoří jen 4% země. V roce 2017 tvořilo populaci Jižní Afriky necelých 55 miliónů obyvatel.
Jižní Afrika díky rostoucímu vzdělání a ekonomickému rozvoji opakuje demografický vývoj vyspělých zemí a populace postupně stárne. Rodiny mají menší počet dětí a rodičovství je plánované. Bohužel v zemi je vysoká nezaměstnanost a prevalence HIV / AIDS, které se odráží v průměrné délce života, která neodpovídá možnostem země.
 
Jihoafrická republika je rozvíjející se trh se středními příjmy a bohatou nabídkou přírodních zdrojů. Ekonomika země má dobře rozvinuté finanční, právní, komunikační, energetické a dopravní odvětví. Místní burza patří mezi největší v Africe a patří mezi 20 nejvýznamnějších burz na světě. Jižní Afrika je začleněna do mezinárodního společenství BRIC (vzniklo v roce 2001), jež zahrnuje v té době nejdůležitější rozvíjející se trhy světa (Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky). Země stále ekonomicky roste, byť od roku 2017 růst zpomalil. Velkou výzvou země je snížení nezaměstnanosti, chudoby a nerovnosti (patří mezi nejvyšší na světě). Nezaměstnáno je zhruba 27% pracovní síly a mezi černou mládeží je podíl výrazně vyšší. S tím souvisí i kriminalita a násilí, což velký problém celé společnosti a možná i důvod, proč zde hledal útočiště Radovan Krejčíř, který málem ovládl podsvětí Cape Townu. Další brzdou rozvoje je kvalita energetické infrastruktury (země staví tři nové elektrárny). Dalšími problémy jsou korupce, nekompetentní řízení a zadlužení.
Jižní Afrika je členem Jihoafrické celní unie (další členové jsou Namibie, Botswana, Lesotho a Eswatini). Měny těchto států jsou pevně navázány na rand v poměru 1:1. V Namibii, Botswaně, Lesothu a Svazijsku je možné platit místní měnou, tak i randem. V Jihoafrické republice ale měny ostatních států použít nelze.
 
Doprava hraje v Jižní Africe důležitou roli a to nejen z hlediska rozlohy země, ale i vzhledem k poloze v rámci planety. 
Z hlediska mezinárodního obchodu hrají nejvýznamnější roli námořní přístavy a to nejen pro JAR, ale i pro sousední (vnitrozemské) členy Jihoafrického rozvojového společenství (SADC). Přibližně 96 % vývozu země je přepravováno po moři. Jižní Afrika má osm obchodních přístavů: Richards Bay a Durban (KwaZulu- Natal); East London, Port Elizabeth a Ngqura (Eastern Cape); Mossel Bay, Cape Town a Saldanha Bay (Western Cape). O přístavy se stará státní společnost Transnet. Z uvedených přístavů je největší Durban, který ročně  zpracovává až 31,4 milionů tun nákladu. Je to druhý největší přístav v Africe po egyptském Port Said.
Železnice má délku 36 000 kilometrů. Proslavený je luxusní Modrý vlak, který jezdí z Kapského Města do Pretorie. Jinak je železnice využívána zejména pro nákladní dopravu. JAR má 4 metro systémy – Metrorail Gauteng, Metrorail KwaZulu-Natal, Metrorail Eastern Cape a  Metrorail Western Cape – mají celkovou délku 2 228 kilometrů, 471 stanic a denně přepraví 1,7 miliónů pasažérů.
Silniční síť je rozsáhlá, respektive patří mezi 10 největších na světě. Celková délka silnic dosahuje 746 978km, ale 459 957km silnic má nezpevněný povrh a dalších 131 919km jsou přírodní cesty. Zpevněné cesty mají délku 158 124km. Tyto údaje jsou vztaženy k roku 2016. Nejvyšší kategorie silnic nese označení písmenem “N” – National routes. Tyto páteřní silnice spojují jednotlivé provincie. Nejdelší je N2, která má délku 2 255 km (pozn. Nediv se, když vám místní řeknou, že je něco kousek, třeba obchod na další křižovatce a vy ujedete 150km!Měřítka mají pro ně jiné hranice.).
 
Nejpopulárnějšími sporty v zemi jsou mezi býlími a barevnými Jihoafričany kriket a ragby, černoši milují fotbal. O umění by se dalo dlouho povídat, tak si uveďme jen nejslavnější zpěvačku Mama Africa (Miriam Makeba (4. března 1932 – 10. listopadu 2008) – první zpěvačka černé pleti oceněná Grammy (1965); já rád poslouchám soudobé zpěváky – Jeremy Loops, Mpumi, a další). 
 

Share with:


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *