Neděle, 19 května, 2024
Prostředí

Řeka Niger

Řeka Niger protékající suchými oblastmi Sahelu při hranicích Sahary má velký kulturní význam. Pro místní obyvatele je místem kontaktů, poskytuje jim obživu, slouží jako zdroj pitné vody i jako pračka. I v tomto odlehlém koutě Afriky si lidé cítí dopady změny klimatu. Hladina řeky je stále nižší a v řece je méně ryb.
 
Niger je třetí nejdelší řekou Afriky (po Nilu a Kongu) a stejná i z hlediska plochy povodí (Niger odvodňuje povodí o velikosti 2 117 700km2) a vodností. Tok v délce 4 180km opisuje velký oblouk, jehož vrchol se dotýká až hranice Sahary. Dnešní tok se skládá ze dvou vývojově a časově rozdílných úseků. Horní a střední tok směřující na severovýchod v Pleistocénu (starší oddělení čtvrtohor) odváděl své vody do bezodtokového jezera v západ saharské pánvi El-Džúf (angl. El Djouf – tzv. „Saharské moře“). V okolí Timbuktu, kde Niger tvoří vnitrozemskou deltu byl tok „pirátsky podchycen“ mladší řekou směřující na jihovýchod (dnešní dolní tok).
 
Obrázek vpravo: Schéma pirátství vodního toku (vodní tok zpětnou erozí přesune vlastní pramen tak, až načepuje jiný tok); autor: Casito
 
Řeka Niger má v místních jazycích mnoho pojmenování, ale většina z nich se dá vyložit jako „velká řeka nebo velká voda“. Jako Niger je poprvé označil Joannes Leo Africanus v roce 1550, podle berberské fráze „ger-n-ger“ s významem „řeka řek“. Důvodem je, že obchodní cesty skrz Saharu ovládali Berbeři, kteří byli hlavním zdrojem informací pro Evropany. Zajímavostí je, že ve středověkých mapách není Niger řekou spojitou. Horní a střední tok nesl označení na historických mapách jako Niger a dolní tok jako Quorra (Kworra). Podle řeky nesou označení i státy Niger a Nigérie, které tak byli pojmenovány koncem 19. stolení při tzv. shonu po Africe” / “Scramble for Africa” / “Race for Africa. Další zajímavostí je, že Evropané si dlouho mysleli, že se jedná o přítok Nilu a od 18. století Niger považovali za přítok řeky Senegal. Záhadu Nigeru vyřešil pro Evropu až  Richard Lander a jeho bratr, kteří v roce 1830 přinesli konečný důkaz o řece. Zdá se neuvěřitelné, že první cesta od pramene k ústí se uskutečnila až v roce 1946.
 
Obrázek: Povodí řeky Niger (Zdroj: Světová banka)
 
Řeka pramení v jihovýchodní Guinei. V krátkém úseku horního toku teče Niger v úzkém zaříznutém údolí do okrajových svahů Guinejské vysočiny (ve starších oblastech nese označení Súdánská vysočina, ale není to pojmenování podle státního útvaru, které dříve neslo označená Núbie) a po krátkém toku vstupuje do rovinatého a širokého území (dříve „Súdánská rovina“, možná ve školních atlasech). Vodnatost se od pramene rychle zvyšuje. V okolí Bamaka Niger protéká Mandingskou pahorkatinou v soustavě peřejí. Za městem Ségou má řeka opět klidný tok. Od města Ké-Massina (též Macina či Ké-Macika) po Timbuktu se Niger větví v mnohá ramena a vytváří široké mokřady, slepá ramena a jezera. Předpokládá se, že se jedná o relikt bývalé vnitřní delty, kterým řeka Niger ústila do velkého jezera západní Sahary. Tato vnitřní delta má rozlohu Belgie. Vnitrozemská delta (též Inner Niger Delta; Delta Intérieur du Niger; známá také jako Macina nebo Masina)  je mimořádně produktivní pro zemědělství a rybolov. V deltě se Niger slévá s řekou Bani (Bani má též značnou délku 1 100km a plochu povodí 102 000 km2. Podobně jako Niger trpí významným snížením průměrných ročních průtoků). U města Timbuktu se ramena Nigeru opět spojují do jediného řečiště a přibližně 300km řeka teče východním směrem a neústí do ní žádné stálé přítoky. Následně řeka Niger soustavou peřejí proráží kvarcitové pahorky a obrací svůj tok k jihovýchodu a její tok je peřejnatý. Posledních 750 kilometrů řeka opět protéká širokým údolím s malým sklonem hladiny. U města Lokoja se nachází soutok Nigeru a jeho největšího přítoku řeky Benue (Benue je přibližně 1 400km dlouhá, pramení Adamawa Plateau v severním Kamerunu). Řečiště Nigeru se následně rozšiřuje až na 3km a místy dosahuje hloubky 20m. Delta řeky Nigeru leží 180km od Atlantského oceánu a plocha delty má rozlohu 24 000km2. Řeka se v deltě opět větví na mnohá ramena a největší nese označení Nun, pro plavbu se využívá západní rameno Forcados. V deltě je patrný vliv mořského přílivu a odlivu.
 
Obrázek: Vnitřní delta řeky Niger (Zdroj: NASA)
 
Horní a dolní tok leží v pásmu rovníkového a monzunového podnebí (srážky jsou zde vydatné v letním období). Povodně na horním a dolním toku vznikají od července do listopadu. Povodí středního toku leží v suché oblasti. Povodně na horním toku zaplavují vnitrozemskou deltu na středním toku a velké množství vody se zde ztrácí vsakem a výparem. Průměrná ztráta dosahuje 25-30km3 vody za rok. Tuto ztrátu částečně kompenzuje přítok Bani, která se zde stéká s Nigerem. Na dolním toku je úbytek vody vyrovnáván druhým obdobím dešťů, které přichází od února do dubna. V důsledku klimatické změny a významnému úbytku lesů v Guinejské vysočině jsou v posledních dvou desetiletých srážky méně vydatné a povodně prudší (zrychlený odtok vody). 
 
Obrázek: Řeka Niger, Mali (autor: Das_A)
 
Průměrný roční průtok při ústí je 12 000m3/s (povodňový průtok dosahuje 30 000 – 35 000m3/s). Niger nese velké množství splavenin a do Atlantského oceánu přinese přibližně 67 milionu m3 materiálu. Oproti Nilu jsou však jeho vody „čisté“, jelikož splavenin má 1/10 oproti Nilu. Má to důvod v tom, že na horním toku protéká skalnatou krajinou a mnoho splaveni zachytí i vnitrozemská delta. 
 
Obrázek: Řeka Niger, Niamey (autor: Jean Rebiffé)
 
V povodí řeky Niger leží několik přehrad. V Mali je to přehrada Sélingué na řece Sankarani sloužící k výrobě elektrické energie a zavlažování, a dále je to přehrada Sotuba a Markala sloužící k zavlažování. V Nigérii k výrobě elektrické energie slouží přehrady Kainji, Shiroro, Zungeru a Jebba. V poslední době se tlak v důsledku klimatické změny na využívání vody řeky Nigeru zvyšuje. FAO předpokládá, že řeka v povodí by mohla zavlažovat půdu o rozloze až 2,8 milionů ha. Země, kterými Niger protéká se dohodli na koordinaci využívání jejich vod a domluvena je investice do nové přehrady v Mali (Taoussa) a Nigeru (Kandadji).
 
Niger má význam i jako dopravní tepna, ale splavných úseků po celý rok má málo. V roce 2009 nigerijská vláda zahájila bagrování řeky z Warri (město ležící v deltě u ramena Forcados) do Baro (město na soutokem s Benue) s cílem zajistit celoroční splavnost Nigeru. Projekt byl dokončen v roce 2017, ale další údržba je nejasná a navíc bude značně nákladná. Vláda se nyní zaměřila na splavnění Benue. Velkou otázkou je i budoucnost řek, jelikož obě (Niger a Benue) by v období sucha mohli mít nedostatek vody pro celoroční plavbu. 
 
Obrázek: Přehrada Markala na řece Niger, Ségou, Mali (Zdroj: IFPRI/Liangzhi You)
 
Užitečný odkaz: The Niger River Basin; A Vision for Sustainable Management – mapa povodí je z uvedeného dokumentu Světové banky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.