Řeka Orange – Oranžská řeka

Řeka Orange či Oranžská řeka je po Zambezi druhou nejdelší řekou jižní Afriky. Její název pochází z afrikánštiny od slova “Oranjerivier” na počest holandské vládnoucí rodiny – House of Orange. Název evokuje oranžovou barvu, ale řeka správně česky není Oranžovou řekou, ale Oranžskou. Pojmenování řeky je terčem kritiky a Jihoafričané nově prosazují název řeky “Senqu”. Orange odvádí vody z většiny rozlohy Lesotha, kde pramení, dále odvádí vody z Jihoafrické republiky, Botswany a Namibie. Řeka vytváří hranici mezi Jižní Afrikou a Namibií. Zajímavostí je, že neprotéká žádným velkým městem s výjimkou jihoafrického Upingtonu. Její vody jsou využívány zejména pro zavlažování a výrobu elektrické energie.
 
Orange pramení na svazích hory Mount o Surs v Dračích horách v nadmořské výšce 3 160m jen 193 km na západ od Indického oceánu u hranic mezi Lesothem a Jižní Afrikou, tj. na východě jižní poloviny kontinentu. Když opouští Lesotho nese pojmenování “Senqu”. Řeka na horním toku v zimě zamrzá a níže po proudu může i vyschnout, což ovlivňuje pastevectví. Po opuštění Lesotha teče západním směrem až do Atlantského oceánu. Na území Jižní Afriky řeka odvede své vody do největší jihoafrické přehrady Gariep (dříve Hendrik Verwoerd) a později do přehrady Vanderkloof (dříve P. K. Le Roux). Výstavbu přehrad umožnilo hluboce zaříznuté koryto řeky. Níže po proudu je údolní niva plošší a její vody jsou využívány k zavlažování polí. Když protéká  jihozápadně od Kimberley, tak se Oranžská řeka slévá se svým hlavním přítokem, řekou Vaal. Odtud řeka teče dále na západ přes vyprahlou oblasti Kalahari a Namaqualand. Zde se do řeky vlévá několik vádí – nejvýznamnější je řeka Molopo, ale množství vody je zanedbatelné s výjimkou mimořádných srážkových úhrnů. Na dolním toku v délce 550km tvoří mezinárodní hranici mezi Jihoafrickou republikou a Namibií. V tomto úseky je koryto řeky opět hluboce řezané. V blízkosti hranic leží vodopády Augrabies. V místě vodopádů řeka klesá do hloubky 122m v délce necelých 26km. Orange se vlévá do Atlantského oceánu mezi malými městy Oranjemund v Namibii a Alexander Bay v Jižní Africe. Řeka má celkovou délku 2 200km.
 
Plocha povodí je uváděna velmi rozdílně a často se setkáte s údajem, který je vztažen pouze na stálá povodí řek. A je uváděna jako povodí řeky Orange (včetně řeky Caledon, Vaal, Hartbees a Fish) o rozloze 973 000km². Nově mapované a používané povodí počítá i s občasnou řekou Molopo se svým přítokem Nossob, která své vody odvádí do Orange jen při extrémně silných srážkách. Celková plocha povodí řeky Orange pak činí více než 1 206 000km².
 
 
 
 
Vodní režim řeky je ovlivněn chodem srážek. V období suché zimy je průtok snížen odpařováním a rychlým odtokem a částečně v některých rocích i zamrznutím řeky na horním toku v Lesothu. Na horním toku dosahují srážkové úhrny až 2 000mm ročně, směrem na západ srážkové úhrny klesají na méně než 50 mm za rok. Během léta je naopak proud řeky silný a nese množství splavenin, které barví vodu do hněda. Velké množství sedimentů nesených řekou představují hrozbu pro inženýrské projekty (zejména přehrady) v delším časovém horizontu.
 
 
Ekonomické využití
Voda v řece je využívána nejen k výrobě elektrické energie, ale významnou roli hraje v podpoře zemědělství, průmyslu a těžby. Historie rozvoje Jihoafrické republika byla vždy spjata s těžbou diamantů (v roce 1867 byl nalezen první diamant) a naleziště v povodí Orange hráli vždy důležitou roli. Vody Orange tomuto rozvoji napomohli. Prudký růst obyvatel a průmyslu v Jižní Africe si vyžaduje další spotřebu vody a tomu mají napomoci i  dva velké vodní projekty: Orange River a Lesotho Highlands Water Project.
Projekt Orange River (ORP) byl jedním z největších a nejnápaditějších projektů svého druhu v Jižní Africe. ORP byla postavena vládou Hendrika Verwoerdana na vrcholu éry apartheidu. Smyslem projektu bylo využít část vody Orange v jejím povodí pro zavlažování (pěstování citrusů a vinné révy) a částečně jejím převedením do Východního Kapska (do povodí řek Great Fish a Sundays). Cílem bylo stabilizovat odtok na řece Orange a zajistit výrobu elektrické energie a spolehlivé zásobování vodou. Začalo se se stavbou dvou přehrad Gariep a Vanderkloof, které dnes společně zadržují 8 500 milionů m3 vody. Lesotho Highlands Water Project je koncipován tak, aby díky přehradám doplňoval vodu v povodí řeky Vaal. Voda je dodávána z Lesotha do Jižní Afriky pomocí tunelů – nejdelší je dlouhý 45km. Ke stavbě se přikročilo poté, co řeka Vaal a Tugela nedokázala krýt spotřebu vody v provincii Gauteng. Jižní Afrika platí Lesothu za vodu každý rok 150 milionů randů.
Nelze také pominout i turistický potenciál Orange. Díky vysokým stavům vody v létě je řeka atraktivní na svém dolním toku pro rekreační kanoistiku a rafting. Na řece lze v tomto období urazit i 30km denně. Na přítocích horních toků je mnoho výjimečných vodopádů a peřejí.
 
 
Pojmenování řeky
Původní obyvatelé jižní Afriky Sanové nazývali řeku “ǂNūǃarib” s ohledem na její černou barvu či “Kai !Arib”, což znamená “velká řeka”. Obdobně a významnově shodně řeku nazývali i Afrikánci, kteří jí říkali Gariep. Oficiálně byla řeka jako Orange River v roce 1779 plukovníkem Robertem Gordonem velitelem posádky United East India Company (VOC) v Kapském městě. Gordon pojmenoval řeku na počest Williama V. Oranžského. Nepřesné, ale ve své podstatě výstižné, je přesvědčení laické veřejnosti, že řeka nese název podle své oranžové barvy. K tomu napomáhá i název jejího největšího přítoku řeky Vaal, což znamená “šedý” či “bledý”. V Lesothu (a nově i JAR) se řeka stále častěji nazývá jako řeka “Senqu”. V Jihoafrické republice probíhá debata, zda by se neměla řeka přejmenovat i na jejím území, jelikož stále připomíná koloniální historii. Ve hře jsou dvě jména “IGqili” nebo “Senqu” (pozn. první název je ze xhoštiny a znamená “voda” či “pán”, to druhé ze Sesothštiny, co znamená neví ani Google překladač – poraďte v komentáři).
 
Fauna
Zajímavostí Oranžské řeky je poměrně malá druhová rozmanitost ryb. V řece žije jen 16 druhů ryb! 4 druhy jsou zavlečené – kapra obecný, pstruh duhový, tlamoun mosambický (Oreochromis mossambicus) a gambusie komáří (Gambusia affinis). Sedm druhů je endemických pro řeky Orange-Vaal: sumíček Sclaterův (Austroglanis sclateri), parmička natalská (Pseudobarbus quathlambae), parmička namibijská (Enteromius hospes), mesobola jihoafrická (Mesobola brevianalis), parma lesklá (Labeobarbus aeneus), parma velkotlamá (Labeobarbus kimberleyensis) a labeo kapské (Labeo capensis). Řeka nemá v povodí ani žádnou větší faunu. Nežijí zde krokodýli a poslední hroch obojživelný byl uloven v roce 1800.
 
 
Obrázky: Orange na horním toku v Lesothu a dolní tok Orange při hranicích JAR a Namibie.
 

Hlavní přítoky

  • Vaal
  • Molopo
  • Fish
Řeka Vaal je největší přítok řeky Orange. Má délkou 1 120 kilometrů a plochou povodí 196 438 km2. Řeka pramení pouhých 240 kilometrů od Indického oceánu a podobně jako Orange teče na západ. Svůj pramen má poblíž městečka Breytenu v provincii Mpumalanga v Jihoafrické republice. Je to třetí největší řeka v JAR po řece Orange (2 200km) a řece Limpopo (1 750km). Voda v době dešťů nese mnoho splavenin šedé barvy a od toho dostala svůj název. Naopak původní obyvatelé její název odvozovali od rovinaté krajiny, kterou protéká. Vaal a jeho přítoky získávají vodu z dešťů a akumulované podzemní vody. Vaal má mnoho přehrad, které vznikali již v minulosti a sloužili k zavlažování polí, pro těžbu, výrobu elektrické energie a průmyslové využití. S rozvojem Pretorie a Johannesburgu se Vaal stal také hlavním zdrojem pitné vody pro Gauteng. Už v roce 1938 byla dokončena výstavba Vaalské přehrady, která dokáže zásobovat aglomeraci vodou po celý rok. Spotřeba vody poslední desetiletí vzrostla a vzniklo několik projektů, které posilují Vaal vodou z Tugely a Orange z horských oblastí Lesotha. To má pozitivní dopad nejen na stabilizaci odtoku, ale také pomáhají naředit vody Vaalu, jelikož má velké problémy se znečištěním. Řeka Vaal má jen 50km splavné vody pro větší lodě (Orange na to však není lépe).
 
Molopo (afrikánsky Moloporivier) a její přítok Nossob odvádí vody z povodí o ploše 367 201 km2, což je asi 1/3 povodí Oranžské řeky. Řeka Molopo je dlouhá 960km. Pramení 40km východně od města Mahikeng v nadmořské výšce 2 500m n.m., kde řeka vytéká z jezera Molopo Oog – vývěru podzemní vody. Pod proudu pod městem leží i několik málo přehrad na řece. Stejně jako Orange a Vaal teče na západ, kde se po 800km stéká s řekou Nossop. Tok Molopa je přerušovaný (díky pískům není tok na mnoha místech patrný) a velmi pomalý, jelikož sklon řeky je pouhých 0,76m na 1km. Povodně jsou vzácné, protože obrovské písečné oblasti pouště Kalahari na namibijské straně absorbují veškerou vodu ze sezónních dešťů. Průměrné srážky se na východě pohybují od 500mm do 250mm po soutok s Nosopem. Přesto podzemní vody Molopa umožňují chov dobytka v jejím povodí. V případě mimořádně silných a trvalých srážek se voda z Molopa dostane až do řeky Orange, což se naposledy stalo před 100 lety. Soutok s Orange leží pod vodopády Augrabies. Její hlavní přítok Nossob (Nosob nebo Nossop) je pojmenovaný v sanském jazyce jako černá řeka (“ǂnuse ǃab”). Délka řeky je 740km a naposledy byla zaplavena v roce 1989. Teče jižním směrem a pramení v náhorní plošině blízko východně od hlavního města Namibie Windhoeku. Když se dostane do Kalahari, její vody proudí v podzemí. Přehrady nalezneme také jen na horním toku.
 
Fish river (v afrikánštině Visrivier, v němčině Fischfluss) je řeka v Namibii, která má délku 650 km a pramení v pohoří Naukluft. Jedná se o polední přítok řeky Orange, se kterou se stéká asi 100km od Atlantského oceánu. Plocha povodí činí 120 000 km2. Zajímavostí je, že od svého pramene teče jen 150 km k přehradě Hardap poblíž Marientalu, kde je průtok zcela zablokován a pod přehradou již žádná voda není. Vodní tok se následně postupně skládá ze svých přítoků pod přehradou. Tok řeky je sezónní a v zimě může řeka úplně vyschnout. Velkou podívanou je kaňon řeky “Fish River Canyon”, jehož délka je 160km. Na mnoha místech je až 550m hluboký a je součástí zvířecí rezervace Ai-Ais Hot Springs. Řeka se zde zařízla sedimentárními hornimami až na žulové podloží. Říká se, že je to druhý největší kaňon na světě.

Share with:


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *