Senegal

 

 

 

 

Obecně
Senegal leží v západní Africe mezi 12°22´s.z.š. a 11°17´-17°33´z.z.d.. Jeho západní hranice omývá Atlantský oceán. Severní hranici s Mauretánií tvoří řeka Senegal, na východě tvoří hranici s Mali řeka Falémé a na jihu sousedí s Guineou a Guineou Bissau. V okolí řeky Gambie je vklíněn úzký pruh (30km široký a 300km dlouhý) státu Gambie.

Senegal byl osídlen od počátků lidstva, ale kromě několika archeologických nálezů, nelze staré osídlení lépe charakterizovat.
V ranné minulosti bylo území součástí staré Ghanské říše (Wagadou Empire 790-1076). V 11. století se v Senegalu začal šířit Islám a stará Ghana se rozpadla. Na území dnešního Senegalu vznikly dvě nástupnické říše Takruf a Jolof. Ty později nahradila říše Mali (1230–1600) na jihu a Wolofská říše (1350–1900) na severu – odštěpená z říše Mali. V průběhu 15. století sem začali pronikat první Evropané – Portugalci, Francouzi, Nizozemci a Britové. Říše Mali zanikla a nahradila ji mocnější říše Songhaj (15-16. století). Po jejím rozpadu vznikly království Dendi (1591–1901) na východě, Kaabu Empire (1537–1867) na jihu a království Great Fulo, známé též jako Denanke či Denianke (1514-1776) na severu Senegalu. V roce 1677 se usadili Francouzi na ostrově Gorée.
Od roku 1840 se území stalo součástí francouzské kolonie Senegambie, která se roku 1904 stala součástí Francouzské západní Afriky – byly podniknuty mnohé výzkumné výpravy. V roce 1958 byl Senegal osamostatněn, ale o rok později (leden 1959) se stal součástí Malijské federace (druhým státem federace byl Francouzský Súdán (dnešní Mali)). Následný rok (1960) se federace rozpadla a Senegal vyhlásil nezávislost.
Senegal se stal republikou prezidentského typu. V roce 1963 byl prohlášen za socialistickou, demokratickou a sekulární republiku. Ústava zajišťovala veškerou rozhodovací moc prezidentovi. Referendem v roce 1970 byla ústava změněna a zřídila se funkce premiéra.
Vládnoucí silou země byl Senegalský pokrokový svaz, založený v roce 1959. Prezidentem a představitelem Senegalu byl Léopold Sédar Senghor, který byl též významným africkým básníkem. V roce 1981 opustil politiku. Jeho nástupce Abdou Diouf byl prezidentem mezi roky 1981 až 2000.
V roce 1982 se Senegal spojil s Gambií, čímž opět vznikla Senegambie, ale v roce 1989 se rozpadla. Důvodem rozpadu státu byl Senegalský konflikt s Mauritánií, který byl ukončen 1992. V roce 1999 se Senegal stal pluralitní demokracií a v prosinci proběhly první svobodné volby, které vyhrál Abdoulaye Wade. Vládl do roku 2012, kdy se pokoušel znovu kandidovat, ale zvedla se proti tomu vlna odporu.

Podklad povrchu Senegalu je prekambrického stáří. Po oddělení Jižní Ameriky z Gondwany byl nad mořskou hladinou. Ke konci křídy se západní okraj Afriky opět lehce snížil a vznikla senegalská pánev. Tuto pánev v eocénu opět zalilo moře a zanechalo po sobě vápencové, jílové, slínové a fosfátové vrstvy, které tvoří povrch celého území. Výjimkou je Cap Vert a povodí řeky Casamance, kde povrch tvoří čedičové výlevy čtvrtohorního stáří. Cap Vert byl obdobně jako Gorée ostrovem, který však s pevninou spojil písečný jazyk.

Morfologicky je Senegal rozlehlá nížina, která má průměrnou výšku pouze 50m. Pouze na jihovýchodě se objevují výběžky pohoří Futa Džalonu s výškou lehce přesahující 200m n.m. Přesto lze rozlišit několik morfologických oblastí.
Okolí řeky Senegal je pokryt čtvrtohorními naplaveninami a vátými písky. Několik Kilometrů široké údolí je zaplavováno povodněmi a je úrodné, proto je odnepaměti trvale osídleno. Dlouhé je 500km a leží na severu. Ve středu země leží polopoušť Ferlo, která je pokryta křovinatou savanou.
Jižní část kolem řeky Casamance a horní Gambie je typickou tropickou oblastí. Vzhledem k vyšším srážkám se jedná opět o úrodnou oblast.
Pobřeží je dlouhé 531 kilometrů, písčité, pokryté dunami jež vyplňují vlhké prohlubně „niayes“. Z pobřeží vybíhá nejzápadnější bod Afriky – Cap Vert, který je skalnatý a útesy.
Půdy jsou na severu hnědé stepního charakteru. Písek je nejen na pobřeží, ale i na většině území. Světlehnědé půdy leží na jihu a jihovýchodě, které jsou narušeny pruhy chudých lateritických půd.

Podnebí je tropické s dvěma zřetelně odlišenými obdobími. Období sucha je delší na severu a začíná mezi říjnem a prosincem a končí v květnu nebo červnu. Pak následuje období dešťů. Srážky jsou vyšší na jihu (1000-1500mm), v okolí řeky Gambie spadne mezi 500 – 1000mm a na severu země cca 250 – 500mm. Teploty jsou ovlivněny studeným Kanárským proudem, takže v nejteplejším měsíci dosahují teploty 25°C, pouze severní Senegal má více než 30°C. V zimě naopak podnebí ovlivňuje harmattan a teploty jsou na pobřeží vyšší, vnitrozemí je chladnější. Denní amplituda teplot dosahuje 20°C. Přesto ani v zimě průměrné teploty neklesají pod 20°C.
Nejdůležitější řekou země je Senegal, podle které se jmenuje i stát. Řeka zajistila též její prosperitu a patří mezi největší řeky západní Afriky. Řeka pramení v Mali, resp. vzniká soutokem Bafingu a Kakoye. Na území Senegalu přijímá levostranný přítok řeky Falémé a vody z polopouště Ferlo. Na pobřeží Senegal protéká písčitým územím. Za vyššího stavu vody se spojí s jezerem Guiers. Řeka se zdrojnicí Bafingu měří 1430km a její povodí má plochu 441 000 km2. Údolí je mělké a zaplavované. Řeka tvoří četná ramena a ostrovy (největší je Morfil – 160km dlouhý). Nejvíce vody je v řece od července do listopadu. V tomto období umožňuje plavbu lodí až do města Kayes v Mali. V období sucha je v řece patrný příliv až 450km proti proudu. Další významnou řekou je Gambie (dnes Senegalu patří pouze nesplavná pramenná část) a řeka Casamance.

Většina povrchu země je intenzivně zemědělsky využívána, včetně písčitého pobřeží. Vegetaci lze členit od severu na: sahelskou (křovinaté savany), súdánskou (travnaté savany) a tropickou (stromová savana a tropický les) na jihu s mangrovovými porosty na pobřeží.
V Senegalu žijí klasičtí zástupci savců západoafrických savan – buvoli, antilopy, prasata, lvi, šakali, levharti, hyeny, hroši a mnoho opic. Ptáci jsou zde nejen afričtí, ale též v zimním období mnoho druhů evropských ptáků. Z plazů nechybí krokodýli, varani, želvy, ještěrky, chameleóni a hadi.

Obyvatelstvo vyznává převážně islám a jejich svatí (marabutové) mají vlivné postavení. Úředním jazykem je francouzština. Dalším rozšířeným jazykem je wolofština, mandingo (na jihu) a Fulbština. Wolfštině se ale rozumí všude.
Školní docházka je povinná, ale nepříliš úspěšná – mnoho lidí je i tak negramotných.
Necelé polovina obyvatelstva žije ve městech. Nejvýznamnější je Dakar, který je nejen největší, ale i obchodním centrem země. Má významný přístav. Další důležitá města jsou Saint Louis, Thiés, Kaolack, Rufisque, Ziguinchor.

Zemědělství zůstává stále hlavním zaměstnáním obyvatelstva. Z obilovin pro místní spotřebu se pěstuje především proso a čirok. Významná je též kukuřice, maniok, jamy, fazole, banány, rýže a zelenina. Významnou vývozní plodinou je podzemnice olejná (arašídy), které se zde pěstují přes 180 let – všude!
Rybolov je významný – nejen na řekách ale i mořích.

V průmyslu dominuje těžba. Odnepaměti se zde těžila sůl (kraj Saint Louis) a zlato (v okolí řek Gambie a Falémé). Dnes dominuje těžba fosfátů, která má přímý vliv na bohatství země. Těží se železná ruda, zirkon a zlato. Nerosty se vyváží nezpracované. Zpracovatelský průmysl pracuje s produkty zemědělství. V zemi chybí vhodný zdroj levné energie.

Doprava je na africké poměry dobrá s hustou sítí silnic (délka silnic 13 576 km). Dakar je nejdůležitějším přístavem západní Afriky (středně velký přístav) s obratem přes 8 miliónů tun nákladu. Železnice má délku necelých 906km (dříve 1 700km). Hlavní trať vede na východ do Mali. V současné době je mimo provoz – více o železnici zde. V zemi je 19 letišť a délka splavných řek dosahuje 1 000km.