Mauritánie
Země, kde jezdí nejdelší vlak světa. Vlak jezdí na trase Nouadhibou – Choum a dosahuje délky až 3 km. Vlak vozí železnou rudu a jeden vagón pro přepravu osob. Délka tratě je 460km a doba jízdy 12hodin. Mauritánie je přímořský stát v západní Africe. Leží na území Saharské pouště a severního okraje Sahelu, proto je zde po celý rok horko a sucho. Teploty od jara do podzimu běžně dosahují 40°C. Od prosince do března jsou teploty nižší a mohou klesnout až k 10°C. Prší zde velmi málo a především mezi červnem a říjnem. Ceny jsou na naše poměry nízké, běžné je smlouvat. Do Mauritánie létá Air France. Autem se lze do země dostat bezpečně z Maroka, resp. Západní Saharu, přesto je nutné se držet silnice, protože v okolí jsou minová pole. Pokud vás láká poušť je Mauritánie to pravé. Za návštěvu stojí města v oázách – Atâr, Chinguetti a Ouadâne a především město Chinguetti a Ouadane, kde leží starobylá mešita, která je považována za sedmé nejsvatější město islámu. Chinguetti a okolní města (Ksour of Ouadane, Tichitt a Oualata) jsou na seznamu UNESCO World Heritage Site. Na seznamu UNESCO je též národní park Banc d’Arguin, který je vyhledáván vodními a zimujícími ptáky. Turisticky není země příliš vyhledávána.
Hlavní město: Nouakchott /Nuakčott/
Počet obyvatel: 3 840 429 (2018 – odhad)
Rozloha: 1 030 700 km2
Úřední jazyk: arabština
Měna: 1 Ouguiya /ukkíja/ (MRO) = 5 Khoumů /chúmů/
Čas: Praha -1 h
Administrativní uspořádání: 15 regionů – Adrar, Assaba, Brakna, Dakhlet Nouadhibou, Gorgol, Guidimaka, Hodh ech Chargui, Hodh El Gharbi, Inchiri, Nouakchott Nord, Nouakchott Ouest, Nouakchott Sud, Tagant, Tiris Zemmour, Trarza
Délka hranic: 5 002 km
Sousední státy: Alžírsko, Mali, Senegal, Západní Sahara.
Klima: Tropické, suché a horké, pouštní
Reliéf: Většinu území pokrývá poušť (Sahara) s vádí a svědeckými horami
Nejvyšší bod: Kédia d´Idjil 910 m n.m.
Nejnižší bod: Sebkha de Ndrhamcha -3 m n.m.
Hrubý národní důchod/obyv.: 4 120 USD
Hrubý domácí produkt/obyv.: 4 500 (2017 – odhad)
Inflace: 2,3% (2017 – odhad)
Směnný kurz: Mauritánská ouguiya vůči americkému dolaru v r. 2017.: 1U$ = 363.6 MRO
Nezaměstnanost: 10,2% (2017 – odhad)
Nerostné zdroje: rudy železa a mědi, zlato, sádrovec, fosfáty
Využití půdy: orná půda 0,4%, louky a pastviny 38,1%, trvalé kultury 0%, lesy 0,2%, ostatní 61,3%
Zemědělství: rybolov, při pobřeží a v oázách, proso, luštěniny, rýže, palma datlová, chov ovcí, koz a skotu
Průmysl: těžba železné rudy, mědi a zlata, sádrovec (netěžený); lov a zpracování ryb
Národnostní složení: Arabové a Berbeři (černí Maurové (tzv. Haratine – arabsky mluvící otroci, bývalí otroci a jejich potomci afrického původu zotročeni bílými Maury) 40%, bílý Mauři (mají arabsko-berberské předky, označují se jako Beydane) 30%, subsaharští Mauritánci 30% (Wolofové, Tukelérové, Mandingové, Fulbové)
Náboženství: Islám 100%
Věková struktura: 0-14: 38,24%; 15-24: 19,78%; 25-54: 33,44%; 55-64: 4,74%; 65 +: 3,81%
Porodnost: 29,9 narozených na 1000 obyvatel za rok (2018 – odhad)
Úmrtnost: 7,8 zemřelých na 1000 obyvatel za rok (2018 – odhad)
Přirozený přírůstek: 2.147% (2018 – odhad)
Střední délka života při narození: 63,8 let
Prezident: Mohamed Cheikh El Ghazouani (od 1. srpna 2019)
Premiér: Ould Bedda Ould Cheikh Sidiya (od 5. srpna 2019)
Úřední název: al-Džumhúríja al-Islámíja al-Mauritáníja
Státní zřízení: Prezidentská republika
Státní svátky: Independence Day 28. listopadu (nezávislost na Francii v roce 1960)
Politické strany a jejich představitelé: Alliance for Justice and Democracy/Movement for Renewal nebo AJD/MR [Ibrahima Moctar SARR]; Burst of Youth for the Nation [Lalla Mint CHERIF]; Coalition of Majority Parties nebo CPM (včetně UPR, UDP); El Karama Party [Cheikhna Ould Mohamed Ould HAJBOU]; El Vadila Party [Ethmane Ould Ahmed ABOULMAALY]; National Forum for Democracy and Unity nebo FNDU [Mohamed Ould MAOLOUD]; National Rally for Reform and Development nebo RNRD-TAWASSOUL [Mohamed Mahmoud Ould SEYIDI]; Party of Unity and Development nebo PUD [Mohamed BARO]; Popular Progressive Alliance nebo APP [Messaoud Ould BOULKHEIR]; Rally of Democratic Forces nebo RFD [Ahmed Ould DADDAH]; Ravah Party [ Mohamed Ould VALL]; Republican Party for Democracy and Renewal nebo PRDR [Mintata Mint HEDEID]; Union for Democracy and Progress nebo UDP [Naha Mint MOUKNASS]; Union of Progress Forces [Mohamed Ould MAOULOUD]; Union for the Republic nebo UPR [Seyidna Ali Ould MOHAMED KHOUNA].
Očkování: Očkování není povinné. Při delším pobytu může být vyžadováno očkování proti žluté zimnici. V případě cestování do odlehlejších oblastí se doporučuje očkování proti břišnímu tyfu a žloutence typu A a B.
Vízum: ano (Velvyslanectví Mauritánie v Berlíně). Očekává se spuštění systému biometrických víz, která budou vystavována na letišti. Doporučujeme si výše uvedené informace ověřit přímo u mauritánských úřadů – nejlépe na Velvyslanectví Mauritánské islámské republiky v Berlíně.
MZV: Základní turistické informace
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): RIM
Řízení vozidla: vpravo
Mezinárodní telefonní předčíslí: +222
Internetová doména: .mr
Zásuvka: 220V/50Hz (evropská zásuvka)
Obecně
Ve středověku (7. – 11. století) patřila Mauritánie do Ghanské říše. V průběhu 8. století konvertovala většina Berberů k Islámu. V 11. století zemi dobyli Maročané – Almorávidé, kteří zemi spravovali po další století. Během 13. a 15. století patřila jižní část země pod správu říše Mali. Od 15. století se území dostalo pod správu marockého sultána. V roce 1441 připluli do oblasti Portugalci. Koncem 15. století zřídili Portugalci od pobřeží do vnitrozemí obchodní a otrokářské stezky, ale místní knížectví nadále uznávala svrchovanost marockého sultána. V průběhu 15. – 16. století se na území východní Mauretánie zformovala muslimská říše Songhai, která se rozšířila přes celé území západního Sahelu. V roce 1817 se pobřežní oblasti dostaly do sféry francouzských zájmů. Od roku 1903 byla Mauretánie francouzským protektorátem v rámci Francouzské západní Afriky, od roku 1920 pak kolonií, resp. členem Francouzské západní Afriky. V roce 1946 získala statut zámořského území Francie a od roku 1956 částečnou autonomii s místní samosprávou. V letech 1957-1958 proběhla v zemi četná povstání za nezávislost země, která vyvrcholila v roce 1960 prohlášením nezávislosti. V začátcích státu si Mauretánie nárokovala území Západní (Španělské) Sahary a po odchodu Španělů roku 1976 byla část Západní Sahary okupována mauretánskými vojsky. Teprve v roce 1979 se Mauretánie z území Západní Sahary stáhla a svých nároků vzdala. V zemi bylo v roce 1980 oficiálně zrušeno otroctví, ale praktikuje se stále. To vede ke konfliktu mezi vládnoucími Araby a podřízenými černochy, kteří hledají útočiště v sousedním Senegalu (Největší konflikt vypukl v roce 1989). Státním převratem v roce 1984 se k moci dostal prezident Taja. V roce 1989 měla Mauretánie ozbrojený konflikt se Senegalem. V referendu v roce 1991 schválila naprostá většina voličů novou ústavu, která legalizovala pluralitní systém a zakotvila jako státní zřízení “islámskou republiku”. V roce 1992 se konaly první pluralitní volby prezidenta od vyhlášení nezávislosti a parlamentní volby. Taya se udržel u moci i během voleb v roce 2003. V roce 2007 se ve volbách stal prezidentem Abdallahi. Od tohoto roku je otroctví trestné.
Území Mauritánie bylo v prvohorách zalito mořskými vodami. Na jeho dně se vytvořily mohutné vrstvy písku, které vytvořili rozsáhlé pískovcové vrstvy v Adaru. Na konci karbonu začalo moře ustupovat a tento proces se ukončil v pleistocénu. Povrch je zploštělí a uniformní tvořený laterickými, hlinitými a písčitými vrstvami až 80 metrů silnými. Průměrná nadmořská výška většiny povrchu nedosahuje ani 200 m n.m.. Nejvyšší místa leží na severozápadě země ve vrchovině Zemmur. Pobřeží má délku 750km. Na severu je příkré a k jihu se stává rovinaté, lemované lagunami a slatěmi.
Podnebí je převážně aridní. Na jihu semiaridní až savanovité a sahelské. Na jihu činní srážkový úhrn 250 – 500mm a období dešťů je zde mezi červencem a říjnem. Teploty v lednu dosahují 22°C a během léta 30°C. K severu a východu srážky klesají a na severovýchodě nedosahují ani 100mm. Je zde též velká denní teplotní amplituda. V noci teploty klesají k 10°C a přes den mohou dosáhnout 40°C. Na pobřeží je klima příjemnější, ale vítr brzdí srážky. Hlavní město Nouakchott má pouhých 75 mm srážek za rok.
Říční síť v zemi prakticky neexistuje a země má pouze jedinou opravdovou řeku – pravý břeh řeky Senegal. Z největších přítoků Senegalu na území Mauritánie jsou řeky Karakoro a Gorgol. Ostatní toky jsou na většině území pouze periodické či epizodní. Většina země získává vodu pouze ze studní, které jsou hluboké 6 – 80m! Voda je často slaná či hořká.
Rostlinstvo a živočišstvo patří mezi druhově nejméně rozmanité v celé Africe. Výjimku tvoří pouze oblast v okolí řeky Senegal. V lagunách na pobřeží zimuje velké množství tažných a vodních ptáků.
Mauritánie patří mezi nejřidčeji zalidněné státy Afriky. Země dostala název podle nejpočetnějšího „etika?“ – Maurů (výše pod kolonkou Arabové a Berbeři), kteří mají bronzovou pleť, úzké rty, protáhlou lebku, dlouhé vlasy a malou postavu. Pravděpodobně vznikli smíšením Berberů, Súdanidů a Arabů. Jejich společnost je rozdělena do několika tříd: válečníky a marabuty, poplatníky – chovají dobytek a služebníky.
Zemědělství je díky nedostatku vody redukováno především na pastevectví. Nejvíce se chovají ovce, skot a zebu, velbloudi a osli. Na pobřeží Atlantského oceánu je vyvinut rybolov. Pěstování plodin je soustředěno u zdrojů vody. V oázách se pěstují datlové palmy.
Průmysl je orientován na těžbu. Země má bohaté zdroje železné rudy, soli, sádrovce, mědi, titanu, zirkonu a ropy (zatím nejsou ropná ložiska příliš využívána).
Doprava je orientována především na málo kvalitní silnice. Země má též 675km železničních tratí. Letecká doprava se ve vnitrozemí uskutečňuje na 15 letištích.