Džibutsko (Džibuti)
Země, kde začínají africké příkopové propadliny. Naleznete zde nejnižší místo Afriky i nezvykle zachovalou přírodu. Jinak je Džibuti hlavně země strategicky významného přístavu a jeho Port Free Zone a dále vojenských základen USA a Francie.
Džibutsko je frankofonní a muslimskou zemí. Pravděpodobně díky vojenské přítomnosti Francie a USA lze koupit alkohol v restauracích. Na veřejnosti je pití alkoholu zakázáno, včetně opilosti. Hrozí za to až dva roky vězení. Na islámské poměry je nezvykle rozšířená prostituce a vyšší podíl nemocných AIDS. S náboženstvím platí i zákaz dovozu a držení pornografie a projevy homosexuality. Bezpečností situace není dobrá. Večer se doporučuje doprovod. Je zde reálná hrozba teroristických útoků díky vojenské přítomnosti USA. Na severu země jsou v krajině stále minová pole. Focení vojenských a administrativních budov je zakázáno, resp. vyplatí se zeptat, zda fotit vůbec můžete. Pozor na politické demonstrace. Jedinou legální drogou je kát (kata jedlá). Za ošetření se platí v hotovosti. Voda z vodovodu není pitná.
Džibutsko má některá turisticky zajímavá místa. Např. město Tadjoura, kde je veřejnosti přístupný sultánský palác. V přístavu Tadjoura se dosud vyrábí plachetnice dhow. V Rudém moři jsou korálové útesy vhodné k potápění. V hlavním městě stojí za návštěvu trh Le Marché Central a kovotepecké dílny (zpracování zlata). Geologové by neměli opomenout navštívit slané jezero Assal – nejnižší místo Afriky, okolní solná pole a mladou sopku Ardoukoba. Začínají zde africké příkopové propadliny. Na jihozápadě leží jezero Abe (Abbé/Abhe) obklopené horkými prameny a travertinovými komíny desítky metrů vysokými. U jezera se shromažďují plameňáci. Nejvyšší hora Moussa Ali je stratovulkán a leží na hranicích Etiopie, Eritrei a Džibutska. V kontrastu s pouštními a polopouštními oblastmi je nezvykle zelené pohoří Goda, kde leží národní park „Forêt du Day National Park“. Roste tu jalovec (Juniperus procera), olivovník evropský (Olea europaea subsp. cuspidata), zimostráz (Buxus hildebrantii), keř (Tarchonanthus camphoratus), …. V zemi lze stále spatřit relativně mnoho původní fauny severní Afriky.
Uchvátit by vás mohla i kultura pastevců. Mnoho lidí se stále odívá tradičním způsobem.
Džibutsko je frankofonní a muslimskou zemí. Pravděpodobně díky vojenské přítomnosti Francie a USA lze koupit alkohol v restauracích. Na veřejnosti je pití alkoholu zakázáno, včetně opilosti. Hrozí za to až dva roky vězení. Na islámské poměry je nezvykle rozšířená prostituce a vyšší podíl nemocných AIDS. S náboženstvím platí i zákaz dovozu a držení pornografie a projevy homosexuality. Bezpečností situace není dobrá. Večer se doporučuje doprovod. Je zde reálná hrozba teroristických útoků díky vojenské přítomnosti USA. Na severu země jsou v krajině stále minová pole. Focení vojenských a administrativních budov je zakázáno, resp. vyplatí se zeptat, zda fotit vůbec můžete. Pozor na politické demonstrace. Jedinou legální drogou je kát (kata jedlá). Za ošetření se platí v hotovosti. Voda z vodovodu není pitná.
Džibutsko má některá turisticky zajímavá místa. Např. město Tadjoura, kde je veřejnosti přístupný sultánský palác. V přístavu Tadjoura se dosud vyrábí plachetnice dhow. V Rudém moři jsou korálové útesy vhodné k potápění. V hlavním městě stojí za návštěvu trh Le Marché Central a kovotepecké dílny (zpracování zlata). Geologové by neměli opomenout navštívit slané jezero Assal – nejnižší místo Afriky, okolní solná pole a mladou sopku Ardoukoba. Začínají zde africké příkopové propadliny. Na jihozápadě leží jezero Abe (Abbé/Abhe) obklopené horkými prameny a travertinovými komíny desítky metrů vysokými. U jezera se shromažďují plameňáci. Nejvyšší hora Moussa Ali je stratovulkán a leží na hranicích Etiopie, Eritrei a Džibutska. V kontrastu s pouštními a polopouštními oblastmi je nezvykle zelené pohoří Goda, kde leží národní park „Forêt du Day National Park“. Roste tu jalovec (Juniperus procera), olivovník evropský (Olea europaea subsp. cuspidata), zimostráz (Buxus hildebrantii), keř (Tarchonanthus camphoratus), …. V zemi lze stále spatřit relativně mnoho původní fauny severní Afriky.
Uchvátit by vás mohla i kultura pastevců. Mnoho lidí se stále odívá tradičním způsobem.
Základní informace
Hlavní město: Džíbútí (Djibouti)
Počet obyvatel: 921 804
Rozloha: 23 200 m2
Úřední jazyk: arabština a francouzština
Měna: 1 džibutský frank (Dfr, mezinárodní kód DJF) = 100 centimů
Čas: Praha + 2 h
Administrativní uspořádání: 6 okresů – Džibuti, Ali Sabieh, Arta, Dikhil, Tadjoura, Obock
Délka hranic: 528 km
Sousední státy: Etiopie, Eritrea, Somálsko, resp. Somaliland
Přírodní a klimatické podmínky
Klima: horké a suché, pouštní a polopouštní
Reliéf: pobřežní nížinu obklopují hory
Nejvyšší bod: Moussa Ali 2 028 m n.m.
Nejnižší bod: Assalská proláklina -155 m n.m.
Klima: horké a suché, pouštní a polopouštní
Reliéf: pobřežní nížinu obklopují hory
Nejvyšší bod: Moussa Ali 2 028 m n.m.
Nejnižší bod: Assalská proláklina -155 m n.m.
Hospodářský přehled
Hrubý národní důchod/obyv.: 3 190 USD (2018)
Hrubý domácí produkt/obyv.: 3 600 USD (2017 – odhad)
Inflace: 0,7%
Směnný kurz: 1 USD = 177,72 DJF
Nezaměstnanost: 40%
Nerostné zdroje: sůl, stavební suroviny
Využití půdy: orná půda 0,1 %, louky a pastviny 73,3 %, trvalé kultury 0 %, lesy 0,2 %, ostatní 26,4 %
Zemědělství: chov ovcí a koz, pěstování ovoce a zeleniny, rybolov
Průmysl: je omezený na služby ve strategickém přístavu a vojenských základnách Francie a USA; řemeslná výroba, stavebnictví a potravinářství.
Hrubý národní důchod/obyv.: 3 190 USD (2018)
Hrubý domácí produkt/obyv.: 3 600 USD (2017 – odhad)
Inflace: 0,7%
Směnný kurz: 1 USD = 177,72 DJF
Nezaměstnanost: 40%
Nerostné zdroje: sůl, stavební suroviny
Využití půdy: orná půda 0,1 %, louky a pastviny 73,3 %, trvalé kultury 0 %, lesy 0,2 %, ostatní 26,4 %
Zemědělství: chov ovcí a koz, pěstování ovoce a zeleniny, rybolov
Průmysl: je omezený na služby ve strategickém přístavu a vojenských základnách Francie a USA; řemeslná výroba, stavebnictví a potravinářství.
Obyvatelstvo
Národnostní složení: Somálci (Issové a další somálské klany) 60%, Afarové 35%, ostatní 5% (Francouzi, Etiopané, Arabové, Italové, …)
Náboženství: muslimové (94%), křesťanství (6%)
Věková struktura: 0-14: 29.97%; 15-24: 20.32%; 25-54: 40.73%; 55-64: 5.01%; 65 +: 3.97%
Porodnost: 22,7 narozených na 1000 obyvatel za rok
Úmrtnost: 7,3 zemřelých na 1000 obyvatel za rok
Přirozený přírůstek: 2,07%
Střední délka života při narození: 64,7 let
Národnostní složení: Somálci (Issové a další somálské klany) 60%, Afarové 35%, ostatní 5% (Francouzi, Etiopané, Arabové, Italové, …)
Náboženství: muslimové (94%), křesťanství (6%)
Věková struktura: 0-14: 29.97%; 15-24: 20.32%; 25-54: 40.73%; 55-64: 5.01%; 65 +: 3.97%
Porodnost: 22,7 narozených na 1000 obyvatel za rok
Úmrtnost: 7,3 zemřelých na 1000 obyvatel za rok
Přirozený přírůstek: 2,07%
Střední délka života při narození: 64,7 let
Historicko politický přehled
Prezident: Ismail Omar GUELLEH (od 8. 5. 1999)
Premiér: Abdoulkader Kamil MOHAMED (od 1. 4. 2013)
Úřední název: Jumhūriyyat Jībūtī, République de Djibouti, Džibutská republika (Džibutsko)
Státní zřízení: Prezidentská republika
Státní svátky: Den nezávislosti 27. června (od Francie v roce 1977)
Politické strany a jejich představitelé: Center for United Democrats nebo CDU [Ahmed Mohamed YOUSSOUF]; Democratic Renewal Party nebo PRD [Abdillahi HAMARITEH]; Djibouti Development Party nebo PDD [Mohamed Daoud CHEHEM]; Front for Restoration of Unity and Democracy (Front pour la Restauration de l’Unite Democratique) nebo FRUD [Ali Mohamed DAOUD]; Movement for Democratic Renewal and Development [Daher Ahmed FARAH]; Movement for Development and Liberty nebo MoDel [Ismail Ahmed WABERI]; National Democratic Party nebo PND [Aden Robleh AWALEH]; People’s Rally for Progress nebo RPP [Ismail Omar GUELLEH]; Peoples Social Democratic Party nebo PPSD [Hasna Moumin BAHDON]; Republican Alliance for Democracy nebo ARD [Aden Mohamed ABDOU]; Union for a Presidential Majority nebo UMP (koalice stran RPP, FRUD, PND, PPSD); Union for Democracy and Justice nebo UDJ [Ilya Ismail GUEDI Hared].
Prezident: Ismail Omar GUELLEH (od 8. 5. 1999)
Premiér: Abdoulkader Kamil MOHAMED (od 1. 4. 2013)
Úřední název: Jumhūriyyat Jībūtī, République de Djibouti, Džibutská republika (Džibutsko)
Státní zřízení: Prezidentská republika
Státní svátky: Den nezávislosti 27. června (od Francie v roce 1977)
Politické strany a jejich představitelé: Center for United Democrats nebo CDU [Ahmed Mohamed YOUSSOUF]; Democratic Renewal Party nebo PRD [Abdillahi HAMARITEH]; Djibouti Development Party nebo PDD [Mohamed Daoud CHEHEM]; Front for Restoration of Unity and Democracy (Front pour la Restauration de l’Unite Democratique) nebo FRUD [Ali Mohamed DAOUD]; Movement for Democratic Renewal and Development [Daher Ahmed FARAH]; Movement for Development and Liberty nebo MoDel [Ismail Ahmed WABERI]; National Democratic Party nebo PND [Aden Robleh AWALEH]; People’s Rally for Progress nebo RPP [Ismail Omar GUELLEH]; Peoples Social Democratic Party nebo PPSD [Hasna Moumin BAHDON]; Republican Alliance for Democracy nebo ARD [Aden Mohamed ABDOU]; Union for a Presidential Majority nebo UMP (koalice stran RPP, FRUD, PND, PPSD); Union for Democracy and Justice nebo UDJ [Ilya Ismail GUEDI Hared].
Politické specifikum: Omezená forma demokracie – nepatří mezi svobodné země. Do roku 1999 zde vládla pouze jedna strana RPP, resp. vládne do dnes, ukrytá pod koalicí UMP. Prezident je volen přímo na pětileté období. Džibuti má dvoje volby – prezidentské a parlamentní. Vládu sestavuje premiér. Parlament je jednokomorový. Má 65 křesel. Poslanci jsou voleni přímo a mají pětiletý mandát.
Cestovatelské minimum
Očkování: Ne – Očkování proti žluté zimnici je požadováno při vstupu z rizikových zemí. Celoročně může hrozit malárie.
Vízum: Ano – v Praze Velvyslanectví Francouzské republiky (konzulární oddělení). O jednorázové vstupní vízum za turistickým či obchodním účelem je možné si zažádat přes webové stránky www.evisa.gouv.dj.
Očkování: Ne – Očkování proti žluté zimnici je požadováno při vstupu z rizikových zemí. Celoročně může hrozit malárie.
Vízum: Ano – v Praze Velvyslanectví Francouzské republiky (konzulární oddělení). O jednorázové vstupní vízum za turistickým či obchodním účelem je možné si zažádat přes webové stránky www.evisa.gouv.dj.
Mapa: Džibutsko
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): DJI
Řízení vozidla: vpravo
Mezinárodní telefonní předčíslí: +253
Internetová doména: .dj
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): DJI
Řízení vozidla: vpravo
Mezinárodní telefonní předčíslí: +253
Internetová doména: .dj
Obecně
Džibutsko se dříve jmenovalo Francouzské pobřeží Afarů a Issů (ještě dříve Francouzské Somálsko) a mělo status zámořského území Francie. Země má strategickou polohu, jelikož leží při úžině Báb al-Mandab, tj. při vjezdu do Rudého moře na konci Adenského zálivu. Země je od svého vzniku hospodářsky nevýznamná s výjimkou přístavu Džíbútí. Džibutsko je malá země, která ve své podstatě obklopuje záliv Tandžura (Golf de Tanjoura). Rozkládá se mezi 10 ° a 13 ° s. z. š. 41 ° a 44 ° v. z. d..
Povrch země utvářela tektonická činnost. Nejnižší části vyplňuje nejhlubší africká proláklina s jezerem Assal. Proláklina dělí Džibutsko na dvě oblasti. Severní část je hornatá a jižní vyplňují pahorky. Pobřežní pásmo je nížinné. V moři leží několik ostrovů a korálové útesy. Podnebí je horké a suché. Nejstudenější měsíc (leden) má průměrné teploty 25°C. Naopak nejteplejší červenec 35°C. Srážky jsou nízké a průměrně zde spadne 115 mm. Respektive některý rok naprší 130mm, jiný pak jen 75mm. Z toho vyplývá, že zde nejsou žádné stálé toky. Vádí ústí do moře nebo jezer Assal a Abe.
Většinu území pokrývají polopouště pokryté travinami – převládají různé druhy kavylů. Pouze pohoří Goda (Gouda) je pokryto významnějšími formacemi lesů. Nejběžnějšími zvířaty jsou antilopy, hyeny, šakali, levharti, hadi a ještěrky. Z ptáků jmenujme vzácného a endemického frankolína džibutského.
Džibutsko se dříve jmenovalo Francouzské pobřeží Afarů a Issů (ještě dříve Francouzské Somálsko) a mělo status zámořského území Francie. Země má strategickou polohu, jelikož leží při úžině Báb al-Mandab, tj. při vjezdu do Rudého moře na konci Adenského zálivu. Země je od svého vzniku hospodářsky nevýznamná s výjimkou přístavu Džíbútí. Džibutsko je malá země, která ve své podstatě obklopuje záliv Tandžura (Golf de Tanjoura). Rozkládá se mezi 10 ° a 13 ° s. z. š. 41 ° a 44 ° v. z. d..
Povrch země utvářela tektonická činnost. Nejnižší části vyplňuje nejhlubší africká proláklina s jezerem Assal. Proláklina dělí Džibutsko na dvě oblasti. Severní část je hornatá a jižní vyplňují pahorky. Pobřežní pásmo je nížinné. V moři leží několik ostrovů a korálové útesy. Podnebí je horké a suché. Nejstudenější měsíc (leden) má průměrné teploty 25°C. Naopak nejteplejší červenec 35°C. Srážky jsou nízké a průměrně zde spadne 115 mm. Respektive některý rok naprší 130mm, jiný pak jen 75mm. Z toho vyplývá, že zde nejsou žádné stálé toky. Vádí ústí do moře nebo jezer Assal a Abe.
Většinu území pokrývají polopouště pokryté travinami – převládají různé druhy kavylů. Pouze pohoří Goda (Gouda) je pokryto významnějšími formacemi lesů. Nejběžnějšími zvířaty jsou antilopy, hyeny, šakali, levharti, hadi a ještěrky. Z ptáků jmenujme vzácného a endemického frankolína džibutského.
Džibutsko je mnohonárodnostní stát. Obě hlavní džibutské etnické skupiny hovoří hamitským jazykem. Sever obývají danakilští Afarové, kteří se usadili v oblasti ve 3. století. Na jihu žijí Issové, pozdější přistěhovalci ze Somálska. Ve druhé polovině 1. tisíciletí zemi ovládli Arabové. Džibutsko se tak stalo první zemí Afriky, která přijala Islám. Později se stalo součástí Osmánské říše, ale svůj vliv zde spíše uplatňoval Zanzibarský sultanát. Hlavní obchodní komoditou byli otroci.
Francouzi se zde objevili v roce 1859, kdy si koupili přístav Obok (Obock). Jejich vliv posílil roku 1881, kdy zde založili Francouzsko-etiopskou obchodní společnost. Stálou přítomnost Francie v Džibutsku si vynutilo kolonizační soupeření s Anglií, jelikož si Francouzi potřebovali udržet vliv nad Madagaskarem. Územní spory vyřešila v roce 1888 britsko-francouzská smlouva, která vytyčila hranice jejich vlivů. Na území byl vyhlášen francouzský protektorát. Roku 1896 bylo anektováno širší okolí přístavu Džíbútí a bylo vytvořeno Francouzské Somálsko. V letech 1940 až 1942 bylo území okupováno Itálií. V roce 1946 se stalo zámořským územím Francie. V roce 1958 rozhodli v referendu obyvatelé, že zůstanou součástí Francie. Ačkoliv je pravdou, že většina Issů byla před referendem vyhnána ze země. V roce 1967 proběhlo druhé hlasování o samostatnosti, se stejným výsledkem. Francie však místní samosprávu postupně předala místním obyvatelům a země se přejmenovala na Francouzské území Afarů a Issů.
V roce 1977 proběhlo třetí referendum a 98,8% voličů podpořilo samostatnost. Dne 27. června 1977 vzniklo Džibutsko. Prvním prezidentem nové republiky se stal Hasan Gouled Aptidon.
Francie si uhájila existenci vojenských základen. Naopak přítomnost Francouzů pomáhá tuto malou zemi udržet na nohou.
Od roku 1992 jsou povoleny politické strany. Pravidlem země je skutečnost, že prezident je z kmene Issů a premiér Afar. Přesto se někteří Afarové cítí znevýhodněni, což vedlo v 90. letech 20. století k občanské válce, kterou se podařilo ukončit mírovou smlouvou v roce 1994.
Od roku 2001 je v zemi též základna USA – jediná v subsaharské Africe. Kromě vnitřních rozporů má Džibutsko nevyřešenou severní hranici s Eritreou. V roce 2008 eritrejská vojska přešla hranici na poloostrově Ras Doumera a obsadila ostrov Doumera v Rudém moři.
Djibouti udržuje ekonomické vazby se Somalilandem (nezávislé území Somálska, býv. Britské Somálsko). Hlavním investorem v zemi je Kuvajt (investuje od roku 2008 opravu železnice do Etiopie).
V roce 2011 prošla též vlna „arabského jara“, ale v dubnu již byl v zemi klid.
Ekonomika je založena na poskytování služeb a jako zóna volného obchodu v oblasti Afrického rohu, která se odehrává v hlavním městě, kde žije 2/3 obyvatel. Přístav Džíbútí slouží ze 70% potřebám Etiopie a obsluhují ho firmy ze Spojených arabských emirátů.
Ostatní obyvatelstvo žije tradičním životem kočovných pastevců – chovají kozy, ovce, skot a velbloudy. Rostlinná výroba je omezena na produkci ovoce a zeleniny. Jinak se potraviny musí dovážet. Rostoucí význam má rybolov.
Průmysl je omezen na malé dílny. Surovinové zdroje jsou nevýznamné s výjimkou těžby soli u jezera Assal.
Míra nezaměstnanosti dosahuje 40% (do roku 2014 až 60%)!!!
Elektřina je vyráběna spalováním dovezené ropy. Velký potenciál je v geotermální energii, jejíž využití v současné době zkoumají islandští vědci. A samozřejmě solární energie.
Džibutsko je závislé na zahraniční finanční pomoci a rozvojové spolupráci. Česko s Džibutskem neobchoduje, ani nespolupracuje.
Školství je velkou prioritou Džibutska, kterému věnuje velkou část rozpočtu.
Džibutsko má pouze tři letiště se zpevněným povrchem. Celkově jich je 12. Silnice mají délku 3065 km a 1/3 z nich má zpevněný povrch. Železnice má délku 100km a vede do hlavního města Etiopie. Železnice je pod společnou správou Etiopie a Džibutska. Dnes je z větší části nefunkční, ale opravuje se. Jediným mezinárodním přístavem je Džíbútí.
