Pátek, 19 dubna, 2024
Státy

Rovníková Guinea

Jedná o jediný svrchovaný africký stát, kde je úředním jazykem španělština. Těžba ropy nastartovala raketový růst této středoafrické země. Podle HDP by obyvatelstvo mělo být bohaté, ale bohatství je rozděleno ve společnosti velmi nerovnoměrně. Lidská práva jsou pošlapávána a stále se zde obchoduje s „otroky“. 
Rovníková Guinea není příliš navštěvovanou zemí. Turista se neobejde bez znalosti jednoho z úředních jazyků. Pro cesty do země MZV nemá žádné varování, přesto se doporučuje nevycházet po setmění či si na cestu najmout průvodce. Cestovat mimo hlavní město Malabo nebo Bata se nedoporučuje bez písemného souhlasu policie. Pobyt v zemi konzultujte s českým zastupitelským úřadem. Při obchodním jednání se klade důraz na formální oblečení.
Ostrov Bioko – Malabo si uchovalo stavby z koloniální éry. Nedělní dopoledne tráví většina guinejských občanů v kostele. Bubiové na Bioku si stále uchovávají svoji kulturu. Jejich centrem je Moka region, kde žijí potomci královské monarchie. Za výstup stojí nejvyšší hora země – Pico Basilé. Na jižní straně ostrova jsou dvě kráterová jezera – Lago Loreto a Lago de Moka.
Monte Alen National park by jste podle tištěných průvodců neměli minout. Park leží 60 km jihovýchodně od Bata (Rio Muni). Park má dobrou infrastrukturu, spoustu stezek v pralese a hlavní atrakcí je pozorování goril nížinných, šimpanzů, lesních slonů, krokodýlů, …
Za návštěvu stojí ostrov Annobón. Hornatý ostrov s kráterovým jezerem, původními pralesy a opuštěnými plážemi. Můžete zde pozorovat velryby (od července do září) i mořské želvy – pozor – místní velryby loví, stejně jako želvy a ryby všeho druhu. Z Annobónu jezdí trajekt i na Sâo Tomé (Svatý Tomáš a Princův ostrov).
Rio Muni – všude – tradiční vesnice, žádná infrastruktura, zachovalá příroda – pralesy i pláže.
 
 

Základní informace
Hlavní město: Malabo, stát buduje nové hlavní město na pevnině – Cuidad de la Paz (dříve Oyala)
Počet obyvatel: 836 178 (2020 – odhad)
Rozloha: 28 051 km2
Úřední jazyk: španělština, francouzština a portugalština
Měna: Coopération financière en Afrique centrale; Středoafrický CFA frank (XAF) = 100 centimů
Čas: Praha + 0 h
Administrativní uspořádání: 7 provincií – Annobon, Bioko Norte, Bioko Sur, Centro Sur, Kie-Ntem, Litoral, Wele-Nzas
Délka hranic: 528 km
Sousední státy: Kamerun, Gabon
 
Přírodní a klimatické podmínky
Klima: tropické vlhké a horké podnebí
Reliéf: pevninská část – pobřežní nížina přechází v pahorkatinu, ostrovy jsou sopečného původu
Nejvyšší bod: Pico Basile 3 008 m n.m.
Nejnižší bod: hladina Atlantského oceánu 0 m n.m.
 
Hospodářský přehled
Hrubý národní důchod/obyv.: 6 840USD (2018)
Hrubý domácí produkt/obyv.: 37 400USD
Inflace: 0,7%
Směnný kurz: 1 USD = 579 CFA
Nezaměstnanost: 8,6%
Nerostné zdroje: ropa, mangan, uran, zlato, coltran
Využití půdy: orná půda 4,3%, louky a pastviny 3,7%, trvalé kultury 2,1%, lesy 57,5%, ostatní 32,4%
Zemědělství: kakaovník, kávovník, bavlník, palma olejná, hlíznaté plodiny, palma kokosová, podzemnice olejná, těžba dřeva
Průmysl: těžba ropy a plynu a dřevozpracující a potravinářský průmysl
 
Obyvatelstvo
Národnostní složení: Fangové 85,7%, Bubiové 6,5%, Mdoweové 3,6% (či Ndowe), Annobonové 1,6%, Bujebové 1,1%, ostatní 1,4% – Španělé, Portugalci, Číňané a Indové
Náboženství: křesťanství (římsko-katolické) 90%
Věková struktura: 0-14: 38,73%; 15-24: 19,94%; 25-54: 32,72%; 55-64: 4,69%; 65 +: 3,92%
Porodnost: 30,7 narozených na 1000 obyvatel za rok
Úmrtnost: 7,3 zemřelých na 1000 obyvatel za rok
Přirozený přírůstek: 2,35%
Střední délka života při narození: 65,7 let 
 
Historicko politický přehled
Prezident: Gen. (Ret.) Teodoro OBIANG NGUEMA MBASOGO od 3.srpna 1979
Premiér: Francisco Pascual Eyegue OBAMA Asue (od 23. června 2016)
Úřední název: Republica de Guinea Ecuatorial
Státní zřízení: Prezidentská republika
Státní svátky: Independence Day, 12.říjen (od Španělska v roce 1968)
Politické strany a jejich představitelé: Citizens for Innovation nebo CI [Gabriel Nse Obiang OBONO]; Convergence Party for Social Democracy nebo CPDS [Andres ESONO ONDO]; Democratic Party for Equatorial Guinea nebo PDGE [Teodoro Obiang NGUEMA MBASOGO]; Electoral Coalition nebo EC; Juntos Podemos (koalice CPDS, FDR, UDC); National Congress of Equatorial Guinea [Agustin MASOKO ABEGUE]; National Democratic Party [Benedicto OBIANG MANGUE]; National Union for Democracy [Thomas MBA MONABANG]; Popular Action of Equatorial Guinea nebo APGE [Carmelo MBA BACALE]; Popular Union nebo UP [Daniel MARTINEZ AYECABA]; Union for the Center right nebo UDC [Avelino MOCACHE MEHENGA]
Politické specifikum: Premiér je jmenován prezidentem. V zemi je velmi omezená forma demokracie. V roce 2011 proběhlo referendum, které rozhodlo, že prezidentský mandát bude omezen na dvě sedmiletá volební období. Parlament je dvoukomorový. Mandát poslanců a senátorů je pětiletý. Dolní komora má sto křesel a poslanci jsou voleni přímo. Senát má 70 křesel z toho 15 senátorů je jmenováno prezidentem. V zemi platí smíšený systém civilního a zvykového práva.
 
Cestovatelské minimum
Očkování: Ano – žlutá zimnice, doporučuje se hepatitidě A, B, meningitidě, tetanu a proti tyfu. Antimalarika jsou samozřejmostí.
Vízum: Ano – Nejblíže je možno získat vízum na Velvyslanectví Rovníkové Guineje v Berlíně. Budete potřebovat cestovní pas platný minimálně 6 měsíců od data uděleného víza.
Mapa: Rovníková Guinea 
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): GQ
Řízení vozidla: vpravo
Mezinárodní telefonní předčíslí: +240
Internetová doména: .gq
 
 
Obecně
Rovníková Guinea, dříve Španělská Guinea, leží na několika ostrovech z nichž největší jsou Bioko (Fernando Poó) a Annobón (Pagalu). Při kontinentální části leží ostrovy Coriso, Velký a Malý Elobey. Kontinentální části leží mezi Gabonem a Kamerunem a nese označení Rio Muni. Rovníková Guinea má nevyřešené hranice se svými sousedy. Spor vede s Gabonem, který obsadil ostrov Mbane, v zátoce Corisco, která je významným nalezištěm uhlovodíků. Další spor vedla o mořskou hranici „Kamerun-Rovníková Guinea-Nigérie“, o níž rozhodl v roce 2002 Mezinárodní soudní dvůr, nepodařilo se však dořešit jeden ostrůvek u ústí řeky Ntem na hranici s Kamerunem.
Rovníková Guinea se rozkládá mezi 4° s. z. š. a 2° j. z. š. a 5° až 12° v. z. d.. Na jih od rovníku leží pouze ostrov Annobón. Na sever od rovníku leží ostatní části země. Nejsevernějším místem je sever ostrova Bioko. Rovník, jak by napovídal název, zemí neprochází.

Rovníková Guinea je třetí nejmenší zemí Afriky. Rio Muni s výjimkou pobřežní nížiny vyplňuje pahorkatina, která dosahuje nadmořských výšek 1000 m n.m. Jednotlivé hory jsou vulkanického původu. Sopečného původu jsou též ostrovy Bioko a Annobón.
Podnebí je rovníkové, teplé a vlhké. Průměrná roční teplota činí 25°C – 27°C. Srážky dosahují 2000 mm ročně. Na ostrovech dosahují srážky až 2500 mm. Na jižní straně ostrova Bioko dokonce 10 920mm!
Říční síť je hustá. Řeky Rio Muni se vlévají do moře estuárovými ústími. Sever kontinentální části patří do povodí řeka Ntem, která na severozápadě tvoří hranici s Kamerunem. Centrální část odvodňuje řeka Mbini (Benito). Jižní část patří do povodí řeky Mitemele, Como a Ogooué. Na ostrovech řeky tečou od centrálních vyvýšených částí přímo do moře – radiální říční síť.
Povrch země je porostlý tropickým vždyzeleným lesem, kde rostou vzácné dřeviny – okumé, eben, palisandr. V ústí řek rostou mangrovové porosty. Na několika místech původní prales nahradily plantáže – kávovníků, kakaovníků, kokosových palem a jiného tropického ovoce nebo pastviny.

Země byla bezesporu osídlena již od neolitu. Prvními obyvateli Rio Muni byli Pygmejové. Pygmejové dosud žijí v několika izolovaných skupinách na severovýchodě Rio Muni. Bantuové se začali stěhovat do země od 12. století, poslední migrace proběhla někdy v 18. století (Fangové). První do země přišli bantuští Mdoweové ve 12.-13.století a ostrov Bioko osídli bantuští Bubiové ve 13. až 15.stoletím. Fangové díky spojenectví s Mdowei zemi ovládli – mocensky i početně.

Pro Evropu objevili Rovníkovou Guineu Portugalci. Prvním mořeplavcem byl Fernão do Pó, který roku 1472 přistál na Bioku. Annobón a Bioko Portugalci kolonizovali roku 1474. V roce 1778 Portugalci ostrovy a přilehlou pevninu postoupili Španělsku, výměnou za jihoamerické državy. Na Bioku mezi roky 1827 – 1843 měla svou základnu Británie. Základna sloužila k boji proti obchodu s otroky.
V roce 1884 patřily ostrovy opět pod španělskou svrchovanost – Territorios Españoles del Golfo de Guinea Ecuatorial. Rio Muni bylo od roku 1885 španělským protektorátem a v roce 1900 se stalo kolonií. Mezi roky 1926 a 1959 bylo celé území spojeno do Španělské Guinee. Právě Španělé zde založili kakaové plantáže.
Od roku 1964 byla zemi poskytnuta vnitřní autonomie a název Španělská Guinea se změnil na Rovníková Guinea. V říjnu 1968 se Rovníková Guinea stala nezávislým státem pod dozorem OSN. O samostatnosti rozhodli obyvatelé v referendu.
Prvním prezidentem se stal Francisco Macías Nguema, který v zemi od roku 1970 zavedl vládu jedné strany. Jeho hrůzovláda zabila nebo vyhnala ze země až 1/3 obyvatel. Během jeho „panování“ bylo zabito na 80 tisíc lidí. Země se v podstatě zhroutila. V srpnu 1979 proběhl převrat (Coup d’Etat) a moci se chopil současný prezident Teodoro Obiang Nguema MBASOGO svržením svého strýce. Prezident má úplnou kontrolu nad politickým systémem. Opozice je potlačována. Z hlediska lidských práv je Rovníková Guinea považována za jednu z nejhorších na světě.
Podle odhadů žije v zemi okolo 650 tisíc lidí. Některé statistiky uvádí díky trvalé imigraci počet obyvatel až o jeden milion vyšší – jedná se pravděpodobně o dělníky na plantážích.
Velkým problémem země je obchodování s dětmi a ženami na nucené práce, domácí otroctví a za účelem sexuálního vykořisťování.
Rovníková Guinea zažívá od roku 1996 rychlý ekonomický růst v důsledku objevení ropy. V dnešní době je třetím největším vývozcem ropy v subsaharské Africe. Země má díky ropě vysoké devizové příjmy. Pokud by se vše bralo pouze na základě statistik, měly by být obyvatelé Rovníkové Guinei jedni z nejbohatších lidí v Africe. Přesto většina obyvatel ze zisků nic nemá. Ekonomiku země ovládá prezidentova rodina a blízcí. Proto je stále zaostalou zemědělskou a lesnickou zemí. Vláda ohlásila, že výdělkem z ropy podpoří zemědělskou produkci a začala investovat do infrastruktury, služeb (hotely), vzdělávání a lékařství.
V obživě lidí hraje zásadní roli zemědělství – plantáže, lesnictví a rybářství. Zemědělství zaměstnává okolo 50% obyvatelstva. Hlavní zemědělskou komoditou bylo a je kakao.
Před objevením ropy v zemi existoval pouze lehký průmysl – zpracování ryb, pšenice na mouku, výroba rostlinného oleje a kakaového másla a stavební materiály. Lehký průmysl stále existuje a je stále na stejné úrovni.
Rovníková Guinea má mimo ropu další nerostné zdroje – zlato, zinek, diamanty, coltan (columbite-tantalite) a jiné základní kovy.
Světová banka a MMF v roce 1993 zastavily své aktivity v zemi z důvodů korupce a špatného hospodaření.
Země se nově otevřela i pro podnikatelské příležitosti cizinců.
V roce 2000 měla země 2 880km silnic, v současné době se dopravní infrastruktura rozvíjí. Rio Muni má silniční síť tvořenou nezpevněnými cestami. Železnice v zemi není. Hlavní doprava se odehrává v pěti přístavech (jeden přístav vlastní Norsko). Tři z nich jsou určeny pro ropné tankery. Největší přístavy jsou Malabo, Luba a Bata. Přístavy mají nejlepší podmínky pro příjem lodí v celém Guinejském zálivu. Říční doprava nefunguje. Země má šest letišť s pevnou přistávací dráhou. Mezinárodní letiště je v Malabu a Bata. V zemi je jeden plynovod o celkové délce 37km.
Elektrická energie je vyráběna z fosilních paliv, pouze 3% tvoří vodní elektrárny.

Sportem číslo jedna je v zemi fotbal.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.