MS 2010 – hostující země – Jihoafrická republika
Jihoafrická republika patří k největším a nejvýznamnějším africkým státům. Jak už její název napovídá, nachází se v nejjižnější části kontinentu. Rozkládá se na ploše 1 221 037 km2 a žije v ní přibližně 49 320 000 obyvatel.
Na severu sousedí s Namibií, Botswanou a Zimbabwe, na východě s Mosambikem a Svazijskem. Lesotho, jako nezávislá země, je zcela obklopené jihoafrickým územím. Velká zajímavost spojená s JAR je počet jejích hlavních měst – jako jediný stát světa má totiž tři, která jsou zcela rovnocenná. Jsou jimi Pretoria, Bloemfontein a Kapské město, ve kterých sídlí postupně výkonná, soudní a zákonodárná moc. Největším městem je však Johannesburg. Země se dělí na devět provincií.
V zemi je 11 úředních jazyků, z nichž nejvyšší zastoupení má afrikánština, obchodní řečí je potom angličtina, zbylých 9 tvoří jazyky domorodých kmenů. Měnou je Jihoafrický Rand (ZAR), v přepočtu zhruba 2,6 Kč.
V zemi je 11 úředních jazyků, z nichž nejvyšší zastoupení má afrikánština, obchodní řečí je potom angličtina, zbylých 9 tvoří jazyky domorodých kmenů. Měnou je Jihoafrický Rand (ZAR), v přepočtu zhruba 2,6 Kč.
Historie
Afrika je považována za kolébku člověka, tudíž se v Jihoafrické republice nachází jedna z nejstarších archeologických nalezišť světa. Byly zde nalezeny ostatky rodu Australopithecus, který žil na zemi před třemi miliony let, déle člověk zručný (Homo Habilis) a člověk vzpřímený (Homo Erectus). O všech třech rodech se předpokládá, že jsou předky moderního člověka Homo Sapiens, jehož ostatky byly v JAR také nalezeny.
Přítomnost domorodých kmenů je doložena ve čtvrtém a pátém století. Jedná se o kmen Bantu, který se usadil v blízkosti řeky Limpoo.
Afrika je považována za kolébku člověka, tudíž se v Jihoafrické republice nachází jedna z nejstarších archeologických nalezišť světa. Byly zde nalezeny ostatky rodu Australopithecus, který žil na zemi před třemi miliony let, déle člověk zručný (Homo Habilis) a člověk vzpřímený (Homo Erectus). O všech třech rodech se předpokládá, že jsou předky moderního člověka Homo Sapiens, jehož ostatky byly v JAR také nalezeny.
Přítomnost domorodých kmenů je doložena ve čtvrtém a pátém století. Jedná se o kmen Bantu, který se usadil v blízkosti řeky Limpoo.
Prvním Evropanem, který stanul na území dnešní Jihoafrické republiky byl v roce 1487 portugalský mořeplavec Bartolomeo Díaz. Dosáhl nejjižnějšího afrického výběžku, který pojmenoval „Mys Bouří“, později byl však přejmenován na „Mys Dobré Naděje“. V roce 1652 založil na popud Nizozemské Východoindické společnosti Jan van Riebeeck na tomto mysu občerstvovací stanici. Někteří jeho krajané se tam usadili a založili první holandskou společnost na tomto území. Na práci si přiváželi otroky z Indonésie a Madagaskaru, kteří byli odolnější než místní domorodí obyvatelé. Jak Holanďané v 18. století rozšiřovali svá území, setkali se s domorodým kmenem Xhosa, se kterým svedli sérii válek.
Oblast kolem Mysu Dobré Naděje spadla v roce 1806 pod britskou nadvládu. Ve třicátých letech devatenáctého století Búrové, potomci původních holandských osadníků, začali ustupovat před Brity do vnitrozemí, jehož domorodé obyvatelstvo nemělo v klání s nimi žádnou šanci. Búrové zde zakládali vlastní státní celky.
Nález ložisek diamantů a zlata ve druhé polovině 19. století znamenal pro území hospodářský růst, způsobil ale také zvýšení napětí mezi Brity a Búry, které vyústilo v první (1880-1881), respektive druhou (1899-1902) búrskou válku, z níž vyšli vítězně Britové a všechny provincie spojili v roce 1910 pod svou nadvládou v Jihoafrickou unii. Nezávislost země získala 11. prosince 1931.
V roce 1948 vyhrála volby Národní strana, které v zemi zavedla nechvalně známou politiku apartheidu. Bílí obyvatelé si užívali slušného život na vysokých postech, zatímco černoši žili v chudobě a jejich práva byla značně omezená. 31. května 1961 se konalo referendum, ve kterém si běloši odhlasovali samostatnost. Země opustila Commonwealth a stala se republikou.
Diskriminace černochů dosahovala obrovských mezí a vyvolávala mnoho protestů jak v JAR, tak v ostatních zemích. Ovšem situace se pro černošské obyvatelstvo začala obracet k lepšímu, když Národní strana zmírnila svou politiku a propustila z vězení Nelsona Mandelu, černošského aktivistu, který za mřížemi strávil za údajnou sabotáž 27 let.
První volby pro všechny rasy se uskutečnily v roce 1994 a jasné vítězství slavil Africký národní kongres, strana prosazující práva černochů.
V roce 1948 vyhrála volby Národní strana, které v zemi zavedla nechvalně známou politiku apartheidu. Bílí obyvatelé si užívali slušného život na vysokých postech, zatímco černoši žili v chudobě a jejich práva byla značně omezená. 31. května 1961 se konalo referendum, ve kterém si běloši odhlasovali samostatnost. Země opustila Commonwealth a stala se republikou.
Diskriminace černochů dosahovala obrovských mezí a vyvolávala mnoho protestů jak v JAR, tak v ostatních zemích. Ovšem situace se pro černošské obyvatelstvo začala obracet k lepšímu, když Národní strana zmírnila svou politiku a propustila z vězení Nelsona Mandelu, černošského aktivistu, který za mřížemi strávil za údajnou sabotáž 27 let.
První volby pro všechny rasy se uskutečnily v roce 1994 a jasné vítězství slavil Africký národní kongres, strana prosazující práva černochů.
Politika
Jihoafrická republika je země s dvoukomorovým parlamentem. Horní komoru tvoří Národní rada provincií s devadesáti členy, dolní je Národní shromáždění čítající 400 politiků. Zástupci v obou komorách jsou voleni přímou volbou, v Národní radě provincií má každá provincie deset reprezentantů. Předseda strany s nejvyšším zastoupením v Národním shromáždění je prezident země – Jacob Zuma. Od roku 1994, tedy od konce apartheidu, má vůdčí slovo v zemi Africký národní kongres (ANC).
Jihoafrická republika je země s dvoukomorovým parlamentem. Horní komoru tvoří Národní rada provincií s devadesáti členy, dolní je Národní shromáždění čítající 400 politiků. Zástupci v obou komorách jsou voleni přímou volbou, v Národní radě provincií má každá provincie deset reprezentantů. Předseda strany s nejvyšším zastoupením v Národním shromáždění je prezident země – Jacob Zuma. Od roku 1994, tedy od konce apartheidu, má vůdčí slovo v zemi Africký národní kongres (ANC).
Geografie
Pobřeží Jihoafrické republiky o celkové délce přesahující 2 500 km omývají dva oceány – z východu Indický a ze západu Atlantský. Nejvyšším bodem země je Njesuthi v Dračích horách s výškou 3 408 metrů.
Vnitrozemí je spíše rovné, teplé a suché, jeho klima se podobá poušti Kalahari zasahující do země na severozápadu. Naopak na východě je klima spíše tropické a oblast je mohutně zavodněná. Obecně ale o JAR platí, že její podnebí je velmi rozdílné a je takřka nemožné udělat jeho celkovou charakteristiku.
V zemi žije vysoký počet neobvyklých druhů jak z rostlinné, tak i živočišné říše. Příkladem první skupiny je například akácie nebo baobab, té druhé potom lev, leopard nebo bílý nosorožec.
Pobřeží Jihoafrické republiky o celkové délce přesahující 2 500 km omývají dva oceány – z východu Indický a ze západu Atlantský. Nejvyšším bodem země je Njesuthi v Dračích horách s výškou 3 408 metrů.
Vnitrozemí je spíše rovné, teplé a suché, jeho klima se podobá poušti Kalahari zasahující do země na severozápadu. Naopak na východě je klima spíše tropické a oblast je mohutně zavodněná. Obecně ale o JAR platí, že její podnebí je velmi rozdílné a je takřka nemožné udělat jeho celkovou charakteristiku.
V zemi žije vysoký počet neobvyklých druhů jak z rostlinné, tak i živočišné říše. Příkladem první skupiny je například akácie nebo baobab, té druhé potom lev, leopard nebo bílý nosorožec.
Obyvatelstvo
V Jižní Africe žije spousta lidí s rozdíly v barvě pleti, jazyku, kultuře a náboženství. V roce 2001 proběhlo sčítání lidu, při kterém se 79 % obyvatelstva přihlásilo k černošské etnické skupině a shodně 9 % k bělošské respektive smíšené. Smíšená skupina znamená potomky více skupin, někdy se pro ně užívá označení „barevní“, ale oni se tomuto označení vyhýbají. Dále zde žijí například Asiaté nebo Indové a hlavně velký počet domorodců.
V Jižní Africe žije spousta lidí s rozdíly v barvě pleti, jazyku, kultuře a náboženství. V roce 2001 proběhlo sčítání lidu, při kterém se 79 % obyvatelstva přihlásilo k černošské etnické skupině a shodně 9 % k bělošské respektive smíšené. Smíšená skupina znamená potomky více skupin, někdy se pro ně užívá označení „barevní“, ale oni se tomuto označení vyhýbají. Dále zde žijí například Asiaté nebo Indové a hlavně velký počet domorodců.
Hlavním náboženstvím je křesťanství, jako všude ve světě se ale také objevuje islám a také všemožná kmenová náboženství.
Bělochů v JAR ubývá v důsledku velké míry trestných činů na nich páchaných. Navíc po konci apartheidu v zemi stoupá míra tzv. pozitivní diskriminace, to znamená, že černošští obyvatelé jsou upřednostňováni na úkor bílých.
Bělochů v JAR ubývá v důsledku velké míry trestných činů na nich páchaných. Navíc po konci apartheidu v zemi stoupá míra tzv. pozitivní diskriminace, to znamená, že černošští obyvatelé jsou upřednostňováni na úkor bílých.
Ekonomika
I přes to, že JAR je jedna z nejvyspělejších zemí Afriky a podílí se 25 % na celkovém africkém HDP, většina jejích obyvatel se dobrými životními podmínkami chlubit nemůže. Obrovským problémem země je virus HIV, jímž je nakaženo velké množství hlavně černošských obyvatel.
I přes to, že JAR je jedna z nejvyspělejších zemí Afriky a podílí se 25 % na celkovém africkém HDP, většina jejích obyvatel se dobrými životními podmínkami chlubit nemůže. Obrovským problémem země je virus HIV, jímž je nakaženo velké množství hlavně černošských obyvatel.
Jihoafrická republika je nejvyšším producentem i konzumentem energie na kontinentu. Velký význam pro zemi přestavují také nerosné suroviny a zemědělství. Vývoz se podílí 30 % na tvorbě HDP. Jihoafrický rand má pověst stálé měny, a proto je s oblibou užíván v obchodních transakcích i ve kterých nemá Jihoafrická republika zastoupení. JAR obchoduje s většinou afrických zemí, ale také s mnoha evropskými státy a s USA.
