Čtvrtek, 25 dubna, 2024
Státy

Togo

Země voodoo, vojenských převratů a českých pověstí – po První světové válce se prý Togo mohlo stát součástí Československa. Togo se v současné době učí demokracii. Díky dřívější politické nestabilitě a častému střídání vojenských režimů, nepatří zrovna mezi lákadla turistického ruchu. Přesto má pěknou přírodu, místa vhodná k expedicím a bohatou historii a kulturu – spolu s Beninem je Togo pokládáno za kolébku kultu voodoo (vúdú). Za návštěvu stojí hlavní město Lomé a starobylé Abomey, jezero Togo, třicet pět metrů vysoké vodopády Akloa Falls, National Park Penjari, Kéran National Park a historické vesnice v údolí Tamberma Valley.
Jak se dá cestovat po Togu si lze přečíst v článcích „Západní Afrika 2005 (Ghana-Togo-Benin)„. Při cestování je ale nutné dbát určité opatrnosti. Zejména v hlavním městě Lomé se množí případy okradení i oloupení zahraničních turistů. Nedoporučuje se pohybovat po nocích osamoceně. Na úřadech i jinde je třeba počítat s relativně dlouhými čekacími dobami a značnou mírou byrokracie. V zemi se mluví francouzsky. Znalost anglického jazyka je velmi nízká.
 
Základní informace
Hlavní město: Lomé
Počet obyvatel: 8 176 449 (2018 – odhad) 
Rozloha: 56 785 km2
Úřední jazyk: francouzština
Měna: Communaute Financiere Africaine francs (CFA frank (XOF)) 1 CFA = 100 centimů
Čas: Praha -1 h
Administrativní uspořádání: 5 regionů – De La Kara, Des Plateaux, Des Savanes, Du Centre, Maritime
Délka hranic: 1 880 km
Sousední státy: Benin, Burkina Faso, Ghana
 
Přírodní a klimatické podmínky
Klima: tropické, horké, vlhké na jihu, polopouštní na severu
Reliéf: lagunové pobřeží s bažinami, plošiny ve vnitrozemí, masív Atakora, na severu savany
Nejvyšší bod: Mont Agou 986 m n.m
Nejnižší bod: hladina Atlantského oceánu 0 m n.m.
 
Hospodářský přehled
Hrubý národní důchod/obyv.: 660 USD
Hrubý domácí produkt/obyv.: 1 700 USD
Inflace: -0,7%
Směnný kurz: za 1 USD = 617,4 CFA franků (2017)
Nezaměstnanost: 6,9% (2016 – odhad) 
Nerostné zdroje: fosfáty, bauxit, rudy železa, vápenec
Využití půdy: orná půda 38%, louky a pastviny 4%, trvalé kultury 7%, lesy 17%, ostatní 34%
Zemědělství: zamestnává 60% ekonomicky aktivního obyvatelstva – bavlna, kakaovník, kávovník, kasava, jamy, kukuřice, rýže
Průmysl: reexport, těžba fosfátů, cementářství, pivovarnictví, textilní a drobná výroba. Togo dokončilo ambiciózní program na zlepšení infrastruktury, včetně nových hlavních silnic, nového letištního terminálu a nového námořního přístavu.
 
Obyvatelstvo
Národnostní složení: Eweové a Adžové 42,4%, Temové a Kabrové 25,9%, Gurmové 17,1% a další
Náboženství: křesťanství 43,7%, animismus 35,6%,  islám 14% a ostatní
Věková struktura:0-14: 40.13%; 15-24: 19.1%; 25-54: 32.96%; 55-64: 4.34% a 65+: 3.46%
Porodnost: 32,8 narozených na 1000 obyvatel za rok
Úmrtnost: 6,7 zemřelých na 1000 obyvatel za rok
Přirozený přírůstek: 2,61% (2018 – odhad)
Střední délka života při narození: 65,8 let 
 
Historicko politický přehled
Prezident: Faure GNASSINGBE (od 4. května 2005)
Premiér: Komi KLASSOU (od 5. června 2015) 
Úřední název: Republique Togolaise
Státní zřízení: Prezidentská republika
Státní svátky: Independence Day, 27.dubna (od OSN pod správou Francie v roce 1960).
Politické strany a jejich představitelé: Action Committee for Renewal nebo CAR [Yaovi AGBOYIBO]; Alliance of Democrats for Integral Development nebo ADDI [Tchaboure GOGUE]; Democratic Convention of African Peoples nebo CDPA [Brigitte ADJAMAGBO-JOHNSON]; Democratic Forces for the Republic nebo FDR [Dodji APEVON]; National Alliance for Change nebo ANC [Jean-Pierre FABRE]; New Togolese Commitment [Gerry TAAMA]; Pan-African National Party nebo PNP [Tikpi ATCHADAM]; Pan-African Patriotic Convergence nebo CPP [Edem KODJO]; Patriotic Movement for Democracy and Development nebo MPDD; Socialist Pact for Renewal nebo PSR [Abi TCHESSA]; The Togolese Party [Nathaniel OLYMPIO]; Union of Forces for Change nebo UFC [Gilchrist OLYMPIO]; Union for the Republic nebo UNIR [Faure GNASSINGBE]
Politické specifikum: Prezident je volen na pětileté funkční období. Volba probíhá jako dvoukolová. Premiéra jmenuje Prezident. Národní shromáždění má 91 křesel, členové jsou voleni na 5 let. V Ústavě je nařízeno, že se nesmí změnit články o státním zřízení a sekulární vládě. Od roku 1991 je stát demokratický, ale opravdu první relativně svobodné volby proběhly až v roce 2007. V letech 1967 – 1979 zemi vládl vojenský režim. Nepokoje v zemi často vedou proti sobě rodinné klany a v zemi v podstatě vládne 50 let jedna rodina.
 
Cestovatelské minimum
Očkování: Ano – očkovací průkaz s platným očkováním proti žluté zimnici. Doporučuje se očkování proti tyfu, meningitidě a žloutence typu A i B.
Vízum: Ano. O vízum je možno požádat na zastupitelském úřadě Toga v Berlíně nebo ve Vídni, příp. jinde. Existuje i možnost udělení víza na některých hraničních přechodech, trvající platnost této možnosti je však žádoucí předem ověřit na zastupitelském úřadě Toga. Informace by mělo poskytnout i Velvyslanectví Francie v Praze. Ke vstupu do země je vyžadován cestovní pas platný ještě 6 měsíců po opuštění země.
Zdravotní rizika: Togo je silně malarická oblast.
MZV: Základní turistické informace
Mapa: Togo
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): TG
Řízení vozidla: vpravo
Mezinárodní telefonní předčíslí: +228
Internetová doména:.tg
 
Obecně
Togo patří mezi nejmenší a nejchudší státy Afriky. V podstatě se jedná o úzký pruh, který v šířce 100km, prochází od Guinejského zálivu k severu v délce 600km.
Togo má bohatou minulost. Na území dnešního severního Toga se nacházeli království Dagomba a Gondža. Většina území byla od 14. století osídlena kmeny národa Ewe. Eweové na jihu na počátku 18. století vytvořili své centrum Nuatja. První Evropané v Togu byli Portugalci, kteří zde přistáli v roce 1471 a postupně ovládli obchod s otroky. Postupně času sem pronikaly jiné evropské národnosti a vyostřoval se obchod s otroky.
V 2.polovině 19. století sem začali pronikat Němci, kteří v roce 1852 v Togu založili misii. V roce 1884 uzavřeli smlouvu s Eweským králem Mlapou a pradávné Togo se stalo německým protektorátem. Hranice ve vnitrozemí byla stanovena dohodami Německa s Francií (1897) a Velkou Británií (1899). V letech 1897-1902 v německém Togu vznikl silný odboj domorodého obyvatelstva a na počátku První sv. války německé posádky kapitulovaly a zemi opět obsadili Francouzi a Britové. V roce 1919 bylo toto rozdělení potvrzeno a v roce 1922 byla většina země svěřena mandátem OSN pod správu Francie. Zbytek země připadl Anglii, anglicky mluvící část se v roce 1956 přičlenila plebiscitem ke Ghaně. Francouzská část v téže roce získala autonomii. V roce 1956 se stala samostatnou republikou a nezávislost obdržela v roce 1960.
V zemi byl zaveden demokratický režim či omezeně demokratický a trval pouhé tři roky. Pak se vlády ujala „jedna strana“ – Committee of Togolese Unity (CUT), následně byla vytvořena přechodná vláda a od roku 1963 – 1967 byl další pokus o demokratické zřízení. Od roku 1967 – 1979 následovalo několik vojenských převratů a režimů. V roce 1979 se ujala vlády jiná „jediná“ strana – Rally of the Togolese People (RPT). Od roku 1991 mají Tožané možnost opět volit více stran.

Geologicky je území Toga velmi staré. V současné době geomorfologicky nevýrazné a zarovnané. Na pobřeží leží písky a mokřady a největší jezero Togo. K severu se území z nížin postupně zvedá až do výšek 400m n.m.. Nejvyšší vrcholky dosahují skoro 1000m n.m. Ještě dále k severu leží opět nížina řeky Oti.
Podnebí je na jihu rovníkové s malými teplotními výkyvy (20 – 30°C) a průměrnými srážkami 750 – 1500mm (od pobřeží k nížinám na jihu) se dvěma obdobími sucha (červenec – srpen a prosinec – únor). Na severu je srážek méně (okolo 1000mm) a jsou rozloženy výrazněji do období dešťů. Teploty jsou obdobné jako na jihu, ale s výrazným rozdílem teplot mezi zimou a létem – sever je navíc pod vlivem harmattanu (suchý a silný vítr ze Sahary).
Řeky Toga mají nevyrovnané průtoky, jelikož pramení většinou na severu země a v době sucha se tak jejich průtok výrazně snižuje. Naopak v období dešťů se silně rozvodňují. Své vody odvádí do Guinejského zálivu. Hlavními toky jsou Oti a Mono – ani jedna není v podstatě splavná.

Rostlinstvo a živočišstvo je súdánského savanového typu (sever), na jihu leží deštné lesy a vlhké savany. Vzhledem k vysokému zalidnění je zde málo velkých savců.
Obyvatelstvo tvoří pestrá mozaika cca 27 národů s vlastními jazyky či dialekty. Země je osídlena dvěma skupinami obyvatel – voltskou (Kabréové a Lossové) a beninskou (Ewové a Ouatchiové). Úřední řečí je francouzština, nejrozšířenějším jazykem je pak Ewština, hausština a kabština. Většina obyvatel jsou animisté, takže dřívější přízvisko „katolická tvrz Afriky“ se spíše odvíjí od vlivu zdejších katolíků na správu země.

Zemědělství je významné v celé zemi – od plantáží olejových palem a kakaa na jihu, přes kávu, bavlnu a maniok v centru až k pěstování obilnin na severu. Díky výskytu mouchy tse-tse není chov dobytka významný.
Togo má značné nerostné bohatství, které je však většinou nevyužité. Těží významně fosfáty. Rozvoji průmyslu překáží nedostatek elektrické energie. Togo ukončilo svůj úvěrový rámec vůči MMF v roce 2011 a bylo mu odpuštěno 95% dluhu země. V zemi pokračuje privatizace, zvýšení transparentnosti finančních operací vlády a podpoře demokracie. Hospodářský růst v Togu v roce 2017 zůstal stabilní na 5,0%, zejména díky zahraniční pomoci, investicím do infrastruktury, těžebního průmyslu a zlepšování podnikatelského prostředí.
Doprava je vázána na silniční dopravu. V zemi je též 490km železnic. Jediný významný přístav je v Lomé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.