Mamba zelená západní (Dendroaspis viridis)

je stromový had, s tmavě ohraničenými šupinami, vytvářejícími typickou mozaiku. Před útokem zvedá hlavu a zplošťuje krk, čímž může připomínat kobry. Následně několikanásobně uštkne, což pro oběť znamená jistou smrt.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Dendroaspis (mamba)
Druh: Dendroaspis viridis (mamba zelená západoafrická)

Žije v západní Africe Senegalu po Nigérii na pevnině a na ostrově Svatý Tomáš. Dává přednost deštným pralesům, galeriovým lesům, lužním lesům, křovinám a mangrovům. I přesto, že preferují lokality s výskytem stromů, mohou prosperovat v křovinách, které jim poskytují dostatek úkrytů a potravy. Jsou vynikajícími plavci, což jim dává výhodu ve vlhkém prostředí, ale mohou obývat i poměrně suché lesy.

Je nejdelší zelenou mambou, dorůstá velikosti 1,8-2m, výjimečně až 3,2m. Je poměrně snadno rozpoznatelná od ostatních stromových mamb. Barva těla je šedozelená až zelená, na břiše světle zelená až žlutozelená, hřbet je tmavší s výrazným síťováním, někdy mají na hřbetě olivové pruhování, takže se mohou jevit jako zelená lana. Ústa jsou žlutobílá, světle zbarvená, na rozdíl od mamby černě a východní. Šupiny jsou výrazně tmavě ohraničeny. Zploštělá hlava má tvar trojúhelníku. Právě hlava je specifická svým síťovaným vzorem velkých zelených štítků s šedočerným lemem. Tělo je dlouhé a štíhlé. Pohlaví se mezi sebou ve vzhledu neliší, ale samci dorůstají větších rozměrů než samice.

Tento druh mamby je aktivní ve dne i v noci. Svůj úkryt hledá na stromech, ale běžně loví i na zemi. Poměrně rychle se pohybuje a pokud se kdokoliv dostane mezi strom, kde se chce schovat a hada, musí počítat s agresivním útokem. Mnohdy mohou překvapit v trávě, odkud většinou volí variantu útěku. V případě ohrožení hlasitě syčí, rychleji kmitají jazykem, čímž detekují pomocí Jacobsonova orgánu (organum vomeronasale), zvedají hlavu, což jim umožňuje lepší prostorovou lokaci cíle, zplošťují krk a několikráte útočí. Svou agresí se podobá mambě černé, jen její jed není tak silný, nicméně bez včasného podání protijedu je spolehlivě smrtelný. Jed působí do 30-ti minut od uštknutí.

Obrázek: Mamba západoafrická (Denroaspis viridis) v ZOO Frankfurt.

Mamba západoafrická se potravně specializuje na lov ptáků a drobných savců. V mangrovech a lužních lesích s oblibou loví žáby a jiné obojživelníky. Mnohdy z úkrytu překvapí i kaloně a netopýry. V sušších oblastech loví většinou hlodavce a mnohdy i na zemi, v travinách. Mláďata loví ještěrky, gekony a žáby.

Mamby jsou proteroglyfní hadi, kteří mají jedové zuby v přední části tlamy, pevně spojené s kostí. Jed mamby západoafrické se skládá z několika složek, z mnoha neurotoxinů, způsobující kolaps nervového systému a selhání životně důležitých funkcí a myotoxin, působící na svalovinu, především na srdce. Z jedu této mamby se vyráběl lék na srdeční arytmii.

K páření dochází v jarních měsících, aby mláďata měla zajištěna dostatek potravy. V tomto období dochází k bojím mezi samci o samice. Vítěz má pak právo pářit se s samicemi v okolí. Souboje mohou trvat i několik hodin. Krom období páření mohou žít vedle sebe samci i samice bez jakýchkoliv náznaků agrese. Přibližně po 87-90 dnech od páření samice naklade 6-14 vajec. Doba inkubace je 90-104dní. V tomto období jsou mamby nejzranitelnější, jelikož samice vejce nehlídá a tak si na nich mohou pochutnat jiní hadi, šakali, krokodýli, varani nebo draví ptáci. Mláďata jsou zhruba 40-45cm dlouhá, světle zelené barvy a již od vylíhnutí disponují prudkým jedem. Mamby západoafrické se dožívají přes patnáct let.

Mamba západoafrická je ohrožena devastací prostředí a ztrátou původní lokality. Na to většinou reaguje přesunem k lidským obydlím, kde jsou likvidovány. Jednak ze strachu před uštknutím, které je vysoké, a jednak jelikož likvidují domácí zvířata. Jsou známi případy, kdy mamba zelená byla psy vyrušena při hodování na kuřatech. Psi byli uštknuti, čemuž ve chvíli podlehli a pokousaná mamba vykrvácela o kus dále. Tím chci upozornit na nebezpečnost blízkosti tohoto hada, který má dostatek jedu, aby vybílil kurník i pozabíjel psy a pokud by se připletl do rány člověk, pravděpodobně by to též zaplatil životem, jelikož rozdrážděná mamba je velice útočná. Nelze se proto divit snižování jejich stavů ve volné přírodě.