Mamba zelená východní (Dendroaspis angusticeps)

tráví většinu času v úkrytu větví stromů a keřů. Jed mamby zelené se skládá z mnoha neurotoxinů, způsobující kolaps nervového systému a selhání životně důležitých funkcí a myotoxinu, působící na svalovinu. Jed ochromuje zejména nervovou soustavu a krevní oběh. Tohoto účinku lze využít i v lidský prospěch, samozřejmě v nižších koncentracích a nemám na mysli prospěch ve smyslu smrtící zbraně. Z jedu této mamby se totiž vyrábí lék, který snižuje krevní tlak, omezuje nadměrný růst pojivové tkáně v srdci a napomáhá činnosti ledvin.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Dendroaspis (mamba)
Druh: Dendroaspis angusticeps (mamba zelená východní)

Žije ve východní Africe, od Somálska po Jihoafrickou republiku. Preferuje nížinné lesy, lesnatou vlhkou savanu, lužní a galeriové lesy, bambusové křoviny, ale s oblibou se zdržuje i na čajových a kávových plantážích, či v ovocných sadech, kde ve větvích stromů představuje vážnou hrozbu pro pěstitele, zejména při ručním sklízení. V horkých dnech při hledání stínu, může zavítat i do lidských obydlí. Zelená mamba není tak agresivní jako černá mamba a zpravidla prchá před člověkem, pokud se však schová ve větvích, se kterými dokonale splývá, necítí se ohrožená a při překvapení se brání. Její jed není tak silný jako u mamby černé, i přesto, pokud nedojde po uštknutí k podání protijedu, znamená její uštknutí smrt. Většinu času tráví ve větvích stromů a keřů. Lze se s ní setkat až do nadmořské výšky 1 700m.

Dorůstá velikosti 1,8m, výjimečně až 2,5m. Je nejmenším druhem rodu mamba. Barva těla je zelená, na břiše světle zelená až žlutozelená, hřbet je tmavšího odstínu zelené barvy. Stejně jako mamba černá má ústní dutinu černo-fialovou. Zploštělá hlava má tvar rakve, kam uštknutím mamba dokáže člověka spolehlivě dostat. Hlava je oproti ostatním druhům zelených mamb užší, proto se občas lze setkat s označením tohoto druhu jako s mambou úzkohlavou. Tělo je dlouhé a štíhlé. Pohlaví se mezi sebou ve vzhledu neliší, ale samci dorůstají větších rozměrů než samice.

Mamba zelená se potravně specializuje především na lov ptáků. V případě nedostatku potravy mohou opouštět úkryt ve větvích a lovit na zemi malé hlodavce. Mláďata loví i ještěrky a chameleóny.

Mamby jsou proteroglyfní hadi, kteří mají jedové zuby v přední části tlamy, pevně spojené s kostí. Jed mamby zelené se skládá z několika složek, z mnoha neurotoxinů, způsobující kolaps nervového systému a selhání životně důležitých funkcí a myotoxin, působící na svalovinu. Jed ochromuje zejména nervovou soustavu a krevní oběh. Z jedu této mamby se vyrábí lék, který snižuje krevní tlak, omezuje nadměrný růst pojivové tkáně v srdci a napomáhá činnosti ledvin.

K páření dochází v jarních měsících, aby mláďata měla zajištěna dostatek potravy. V tomto období dochází k bojím mezi samci o samice. Vítěz má pak právo pářit se s samicemi v okolí. Boje spočívají v přetlačování, kdy vítězí ten, který přimáčkne druhého k zemi. Souboje mohou trvat i několik hodin. Krom období páření mohou žít vedle sebe samci i samice bez jakýchkoliv náznaků agrese. Přibližně po 97-105 dnech od páření samice naklade 6-18 vajec. Doba inkubace je 85-88dní. V tomto období jsou mamby nejzranitelnější, jelikož samice vejce nehlídá a tak si na nich mohou pochutnat jiní hadi, šakali, krokodýli, varani nebo draví ptáci. Mláďata jsou zhruba 40cm dlouhá, světle zelené barvy a již od vylíhnutí disponují prudkým jedem. Mamby zelené se dožívají přes deset let.

Obrázky: Mamba zelená východní(Dendroaspis angusticeps)

Dospělé mamby nemají žádné přirozené nepřátele až na člověka. Proto jsou ohrožené jen nárůstem populace lidí na africkém kontinentu, jelikož lidé je jako vážnou hrozbu zabíjejí. Setkání s hadilovem, medojedem nebo některými promykovitými šelmičkami (např. surikatami), může pro mambu končit smrtí. Nejedná se však o cílený útok, ale spíše obranu, nebo záměnu za jiného hada. Některé zdroje uvádí i možnost chovu mamby zelené jako domácího mazlíčka. I přesto, že není tak jedovatá a agresivní jako mamba černá, mi chov tohoto hada přijde jako velice nebezpečný jak pro chovatele, tak pro okolí!