Kobra černá (Naja melanoleuca)

13. 12. 201316. 2. 2020 Vladimír Zikán

je největší kobrou rodu Naja. Jedná se o endemický duh, obývající pouze lesy a pralesy Afriky.

Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Naja (kobra)
Druh: Naja melanoleuca (kobra černá)

Kobra černá je největším druhem pravých kober rodu Naja. Její pojmenování pochazí z řečtiny => melano – černá, leuca – bílá.
Dávají přednost lesnatému prostředí, ale v jižní části svého výskytu se mohou nalézat v travnaté savaně. Jedná se o poměrně vysoce adaptabilní druh co se prostředí týče. Bývá poměrně častým druhem v mangrovech, které skýtají dostatek kořisti. Poměrně široký areál výskytu sahá od Senegalu, tropickým pralesem a lesnatou savanou západní Afriky, skrze střední Afriku, po prales při úpatí Mt. Kenya na východě, podél Středoafrické příkopové propadliny po JAR, vyjma horských a aridních pásem jihu Afriky. Její výskyt bývá vždy blízko zdroje vody. Dle teplot v aktuální oblasti se vyskytuje až do nadmořské výšky 2 800m. Anglické pojmenování druhu „Forest cobra“ celkem jasně vystihuje preferovanou lokalitu výskytu tohoto druhu kobry.

Jedná se o velký druh kobry s průměrnou délkou kolem 140-220cm. Byl zaznamenán případ, kdy kobra černá dorostla velikosti 269cm. Podobně jako jiné kobry, disponuje roztažitelnými žebry, umožňujícím vytvoření klasické kobří kapuce. Barva tohoto druhu je značně variabilní. Dorsální část bývá tmavě šedá až černá, zatímco abdominální partie jsou světle šedé, krémové, nebo slonovinově bílé, s černými skvrnami. Podle barevných vzorů jsou celkem čtyři varianty ve kterých se vyskytují. Lesní typ, vyskytující se od Sierry Leone po Viktoriino jezero a při pobřeží Atlantiku po Angolu jsou sytě černé v dorsálních partiích, břicho je krémové, stejně jako roztažitelný krk, který obsahuje dva černé pruhy. Savanový typ má žluté a černé pruhy a černý ocas, přičemž hlava je shora hnědožlutá, „kápě“ je žlutá. Třetím typem zbarvení jsou kobry, žijící v pobřežních nížinách od východní Afriky až po KwaZulu-Natal a na jihu DRK. Jsou hnědavé či černohnědé v dorsálních částech těla a v abdominálních partiích krémově bílé s hnědými skvrnami a černým ocasem. V západní Africe byly zaznamenány melaničtí jedinci (černí).

Aktivita tohoto druhu je převážně denní. Je dobrým lezcem po stromech, na kterých může vystoupat i do výšky kolem 10m. Ze všech druhů afrických kober se tato nejvíce vyskytuje ve vodě. Přes noc odpočívá v úkrytu, což může být nora po nějakém savci, nebo skalní průrva či dutina stromu, kořeny, podemleté břehy. Může se vyskytovat ve městech, kde vyhledává klidnější místa a vykazuje spíše noční aktivitu. Při vyrušení zaujímá bojové postavení typické pro kobru. Pokud se dostane do kouta, je velice útočná. Proto bývá místy považována jednu z nejnebezpečnějších kober. Nemá schopnost plivat jed. Její jed je velice silný neurotoxin. Po uštknutí bez podání protijedu nastává smrt v řádu 30-ti až 120-ti minut. Herpetology bývá tento druh považován za jednu z nejinteligentnějších kober.

Mladší jedinci loví především ryby a obojživelníky. Dále loví hlodavce, malé savce, ptáky a jiné hady a plazy. Byly zaznamenány případy pojídání vajec ptáků i plazů.
Před pářením kobry tohoto druhu provádějí zásnubní tanec. Samice bývají v tomto období velice agresivní. Kladou kolem 10-25 vajec. Vejce jsou kladena do dutin stromů, termitišť, skalních dutin, nebo samice mohou vytvářet vlastní hnízda.Doba inkubace je 55-70dní, kdy příznivá teplota pro inkubaci se pohybuje mezi 27-30°C. Mláďata jsou po vylíhnutí 25-40cm dlouhá a zcela samostatná. Do vylíhnutí samice zpravidla hnízdo chrání a pokud se kdokoli dostane do blízkosti hnízda, okamžitě útočí. Délky života tohoto druhu je poměrně dlouhá a v zajetí může být až 28 let.