Kobra núbijská (Naja nubiae)

je poměrně malým druhem kobry vyskytujícím se především v oblasti tzv. Núbie. Jedním z obranných strategií je plivání jedu do očí útočníka i na vzdálenost větší než jeden metr.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Naja (kobra)
Druh: Naja nubiae (kobra núbijská)

Kobra núbijská je poměrně nově uznávaným druhem, který byl vyčleněn z původního poddruhu kobry červené a popsán až v roce 2003.
Tento druh kobry je poměrně široce, ale nerovnoměrně rozšířen v severní Africe, s nejvyšší denzitou v jihovýchodní části Sahary. Vyskytuje se v Egyptě, Súdánu, Čadu, Nigeru a Eritrey. Jejich výskyt v Etiopii je diskutabilní. Nejběžnější je v jižním Egyptě a severním Súdánu, v oblasti bývalé Núbie – odtud i pojmenování druhu – kobra núbijská. Poměrně izolovaná populace se vyskytuje v horské oblasti vulkanického masivu Jebel Marra, kde se s ní lze setkat až v nadmořské výšce okolo 1 800 až 2 000m. Prosperují jak v aridních a semiaridních oblastech, tak i v savanách a ve vlhkých oblastech poblíž řek a vodních ploch. Nikdy nežije v čistě písečných pouštích.
Je to poměrně štíhlý had s pro kobry typicky zploštělou hlavou. Podobně jako ostatní kobry má roztažitelná žebra umožňující vytvoření klasické kobří kapuce. Patří k menším až středně velkým druhům dorůstajícím délky okolo 150cm, nejčastěji se však vyskytuje do délky do 80cm.
Zbarvení tohoto druhu je hnědošedé, okraje šupin jsou černé. Někdy mohou mít olivový nádech. Za hlavou mají více či méně viditelné dva černé pruhy. Abdominální partie jsou žlutohnědé barvy. Spodní část hlavy a krku je bílá. Na krku pak vyniká černý pruh – první, hned za hlavou nepřechází ve spodní část, zatímco druhý pruh, který je dále od hlavy tvoří černý prstenec a hrudi se rozšiřuje. Mezi pruhy se u některých jedinců vyskytují po stranách dvě skvrny a pod očima černé slzy. Pruhy vytvářejí tvar obraceného „V“. Černé pruhování věkem bledne. Tato kobra bývá často zaměňována s kobrou červenou (Naja pallida), kam byla původně řazena, jako jeden z poddruhů, která však postrádá tmavý prstencový pruh a černé tečky po stranách.

Obrázky: Kobra núbijská (Naja nubiae)  ze ZOO ve Dvorci u Borovan.

Aktivita tohoto druhu je převážně noční, přes den se skrývá v úkrytu, což může být nora po nějakém savci, nebo skalní průrva či dutina stromu. Při vyrušení zaujímá bojové postavení typické pro kobru. Dalším obraným prvkem je plivání jedu po útočníkovy a v případě že neustoupí, uštknutí. Při plivání míří na oči. Jed působí bolestivě, může poškodit rohovku a následně i slepotu. Pro člověka představuje jed kobry nebezpečí jen při uštknutí, či zasáhnutí vystříklým jedem očí, úst nebo poraněné pokožky. Pokud se jed této „plivající kobry“ z očí co nejrychleji vymyje, nedojde k poškození očí. Je dobrým plavcem. Loví hlavně obojživelníky, hlodavce, malé savce, ptáky a jiné hady a plazy.
Klade kolem 5-15 vajec. O době inkubace a hnízdění toho není zatím moc známo, ale předpokládá se shodnost s kobrou červenou.
Dle IUCN je tento druh v Egyptě považován za běžný, ale na většině území výskytu za zranitelný až blízko ohrožení. Kromě ztráty původní lokality nejsou známy jiné druhy ohrožení stavů této kobry.