Krajta písmenková (Python sebae)

Dorůstá úctyhodných rozměrů, čímž zaujímá první místo, jakožto největší had afrického kontinentu. Pokud doroste do větších rozměrů, loví velké plazy a savce, proto koluje mnoho fotografií, kde krajta polyká opici, kozu, antilopu nebo prase. Může být značně agresivní.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Boidae (hroznýšovití)
Podčeleď: Pythoninae (krajty)
Rod: Python (krajta)
Druh: Python sebae (krajta písmenková)

Tento mohutný had se vyskytuje v téměř cele subsaharské Africe. Nevyskytuje se ve vysokohorských, chladných a aridních oblastech. Mladší jedinci vyhledávají spíše vlhčí biotop s dostatkem úkrytů, kdežto starší jedinci dávají přednost spíše otevřené savaně a okrajům lesů, podmínkou je v obou případech však zdroj vody. S touto krajtou se lze setkat od pobřeží moře po nadmořskou výšku 2 300m. V Africe se lze setkat se dvěma poddruhy tohoto hada a jedním křížencem v oblasti překryvu obou subspecií.
Python sebae sebae – nominální poddruh se vyskytuje v subsaharské Africe od Senegalu po Somálsko, okolo Viktoriina jezera se vyskytují kříženci s jižním poddruhem. Dorůstá velikosti až k 7m.
Python sebae natalensis – jižní poddruh vyskytující se od Tanzanie po JAR. Dorůstá menší velikosti než severní poddruh, nicméně i velikost 5m je stále úctyhodná.

Obrázek: Krajta písmenková severní (Python sebae sebae, Autor: Hannes Steyn)

Při velikosti okolo 5m, rekordní exempláře mohou mít až 7m, dosahuje hmotnosti 40-60kg, rekordně velké kusy až téměř 100kg. Obecně platí, že v hustěji obydlených oblastech lidmi jako je například Nigérie, zřídkakdy doroste do kapitálních rozměrů a naopak v oblastech, kde je denzita lidského osídlení nižší, snáze dosahuje větších rozměrů. Důvodem je i fakt, že pokud se krajta přiblíží k lidskému obydlí, je vysoká pravděpodobnost, že způsobí škody na hospodářských zvířatech, proto jsou, jakmile je někdo spatří, nemilosrdně likvidovány. Samci jsou menší než samice. Silné tělo je pokryté vzorováním, připomínající písmo, odtud pochází český název. Skvrny mohou splývat a jsou od středu světlé, při okrajích tmavnou. Barva vzorování je od žlutobílé, přes hnědou, až kaštanově hnědou po olivově zelenou. Hlava má na horní části vzor hrotu šípu. Šupiny jsou malé, hladké, na dotek sametově jemné. Čelist obsahuje mnoho jehličkovitých zubů, zahnutých do úst, což zabraňuje kořisti úniku. U rtů má termoreceptory, které jsou schopny rozpoznat rozdíl teploty až o 0,02°C. Mají dvě fungující plíce a pánevní ostruhy, které jsou pravděpodobně pozůstatkem po zakrnělých končetinách.

Obrázek: Krajta písmenková při jídle (Autor: alex_griffiths)

Krajta je dravec a loví různé plazy a savce. Velikost kořisti je úměrná velikosti hada. Potrava musí být živá, mršiny nepojídá. Svou kořist jako škrtič zadusí, menší úlovky polyká živé, vždy hlavou napřed. V dospělosti je schopná ulovit a spořádat, díky roztažitelné spodní čelisti, i velkou kořist, např. kočkodany, mangabeje, paviány , mláďata šimpanzů, antilopy, kozy, prasata bradavičnatá, štětkouny, zajíce, myši, kaloně, varany, krokodýly… V potravě jsou dost nevybíravé. Jsou známy i útoky na člověka, ale většinou se jednalo o děti, nebo o svou obranu. Zároveň je to jedna z mála krajt, která po neúspěšném útoku pronásleduje na vzdálenost několika desítek metrů kořist. Může vydržet i dlouho bez potravy, byl zaznamenán případ 2,5 ročního půstu.

Obrázky: Krajta písmenková severní (Python sebae sebae), Súdán (Autor: Vladimír Zikán)
Kostra krajty písmenkové severní, Súdán (Western Kordofan, Autor: Vladimír Zikán)
Krajta písmenková jižní (Python sebae natalensis; Autor: Jaromír Němec)
K páření dochází v okamžiku poklesu teploty okolí tak, aby snůška vajec byla na jaře. Samice jsou schopny páření od dosažení velikosti 2,7m, zatímco samci již od 1,8m, což odpovídá 3-5 letům života, do dosažení pohlavní zralosti. K reprodukci dochází zpravidla mezi listopadem a březnem. Samice naklade v jeskyni, opuštěné noře či jiném úkrytu 20-100 kožovitých, bílých vajec, která chrání před ostatními predátory a teplotními výkyvy až do vylíhnutí. Doba inkubace je 65-80 dní. Vylíhlá mláďata měří 40-60cm a mají stejné barvy jako dospělí jedinci. Dožívají se mezi 15 a 30 lety.

Ve své domovině jsou vybíjeny jako škůdci, nebo pro kůži, případně z pověrčivosti, že mohou zabíjet již pohledem. Je jedním z invazivních druhů a může představovat hrozbu v nepůvodních lokalitách svého výskytu. Jedinými dravci, které je loví jsou krom člověka psy hyenovití a hyena skvrnitá, nicméně loví hady jen do určité velikosti, pak se trend obrátí. V rámci IUCN jsou hodnoceni jako málo dotčený druh.