Pondělí, 7 října, 2024
SavciŽivočichové

Kočkodan černolící (Cercopithecus ascanius)

je zajímavě vzhlížející pralesní kočkodan s nejvyšší denzitou populace v Ugandě. Žije ve středních patrech stromů a je převážně plodožravý. Známý je především jako přenašeč eboly.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus ascanius (kočkodan černolící)

Kočkodan černolící obývá primární a sekundární nížinné deštné pralesy, galeriové lesy, lužní lesy a lesnatou savanu na území Středoafrické republiky, Jižního Súdánu, DRK, Angoly, Ugandy a Keni. Vyskytují se až do nadmořské výšky 2 500m.

Patří do geneticky příbuzné skupiny kočkodana muido.

Vyskytuje se v pěti poddruzích:

  • Cercopithecus ascanius ascanius – se vyskytuje v Angole a jihozápadní části DRK, v povodí řek Kongo a Kasai, v průměrné nadmořské výšce 500m.
  • Cercopithecus ascanius atrinasus – je omezen výskytem na horskou plošinu Lunda v Angole, v nadmořské výšce 850m.
  • Cercopithecus ascanius katangae – vyskytuje se v jižní části DRK, mezi řekami Kasai a Lualaba v nadmořské výšce 500-1300m.
  • Cercopithecus ascanius schmidti – je nejrozšířenějším poddruhem. Vyskytuje se od DRK po Keňu v nadmořské výšce 400-2 500m.
  • Cercopithecus ascanius whitesidei – vyskytuje se v jihovýchodní části DRK.

Kočkodan černolící je středně velký pralesní kočkodan, pokrytý šedočernou srstí, na hřbetě s kaštanovým barevným akcentem. Anglické označení „Red tail monkey“ upozorňuje na jeden z rozpoznávacích znaků, a sice zrzavě červeně, dle poddruhu od kaštanově hnědé, přes rudou, po oranžovou, zbarvený ocas. Neurocranium je hnědavé, faciální část je černá s viditelně modrým odstínem. Nad obočím se nachází černá linka, na nose s bílou skvrnkou, na čele pak olivově zelenou. Abdominální partie, krk, licousy a vnitřní strana končetin jsou sněhobílé. Uši jsou černé s nevýraznými střapečky. Samci dorůstají do hmotnosti 4,1kg a délky až 50cm, samice průměrně 2,9kg a délky 38cm. Délka ocasu odpovídá délce těla. Pohlavní dimorfismus se jinak ve zbarvení neprojevuje.

Vytvářejí středně velké skupiny vedené jedním dominantním samcem o velikosti 18 – 40 členů. Ostatní samci vytvářejí bakalářské skupiny o jednom až pěti jedincích. Mohou žít sympatricky s kočkodanem muido, kočkodanem diadémovým, kočkodanem Wolfovým a mangabejem pláštíkovým.

Z hlediska potravy jsou frugivorní, vyhledávají především fíky, plody palmy olejné a další plody pralesních stromů. Jídelníček doplňují o listy, květy, kůru stromů, terestriální potravu a nepohrdnou ani bezobratlými živočichy.

Období říje je celoroční, na okrajích pralesů se však řídí dle potravních dispozic. Samice se páří s jedním a více samci, březost trvá 6 – 7 měsíců, období laktace je 4 měsíce. Reprodukční pauza je 1 rok. O mládě se stará pouze matka a závislost na matce je stejná jako reprodukční pauza. Infanticida se vyskytuje, avšak velice vzácně. Pohlavní dospělost nastává pátým rokem života, ve volné přírodě se dožívají 25 let, v zajetí až 30 let.

Jedná se o důležitý vektor rostlin mající význam pro diverzitu ekosystému. Mimo jiné je přenašečem i žluté zimnice. Mezi potenciální predátory patří člověk, šimpanz, levhart, orel korunkatý a krajty. Dle IUCN je řazen na stupni zranitelný. Největší hrozbou je pro něj ztráta původní lokality.

Obrázky: Kočkodan černolící (Cercopithecus ascanius schmidti), Uganda, Ituri – DRK a Mt. Keňa.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.