Irvingie gabonská (Irvingia gabonensis)

je známější pod synonymem africké mango. Jedná se o stálezelený strom z tropické Afriky s širokým využitím.

Říše: Plantae (rostliny)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Rosopsida (dvouděložné rostliny)
Řád: Malpighiales (malpígiotvaré)
Čeleď: Irvingiaceae (irvingiovité)
Rod: Irvingia (Irvingia)
Druh: Irvingia gabonensis (Irvingie gabonská)

Rostou v deštných lesích, galeriových lesích a velice vlhkých lesích při okraji savany. Pěstuje se od Pobřeží slonoviny, přes Ghanu, Togo, Benin, Nigérii, Kamerun, Středoafrickou republiku, Rovníkovou Guineu, Kongo, DRK po jihozápad Ugandy a sever Angoly. Vyhovuje jim nadmořská výška do 500m, s ročním srážkovým úhrnem vyšším než 120cm. Teplota vzduchu by měla být 20-38°C, neměla by však dlouhodoběji klesnout pod 16°C. Potřebují mít dostatečnou hloubku pro vývoj kořenového systému – nevyhovují jim mělké půdy na skálách a erodované kamenité půdy.

Jedná se o statné, tropické, stálezelené stromy dorůstající do výšky až 30m. Mnohdy je část mohutného kořenového systému nad zemí, nebo vytváří deltovité kořeny. Kůra je světlá, podobně jako u mangovníku. Listy jsou kožovité, střídavé, vejčitého tvaru, krátce řapíkaté, celokrajné. Květenstvím irvingie je lata, složená z drobných žlutobílých, oboupohlavních kvítků. Kvetou od března do září. Plodem je jednosemenná velká peckovice s hutnou dužinou. Semena obsahují až 60% tuku a jsou podobné chuti jako sladké mandle. V přírodě semena rozšiřují gorily, šimpanzi, paviáni, mandrilové, drilové, sloni, prasata pralesní a štětkouni. Úbytkem zvěře se rostlina stává závislejší na rozšiřování člověkem. Ještě před několika lety pocházela drtivá většina sklizně z divoce rostoucích stromů, nikoliv z plantáží.

Využití

Plody jsou peckovice podobné mangu, která se konzumuje za syrova, nebo po tepelné úpravě. Vyrábí je z nich džemy, saláty, džusy a bývají zkvašována oblastně na vína.
Ze semen se lisuje olej, který se pak následně dále zpracovává na máslo (dikové máslo), čokoládu, kosmetické přípravky, mýdla, svíčky, krémy… Semena obsahují velké množství vlákniny a proto se mohou používat i jako emulgátor do potravin, například do pečiva, nebo k zahuštění polévky. Zajímavá je především výroba preparátu, dopomáhajícího k lepšímu spalování tuků a redukci tělesné hmotnosti. Byl prokázán i příznivý vliv na kardiovaskulární systém, snížení hladiny cholesterolu v krvi a snížení rizika vzniku cukrovky. U konzumentů byla potlačena i potřeba zvýšené chuti k jídlu. Nejedná se však o lék, ale pouze o doplněk stravy.
Může se objevovat i negativní reakce na preparát spojená s bolestí hlavy, problémy se spánkem, nadýmáním, sníženou hladinou cukru v krvi (riziko hypogykemického šoku) atp. Proto se nedoporučuje konzumovat preparát i irvingie v těhotenství, při již propuklé cukrovce, před a po operaci a aplikace dětem. Maximální délka užívání extraktu by neměla být delší jak 2 měsíce.
Stromy bývají používány pro tvorbu stínu pro plantáže kávovníku nebo kakaovníku, jako okrasný strom, či zpevňovací rostlina, zabraňující erozi. Dřevo je pevné a používá se jako opora ve stavebnictví, či jako železniční pražce. Na rozdíl od mangovníků, dřevo může být použito i pro otop, jelikož neobsahuje terpentýnové silice.
Význam irvingie je zatím jen lokálního charakteru, ale její jméno bývá i u nás poměrně často skloňováno, ve spojení s redukční dietou.

Obrázek: Irvingie Gabonská (Autor: Julius Atia; Word Agroforestry)