Chinovník (Cinchona officinalis)

je tropický strom, původem z Jižní Ameriky, jehož kůra obsahuje alkaloid – chinin. V celém tropickém světě tak vešel v patrnost, jako lék na malárii. Nyní se lze setkat s výtažkem z kůry chinovníku v kultovním nápoji tonik.

Říše: Plantae (rostliny)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Rosopsida (dvouděložné rostliny)
Řád: Gentianales (hořcotvaré)
Čeleď: Rubiaceae (mořenovité)
Rod: Cinchona (chinovník)
Druh: Cinchona officinalis (chinovník lékařský)

Rod chinovník obsahuje více jak 20 druhů chinovníků, pocházejících po většině z horských deštných lesů úpatí And. Jsou to stálezelené keře nebo stromy, rostoucí do výšky 6-16m, kůra je silná, vrásčitá, šedohnědá. Koruna je rozkladitá a kulovitá, podobně jako u lípy nebo jabloně. Listy jsou vstřícné, široce vejčité, řapíkaté, voskově lesklé. Květenstvím je vrcholová lata s růžovými kvítky. Plodem je tobolka, rozdělená do dvou částí, obsahující přes 40 křídlatých semen.

Z kůry bylo doposud izolováno více jak 35 různých alkaloidů, z nichž nejznámější je chinin. Farmakologicky významné jsou pak ještě chinidin, cinchonin a cinchonidin.
Výhoda chininu je v tom, že se jedná o účinné antimalarikum proti všem čtyřem formám malarických prvoků rodu Plasmodium, nepůsobí však na jejich stádia. Jednoduše řečeno, je schopen eliminovat parazity v krevním oběhu, nikoliv pak z jater a dalších orgánů.
Některé další alkaloidy separované z kůry jsou používány k léčbě očních zánětů, krvácení a vnitřního krvácení. Mnohde se používala kůra chinovníku na snížení horečky, dezinfekci ran, lehké analgetikum, zpomalení srdečního tepu, snížení krevního tlaku a jako tonikum s antiseptickými účinky. Chinin má výrazně hořkou chuť a na ultrafialovém světle fosforeskuje, což mnohdy mládež pijící na zábavách gin s tonikem značně vyděsí, jelikož jejich koktejl pak vypadá dost nadpozemsky. Obsah chininu v kůře může být 4-14%. Největšími pěstiteli chinovníku jsou DRK, Kongo, Tanzanie, Indonésie a Guatemala.
Důležitost chinovníku je vidět i ve Státním znaku Peru, kde je vyobrazen jako strom, současně s vikuňou a zlatým rohem hojnosti.