Hyena žíhaná (Hyaena hyaena)

Je nejmenší z pravých hyen. Vyjma jihovýchodní okolí Viktoriina jezera se vyskytuje v severní Africe, Arabském poloostrově, okolí Kaspického moře a Indii.

 

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Podtřída: Theria (živorodí)
Řád: Carnivora (šelmy)
Podřád: Feliformia (kočkotvární)
Čeleď: Hyaenidae (hyenovití)
Podčeleď: Hyaeninae (hyeny)
Rod: Hyaena (hyena)
Druh: Hyaena hyaena (hyena žíhaná)

 

 

Hyena žíhaná obývá savany a polopouště od Serengeti až po sever Afriky, vyjma aridních oblastí. Vyhovuje jim otevřená krajina s možností úkrytu a stínu, souvislejším lesnatým a bažinatým územím se vyhýbá. Důležité je i napajedlo, které může být i vzdálenější, jelikož podobně jako hyena čabraková může přežívat i několik dní z vody získané z ovoce a vegetace. Z pravidla se s hyenou žíhanou lze setkat v nadmořské výšce pod 2 000m. Krom Afriky obývá ještě jihozápadní Asii.

 

 

Hyena žíhaná nejmenší z pravých hyen, dosahuje v dospělosti hmotnosti 25-45kg, výšky 65-80cm a délky kolem 1m. Pohlavní dimorfismus se ne vždy projevuje, ale zpravidla jsou samci větší a robustnější. Vzhledově výrazná je mohutná hlava, hruď a páteř se svažující od delších předních nohou ke kratším zadním. Kožich je huňatý (u některých poddruhů) s dlouhou srstí, která při naježení může zvětšit velikost hyeny až o 25%. Od hlavy až po ocas se na hřbetu táhne pruh dlouhé srsti, který se při rozrušení naježí. Zbarvení je krémově šedé až žlutohnědé s výrazným hnědým pruhováním – žíháním. Hřbet je nahnědlý, od něj vybíhá několik vertikálních pruhů, na spodní části krku je hnědá skvrna, od čenichu po oči je černě zbarvená, neurocranium je žlutohnědé. Vertikální pruhování je více či méně výrazné i na nohou. Lebka, žvýkací svaly a zuby jsou dokonale uzpůsobeny k trhání kořisti a drcení kostí. I tento druh hyeny je schopen ve stisku čelisti vyvinout tlak až kolem tří tun na centimetr čtvereční. Čenich je protáhlý, podobný jako u psa. Ušní boltce jsou velké, řídce osrstěné, což je dokonalá adaptace pro přežití v poušti. Disponuje velice dobrým sluchem a čichem. Dokonce slyší i zvuky o nízké frekvenci – blízko ultrazvuku. Vzhledem k světločivné vrstvě tapetum lucidum vidí velice dobře i ve tmě. To z tohoto druhu činí téměř dokonalého nočního lovce, přestože je tento druh spíše mrchožravý. Ocas je krátký, přibližně 20cm dlouhý, s krátkou srstí stejné barvy jako tělo.

 

Hyena žíhaná je převážně noční tvor, což jí pomáhá přežít i v místech, kde přes den panují vysoké teploty vzduchu. Žije spíše osaměle, nebo může dočasně vytvářet rodinné smečky, vedené dominantní samicí. Jsou fakultativně teritoriální. Území, které si značkují, má v ideálních podmínkách velikost kolem 50km², v pouštích mnohdy přesahuje i 400km². Samotáři hájí pouze potravu, nikoliv území. Přes noc hledají potravu, přes den odpočívají v norách, skalách nebo ve stínu keřů.
Z hlediska potravy je všežravec. Fungují spíš jako čističi krajiny, případně mohou lovit slabá a nemocná zvířata. Krom ptáků a menších obratlovců, které mohou aktivně lovit, spíše dojídají zbytky z kořisti lvů, levhartů a šakalů. Nepohrdnou ani želvou či dikobrazem. Aktivní lov je u tohoto druhu vzácný. Preferuje spíše snazší a dostupnější potravu. Přibližují se k lidem a s oblibou hodují na odpadcích. Proto mohou působit škody jak na hospodářských zvířatech, tak na úrodě ovoce. S oblibou pojídají sladké a šťavnaté ovoce jako jsou melouny, hrozny, nebo meruňky. Nepohrdnou ani leklou rybou, obojživelníky, či hmyzem.

 

 

 

Období říje nastává v zimním období od listopadu do února. Po přibližně 90 dnech se narodí jedno až pět mláďat o hmotnosti cca 450g. Porod probíhá v doupěti, mláďata jsou slepá a zcela odkázaná na péči matky. Během prvních třech měsíců jsou mláďata závislá na mateřském mléce, až po čtyřech měsících začne dokrmovat částí své potravy. Laktace trvá 4 – 12 měsíců. O mláďata se stará matka, výjimečně odrostlejší mláďata. Osamostatnění mláďat nastává kolem 15. měsíce. Pohlavně zralé jsou hyeny žíhané mezi druhým a třetím rokem života.
Mohou se stát kořistí lvů, levhartů a hyen skvrnitých, mláďata mohou být ulovena psi hyenovitými nebo šakaly. Antipredační strategií je předstírání smrti.

V rámci IUCN jsou hyeny žíhané hodnoceny jako blízko ohrožení, v některých částech výskytu jako ohrožené. Dožívají se 20 – 25 let.