KWAME NKRUMAH (1909 – 1972)
Africký politický vůdce, který stál za vznikem Ghany. Jeho velkolepé plány však zmařila finanční podstata, korupce a nízká úroda, tak i přes své počáteční úspěchy dožil v exilu a do země se vrátilo jen jeho tělo, které bylo v rodné vesnici se všemi poctami pohřbeno.
Kwame Nkrumah Kwame se narodil v Nkrofulu na Zlatém pobřeží a v roce 1939 promoval na Lincolnově univerzitě v Pensylvánii. O šest let později navštěvoval London School of Economics a zorganizoval Pátou panafrickou konferenci v Manchesteru.
Narodil se do rodiny kováře a obchodnice. První vzdělání získal na katolické základní škole v Half Assini. Pokračoval na Schimota College a po ukončení studia se stal učitelem na základních katolických školách v Elmině a Aximu. Nejspíše zde v něm vzklíčil zájem o politiku a další vzdělání, protože odsud pokračoval na školy zmíněné výše. Studoval zde socialistickou a nationalistickou literaturu, stejně jako osobnosti 20. století v Americe.
Na Zlaté pobřeží se vrátil v roce 1947, aby se zde zapojil do boje proti britské vládě. Založil novou politickou stranu, zorganizoval stávku a byl za její organizaci uvězněn. Jeho strana však v prvních volbách zvítězila, musel tedy být z vězení propuštěn, aby se mohl ujmout svého úřadu. Pod jeho vedením získalo Zlaté pobřeží o deset let později nezávislost a přijalo nové jméno Ghana. Nkrumah se stal prvním ministerským předsedou. Hned další rok jeho strana zavedla trest vězení bez soudu pro každého, kdo by byl považován za nespolehlivého. Rozhodovací pravomoc měl právě Nkrumah. Téměř ihned byl tento trest uplatněn proti části opozičních politiků. Jeho popularita mezi lidem však rostla. Nechal vystavět nové silnice, školy a zdravotnická zařízení. Tato politika měla pomoci Ghaňanům získat lepší pracovní možnosti.
V roce 1960 byl na plebiscitu Nkrumah zvolen prezidentem. Měl ovšem daleko větší výkonné a zákonodárné pravomoci, než je to v těchto funkcích zvykem. Jeho politický plán byl dokončen v r. 1964, kdy prohlásil Ghanu za stát jedné strany a sebe za doživotního prezidenta. Jeho plány na zvelebení země byly velkolepé a vypůjčil si na ně velmi vysoké částky. Nicméně plány nevyšly, země byla těžce zadlužená a navíc ji postihl hladomor vlivem nízké úrody. Nkrumah nechtěl tyto problémy vidět a stále se oddával vidině panafrikanismu. Nevnímal nejspíš ani všudypřítomnou korupci, která zasáhla i jeho stranický aparát. Pomalu se schylovalo k převratu.
K samotné akci opozice došlo, když Nkrumah roku 1966 odjel na státní návštěvu do Pekingu. Armáda společně s policií se vzbouřily státním orgánům a společně s davy lidí zničili vše, co Nkrumaha připomínalo, jeho sochy, nápisy s jeho jménem nebo jeho podobizny. Nkrumah se moudře rozhodl se do země už nevracet, raději se uchýlil do exilu v Guinei, odkud se odstěhoval do Bukurešti. V roce 1972 zemřel na rakovinu. Jeho tělo bylo navráceno do rodné vesnice, kde bylo se všemi poctami pohřbeno.
