Kočkodan obecný červenozelený (Chlorocebus aethiops pygerythrus)
Žije v savanách, lesostepích, horských i bažinatých oblastech, od centrální části Etiopie, na jih, skrz Keňu po sever Tanzanie.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen : Chordata (strunatci)
Třída : Mammalia (savci)
Řád : Primates (primáti)
Podřád : Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád : Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď : Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď : Cercopithecinae (kočkodani)
Rod : Chlorocebus (kočkodan)
Druh: Chlorocebus aethiops (kočkodan obecný)
Poddruh : Chlorocebus aethiops pygerythrus (kočkodan červenozelený)
Kočkodan červenozelený obývá ekosystémy s dostatkem vody a stromů, keřů či jiných úkrytů. Žije v savanách, lesostepích, horských i bažinatých oblastech, od centrální části Etiopie, na jih, skrz Keňu po sever Tanzanie. Východní hranici tvoří aridní oblasti Somálska a vyskytuje se na východě Ugandy.
Je asi 40 – 55cm dlouhý a 30 – 45cm vysoký. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje mezi 3 až 5kg. Podobně jako ostatní kočkodani obecní disponuje štíhlým tělem, dlouhým ocasem a dlouhými nohami, což mu umožňuje snadnější přežití jak v lesních porostech, tak i poměrně hbitý pohyb po zemi. Záda, boky, ocas, vnější strana končetin, neurocranium a zadní část krku je pokryta středně dlouhou srstí tmavší, hnědavé barvy, která může mít olivový nádech. Břicho, vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď je pokryta bílou srstí. Faciální část, ušní boltce a konce končetin mají sytě černé. Má středně dlouhé bílé licousy a šedavou špičku ocasu. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců.
Je asi 40 – 55cm dlouhý a 30 – 45cm vysoký. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje mezi 3 až 5kg. Podobně jako ostatní kočkodani obecní disponuje štíhlým tělem, dlouhým ocasem a dlouhými nohami, což mu umožňuje snadnější přežití jak v lesních porostech, tak i poměrně hbitý pohyb po zemi. Záda, boky, ocas, vnější strana končetin, neurocranium a zadní část krku je pokryta středně dlouhou srstí tmavší, hnědavé barvy, která může mít olivový nádech. Břicho, vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď je pokryta bílou srstí. Faciální část, ušní boltce a konce končetin mají sytě černé. Má středně dlouhé bílé licousy a šedavou špičku ocasu. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců.
Obrázek: Kočkodan červenozelený v kráteru Ngoro-ngoro
Samice jsou přibližně o 15% menší než samci. Jako další rozpoznávací znak mezi pohlavími je svítivě modré skrotum a rudý penis samců. Potrava je vázána na místo výskytu a roční období. Populace žijící v otevřených sušších ekosystémech přežívají hlavně z travin, kořínků, oddenků, listů a plodů. Kapinice jsou v sušších oblastech pro kočkodany červenozelené nezbytnou součástí jídelníčku. Populace na hranicích pralesu mají k dispozici větší množství plodů. Hmyz, menší obratlovci, vejce a ptáčata jsou vítaným zpestřením jídelníčku.
Aktivita je denní. Přes noc spí na stromech. Vytváří společenstva o 20 až 80 členech. Samci mohou vytvářet uvnitř společenstev vlastní koalice, nebo žít smíšeně se samicemi, případně i migrovat do jiných společenstev. Samice se v období říje páří s jedním i více samci. Období březosti trvá v průměru 167 dní. Rodí se jen jedno mládě o hmotnosti okolo 310g. O potomka se starají pouze vlastní matky. Laktace trvá po dobu pěti až šesti týdnů. Pohlavní dospělost nastává u obou pohlaví pátým rokem života.
V Etiopii, poblíž řeky Omo, hybridizuje s kočkodanem bělozeleným (Chlorocebus aethiops aethiops). Vzniklý kříženec bývá označován jako Chlorocebus pygerythrus hilgerti. V Ugandě hybridizuje s kočkodanem tantalem (Chlorocebus aethiops tantalus), kdy kříženec je označován jako Chlorocebus pygerythrus rufoviridis.
Stávají se kořistí leopardů, hyen, hadů a orlů, a mohou být též loveni paviány a šimpanzi. Jelikož nejednou navštíví plantáže, kde působí značné škody na plodinách, bývají loveni či zabíjeni rozčílenými farmáři.