Kočkodan čepičatý (Cercopithecus lhoesti)

Skupina kočkodana čepičatého vytváří transgresiv mezi pralesními kočkodany a lesostepními kočkodany.
 

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus lhoesti (kočkodan čepičatý)
 
Skupina kočkodana čepičatého je tvořena třemi druhy:
  • kočkodan čepičatý (Cercopithecus lhoesti)
  • kočkodan Preusův (Cercopithecus preusi)
  • kočkodan sluneční (žlutoocasý ) (Cercopithecus solatus)
 
Všechny tři druhy mají morfologickou i genetickou příbuznost. Avšak genetická studie, publikovaná v roce 2003, zjistila větší genetickou příbuznost se savanovými kočkodany rodu Erythrocebus a lesostepními kočkodany rodu Chlorocebus než s pralesními kočkodany rodu Cercopithecus. Do budoucna se uvažuje o vyčlenění této skupiny do rodu Allochrocebus. Tato skupina je pravděpodobně jedním z přechodných druhů spojující pralesní kočkodany s ostatními. S podobným transgresivním druhem mezi mangabeji a paviány je paviánec kipunji (Rungwecebus kipunji), který v prosinci roku 2003 převzal místo naposledy objeveného druhu úzkonosé opice od kočkodana žlutoocasého (1984) a naposledy objeveného rodu úzkonosých opic od kočkodana Allenova (1923).

Všechny druhy skupiny jsou poměrně velcí kočkodani. Pohlavní dimorfismus se projevuje značným rozdílem mezi samci a samicemi. Typickým zbarvením je tmavý obličej, bílý nákrčník, hnědý či zrzavý hřbet a tmavé ventrální partie. Obývají převážně spodní patra primárních a sekundárních deštných pralesů a galeriových lesů. Často sestupují na zem, na které hledají bezpečí i v případě, že se na stromech cítí ohroženi. S ostatními kočkodany tvoří komunity velice vzácně.

Kočkodan čepičatý se vyskytuje v horských, primárních i sekundárních a galeriových lesích na území Demokratické Republiky Kongo, Burundi, Rwandy a Ugandy v nadmořské výšce od 600 do 2500metrů. Obývá spodní patra stromů, častokráte sestupuje na zem, po které se pohybuje kvadrupedně. Po zemi dokáže překonávat i větší vzdálenosti, čímž se trochu vymyká od ostatních pralesních kočkodanů.

Kočkodan čepičatý patří k větším kočkodanům. Hmotnost samic je do 3,5kg, samci mohou dosáhnout až 7,5kg. Obličej a ventrální partie jsou černé. Hřbet bývá pokryt kaštanově hnědou srstí. Obličej je lemován bílou srstí . Na spodní části krku má jakýsi bílý bryndáček. Zbytek těla se pokryt tmavě hnědou srstí.
 
Kočkodan čepičatý vytváří jednosamcové skupiny o velikosti od 10 do 25 jedinců vedené jednou dominantní samicí. Dospělí samci se ve skupině zůstávají od dvou týdnů do dvou let. Samice nemigrují a jsou si příbuzné. Migrací samců je zaručena genetická variabilita. Období říje je určeno dostupnosti potravy. Po pěti měsících, většinou na konci období sucha samice rodí zpravidla v noci jedno mládě. Laktace bývá půl roku a matka o mládě pečuje po 1,5 roku. Při dosažení pohlavní dospělosti samci opouštějí skupinu, samice zůstávají. V zajetí se dožívají i více jak 30 let.
 

Aktivita je denní a svou potravu hledá v pralesních porostech i na zemi. Primárně se živí rostlinou potravou, ale zpestřuje si jídelníček i drobnými živočichy.
 
Vizuální komunikace je poměrně často užívána v ohrožení. Akustická komunikace je poměrně bohatá a zvukově se projevuje hlavně samec ve skupině.

Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli, šimpanzi a levharti.
V rámci IUCN je kočkodan čepičatý hodnocen na nižším stupni ohrožení.

Share with:


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *