Hatšepsovet

10. 7. 20156. 3. 2020 Barbora Zikánová

Hatšepsovet, někdy také jmenována Hatšepsut, byla královnou Egypta v letech 1473 – 1458 před naším letopočtem. Byla šestým vládcem 18. dynastie. Její význam spočívá hlavně v tom, že se odvážila kroku, na který si nikdy před ní netroufla žádná královská manželka a to uzurpovat královskou moc pro sebe a stát se vládkyní Egypta. Utvořila tím precedens, díky kterému se mohla na trůn dostat druhá nejznámější královna Egypta Kleopatra VII.

Nástup k moci

Hatšepsovet byla starší dcerou faraona Tutmose I. a jeho manželky Ahmose. Provdala se za svého nevlastního bratra Tutmose II. Z tohoto manželství se narodily pouze dcery, syn Tutmose III. se narodil vedlejší manželce Isis. Vzhledem k tomu, že Tutmose II. byl čtvrtým synem v pořadí, jeho nároky na trůn nebyly velké, avšak všichni tři jeho starší bratři zemřeli dříve a Tutmose se tak králem po smrti svého otce, okolo roku 1492 př. n. l. Když o pět let později zemřel, Hatšepsovet se ujala vlády jako regentka za malého prince.

Nejprve se chovala jako každý jiný regent, avšak po několika letech se nechala nečekaně korunovat královnou a stala se tak spoluvládcem mladého Thutmose III. Po korunovaci se nechala portrétovat s mužskými atributy včetně falešného vousu. Její vzestup k moci je také spojován se jménem Senenmut, což byl její hlavní ministr a učitel její dcery. Je pravděpodobné, že on a Hatšepsovet byli milenci, důkazy pro to však chybí.

Vláda

Ačkoliv se trůnu zmocnila poněkud zvláštně, Egypt ji akceptoval jako plnohodnotného vládce. Její vláda byla založena na obchodu více než na válkách se sousedy, kteří se obvykle shromažďovali u hranic Egypta. Jedním z mála válečných konfliktů byla válečná akce v Nubii, která skončila úspěchem egyptských vojsk. Celé tažení bylo vyobrazeno na zdech chrámu v Dayr al-Bahrí v západních Thébách.

Největším úspěchem její vlády byla diplomatická cesta do země Punt, který nejspíše ležel někde v oblasti Etiopie, Eritrey a severního Súdánu. Z této cesty přivezla do Egypta myrhu, eben, slonovinu a další obchodovatelné komodity. Položila tím základy obchodního styku s touto zemí, nazývanou Zlatá zem.

Kromě budování obchodních vztahů např. obnovila hypostylový sál v Karnaku a přidala dva obelisky a pokračovala v pracích, které započal její otec. Nechala vybudovat skalní chrám u Beni Hasan. Jejím hlavním dílem však byl již zmíněný chrám v Dayr al-Bahrí, který byl původně zamýšlen jako pohřební monument pro Hatšepsovet. Byl zasvěcen Amon-Reovi a zahrnoval i menší chrámy zasvěcené bohům Usireovi, Reovi, Hathor či Anubisovi. Nezapomněla ani na své královské předky.

Konec vlády a smrt

Na konci vlády umožnila Thutmosovi získat zkušenosti a přenechávala mu postupně stále větší podíl na vládě. Po její smrti a pohřbu v Údolí králů vládl sám Egyptu po 33let. V roce 1457 převládly hlasy rádců požadujících odstranění všech stop po vládě Hatšepsovet. Její obrazy byly vytloukány nebo přemalovány, reliéfy sráženy a sochy strhávány. Důvodem také může být snaha Thutmose III. o iluzi nepřerušené vlády mužů a zamezení vytvořeného precedentu. Mohl si tím také přivlastnit její úspěchy. Když zmizela každá zmínka o Hatšepsovet, všechny změny za její vlády byly připsány jemu.

Hatšepsovet se opět dostala do povědomí lidí v roce 2007, kdy archeologové identifikovali její mumii ( fotka mumie Hatšepsovet) v hrobce označené jako KV 60 v údolí králů. Její jméno bylo odhaleno díky CT scanu. Vědci spojili zub ze schránky s Hatšepsovetiným jménem s čelistí mumie a tím byla identita prokázána. Podle antropoložky Meredith Small z Cornellské Univerzity Hatšepsovet zemřela ve věku 50ti let, pomalu ztrácela vlasy, trpěla cukrovkou a nosila na rukou černý a červený lak na nehty a na těle měla stopy silné parfemace.