Památky města Veset

Největším lákadlem je mezi památkami města Veset bezesporu královská nekropole, zejména pak Údolí králů, kde lze obdivovat někdejší slávu starého Egypta. Staroegyptské kulty někdejší víry pomůže poznat návštěva chrámu v Luxoru, Karnaku a nebo Hatšepsut.

Chrámové komplexy Karnak a Luxor

Nejnavštěvovanějším chrámovým komplexem jsou samozřejmě Karnak a Luxor. Oba chrámy byly spojeny tříkilometrovou alejí, kterou lemovaly sfingy.
Karnak patří mezi největší chrámové stavby starověkého i moderního světa a jeho monumentálnost ohromí každého již při příchodu. Výstavba chrámu započala někdy kolem roku 2000 př.n.l. a k jeho dokončení došlo až za vlády prvních Ptolemaiovců, tedy více než 1700 let po zahájení. Je zasvěcený bohu Amonovi, přičemž vedlejší jižní část je zasvěcena jeho manželce, bohyni Mut a severní část zase místnímu bohu Montuovi. Samotný vstup lemují sfingy s beraní hlavou, což je jedna z Amonových podob. Nejznámější je však patrně sloupová síň. Nechali ji zbudovat faraoni Amenhotep III. (prostřední řady sloupů měřící 23m) a Seti I. (postranní řady, kde sloupy měří 14m). Jak je u egyptských sloupů obvyklé, hlavice jsou zakončeny květy lotosů nebo papyru. Svatyně byla obložena červenou žulou, která byla v Egyptě velmi vzácná a původně byla místem uložení posvátné bárky.

Chrám Luxor je proslulý zejména díky vstupu, u něhož sedí faraon Ramses II. v nadživotní velikosti. Z původních šesti soch se však dochovaly jen dvě. Vlastní stavba započala někdy kolem roku 1500 a poslední úpravy proběhly přibližně ve stejné době jako u chrámu v Karnaku, tedy v období vlády prvních Ptolemaiovců. Stejně jako Karnak je i Luxor zasvěcený bohu Amonovi a byl používán hlavně pro každoroční svátku Opet – obnovení vlády faraona a znovuzrození.

Obrázky: Karnacký chrám (Autor: Ondřej Zikán), cesta sfing z Luxorského chrámu do Karnackého chrámu (Autor: Vladimír Zikán), sloupová kolonáda v Luxorském chrámu (Autor: Vladimír Zikán) 

Memnonovy kolosy

Memnonovy kolosy jsou dalším pozůstatkem monumentálního chrámu. Nacházejí se na západním břehu a zobrazují faraona Amenhotepa III. Původně stály u vstupu dnes již zaniklého Amenhotepova zádušního chrámu. Své pojmenování získaly patrně od Řeků, neboť Memnon byl hrdinou trojské války a etiopským králem, který byl zabit jiným hrdinou – Achilleem.

Obrázek: Memnonovy kolosy (Autor: Ondřej Zikán)

Chrám královny Hatšepsut

Hatšepsutin chrám je dalším zádušním chrámem na západní straně Nilu, který stojí za to navštívit. Je jedním z nejkrásnějších chrámů starověkého Egypta, ačkoliv nedosahuje velikosti a rozlohy Karnaku či Luxoru. Nachází se v Der el-Bahri a je obklopen skalním masivem, který vytváří přírodní amfiteátr. Příchod k chrámu je přes dlouhé nádvoří, kde dříve bývaly zahrady s květinami a stromy. Do chrámu se vstupuje širokými rampami, které střeží v prvním podlaží sochy lvů a ve druhém sochy Usirea. Samotný chrám je bohatě vyzdobený barevnými malbami zobrazujícími například Hatšepsutino božské zrození či výpravu do exotického Puntu.

Obrázek: Hatšepsutin chrám (Autor: Ondřej Zikán)

Údolí králů

Údolí králů je pohřebiště opět na západním břehu Nilu. Jedná se o údolí, které skrývá hrobky králů, princů i významných úředníků královského dvora. Zatím objeveno a prozkoumáno je 62 hrobek, z nichž nejznámější patří faraonovi Tutanchamonovi. Jedná se o jednu z mála nevykradených hrobek faraona. Z Údolí králů je tato jediná, která nebyla terčem lupičů. Ostatní byly vykradeny již v době Nové říše a část mumií byla odsud odvezena. Všechny hrobky jsou vyzdobeny nádhernými nástěnnými malbami, z nichž jen málokteré prošly rekonstrukcí, ale přesto jsou nádherně zachované a jasně barevné.

Obrázky: Mapa Údolí králů (Autor: Ondřej Zikán ), vstup do hrobky Tutmose III. (Autor: Ernesto Graf ), sarkofág Tutanchamona (Autor: Nasser Nouri )

Údolí královen

Údolí královen je vlastně obdobou Údolí králů. Byly zde pohřbívány manželky faraonů, ale i jejich dcery, nevěsty a jinak významné ženy dvora. Nalezeno bylo ale také několik hrobek princů, například hrobky tří synů faraona Ramesse III. Prozatím bylo objeveno 75 hrobek. Oproti hrobkám v Údolí králů jsou tyto o poznání skromnější. Výjimku tvoří hrobka královny Nefertari, manželky Ramsese II. V letech 1987 – 1992 byla provedena nákladná rekonstrukce této hrobky, stále však zůstává vstup do ní velmi omezen (150 návštěvníků denně), aby se zamezilo dalšímu poškozování. Původní sarkofág královny byl vyroben z růžové žuly, avšak do dnešního dne se nezachoval. Hrobka byla vykradena již v období Nové říše a ze sarkofágu se zachovaly jen úlomky. Zachovaly se však nádherné malby zobrazující královnu hrající egyptskou obdobu dámy „sennet“ čí naslouchající hlasu bohů.

Obrázky: Mapka Údolí královen (Autor: Paulo Ribeiro), zlatá kobra z královského pokladu (Autor: Bára Zikánová), vstup do hrobky královny Titi (Sutor: gloria_euyoque)

Z pohledu návštěvníka patří tato místa k nejzajímavějším v dnešním Luxoru. Mnoho menších chrámů zaniklo a bylo zcela pohlceno dnešní zástavbou. Pokud se chystáte tato místa navštívit, nezapomeňte, že většina z nich neposkytuje úkryt před sluncem a teploty na otevřené planině mohou dosáhnout až 50°Celsia, takže rozhodně nezapomínejte na pokrývky hlavy a dostatečné zásoby tekutin.