Srážky v Africe na přelomu let 2006/2007
V letošním roce jsem sledoval chod srážek na východním pobřeží Afriky docela pozorně. Důvodem byla cesta na střechu Afriky – Kilimandžáro. Pro náš výstup jsme si vybrali krátké období sucha (leden – únor) mezi dvěma hlavními chody srážek.
Letošní deštné období v Africe bylo v chodu srážek dost výjimečné. Významným činitelem v chodu srážek na celé Zemi je výskyt teplotních vln v Tichém oceánů známých pod jmény El Niňo a La Niňa. El Niňo se objevuje v cyklech tří až sedmi let. Přelom roku 2006 byl ve znamení ohřevu Tichého oceánu – tedy postupné tvorby fenoménu El Niňa, kdy průměrná výška hladiny při rovníku vzroste o více jak jeden metr. Výskyt El Niňa zapříčiňuje především sucho v jihovýchodní Asii a Austrálii a silné srážky v západní části Indického oceánu a ve východní Africe. Chod teplot je také narušen. Oblasti okolo obratníků se ochladí a zbytek země ohřeje. Než mě nějaký erudovanější klimatolog napadne, opatřím si alibi. Tyto závěry vycházejí ze satelitního sledování v letech 1985 – 1997 od Advanced Very High Resolution Radiometers (AVHRRs) a NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) a snímků z listopadu roku 2006.
Podobně jako každý rok ve východní Africe začaly padat deště v říjnu 2006 na Somálském poloostrově, které postupně přecházejí směrem k jihu. V listopadu 2006 se však začaly vyskytovat první lokální povodně. V jižním Somálsku a východní Etiopii vyhnaly povodně několik tisíc lidí. Pak v průběhu listopadu zasáhly silné srážky Keňu a vyvolaly opravdu ničivé záplavy. Slovo ničivé má význam pouze z lidského hlediska. Tyto povodně postihly 723 tisíc lidí žijící při březích řek a zaplavily jejich domovy a pole. Časté byly i sesuvy půdy. Záchranný program od The United Nations World Food Program se minul účinkem, jelikož se potravinová pomoc pro 150 000 lidí nedostala na místo potřeby, protože byly zničeny silnice. V Keni byla nejvíce postižena oblast okolo řeky Tana, která z několika samostatných toků a ramen protékajícím údolím, vytvořila veletok, který místy dosahoval šířky 12km.
Teploty v prosinci roku 2006 byly opravdu zajímavé a neobvyklé. Většina severní polokoule se neobvykle zahřála a naopak tropické a subtropické oblasti ochladily. Oproti průměru až o 10°C! – asi jste si všimli.
V lednu 2007 začaly silné deště na jihu Jižní Ameriky a v únoru začalo silně pršet i v jižní Africe. Což je pro tuto část Afriky a roční období neobvyklé (dodatek: nakonec z dlouhodobého hlediska za leden – březen 2007 bylo rekordní sucho) . Ve východní Zambii řeky vyhnaly ze svých obydlí na 23 751 lidí a několik jich utonulo. Záplavy byly silné především v okolí řeky Chambeshi. Hlavní příčinou dešťů v této části Afriky jsou pasáty (jsou to v podstatě monzuny), které občas zesílí tropické cyklony.
Například „krásně učebnicově vyvinutý“ cyklon Favio, který v únoru 2007 dosáhl kategorie 4 (síly = rychlost větru 185km/hod.) a přesunul se nad severní Mosambik, kde zeslábl.
Koncem února přišla nečekaná zpráva, že El Niňo se pravděpodobně proměňuje v La Niňu – na základě srovnání snímků pozorování z předchozích let. Tichý oceán se začal ochlazovat. Tohle nikdo nečekal – taková klimatologická revoluce. Situace v chodu počasí se zklidnila a za březen 2007 nebyly hlášené žádné ničivé povodně mimo Madagaskar, kde je to však normální. Uvidíme, co nám počasí do konce června ještě v Africe přinese.
Co mě osobně překvapilo z letošního roku je skutečnost, že letošní záplavy nebyly tak dramatické jako v předchozích letech, přestože se dotkly tisíců lidí. Je též možné, že se jich tuto zimu média nevšímala, protože je zajímalo naše jaro v zimě. Podle mého názoru – nejhorší povodně v Africe přicházejí po dlouho trvajícím suchu, ačkoliv úhrny srážek jsou mnohem menší a časově kratší. Důvodem je skutečnost, že suchá půda nedokáže pojmout srážky tak rychle.
Dokončím ještě úvod – srážky v prvním období dešťů byly v oblasti Kilimandžára letos cca o měsíc delší a Kili má opět sněhovou čepici. Ještě v den našeho odletu do Afriky, stále pršelo. Řeky byly bohaté na vodu, vše kvetlo a zelenalo se.
