Papoušek konžský (Poicephalus gulielmi)
je velice hravým a zvídavým mazlíčkem, který velice rád napodobuje a testuje odolnost svého chovatele. Jeho chov je středně náročný.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Nadřád: Neognathae (letci)
Řád: Psittaciformes (papoušci)
Čeleď: Psittacidae (papouškovití)
Podčeleď: Psittacinae (papoušci)
Rod: Poicephalus (papoušek)
Druh: Poicephalus gulielmi (Papoušek konžský)
Papoušek konžský obývá nesouvisle rozsáhlé území různého charakteru od Libérie až po Keňu. Západní poddruh žije v primárních a sekundárních lesích liberijského deštného pralesa. Centrální poddruh žije v pralesích a galeriových lesích Konžské pánve, ale prosperuje i v lesnatých savanách severního Kamerunu. Východní poddruh obývá suché savany, stepi a polopoušť od severní Keni po severní Tanzanii. Podmínkou výskytu jsou akáciové lesíky, kde nachází potravu i útočiště a blízkost napajedel. Ve vhodných podmínkách se lze s papoušky konžskými setkat až do nadmořské výšky 3 500m.
Vyskytuje se ve třech poddruzích:
- Papoušek konžský západní (Poicephalus gulielmi fantiensis) – obývá území mezi N.P. Mt. Nimba a N.P. Tai., mezi N.P. Iles Ehotile a N.P. Bia a oblast okolo Shai Hills, na východ od přehrady Volta, neboli vyskytuje se na území Libérie, Pobřeží Slonoviny a Ghany. Je nejmenší z poddruhů, dorůstá délky do 26cm, barevné znaky na hlavě a křídlech jsou oranžové.
- Papoušek konžský středoafrický (Poicephalus gulielmi gulielmi) – vyskytuje se od řeky Cross v Nigérii po pohoří Mandara v severním Kamerunu a na jih po řeku Kongo. Osamocený výskyt je i v N.P. Salonga River v DRK a mezi N.P. Quicama a N.P Cangandala v Angole. Byl introdukován i na ostrov Portoriko. Je největším z poddruhů, dorůstá délky 28cm, barevné znaky na křídlech, nohou a čele jsou červené, někdy s oranžovým nádechem.
- Papoušek konžský horský (Poicephalus gulielmi massaicus) – vyskytuje se ve východní Africe – Keni a severní Tanzanii. Obývá akáciové lesíky v horských údolích, dorůstá do délky 28cm, červené znaky jsou velice nevýrazné na hlavě, na křídlech a nohou chybí. Tento poddruh je nejohroženější ztrátou původní lokality a lze se s ním setkat jen vzácně.
Populace poddruhů se nepřekrývají, takže nedochází k hybridizaci.
Obrázek: Papoušek konžský západní(Poicephalus gulielmi fantiensis)
Jsou to zelení papoušci, záda a letky a rejdovací pera mají mezi sebou černá pírka, čímž se tyto partie díky černé kropenatosti jeví tmavšího odstínu zelené. Čelo, ohbí křídel a peří na nohou je oranžově červené, dle poddruhu. Zobák je u kořene rohově zbarvený, na špici černý, od kořene zobáku se táhne k očím šedočerný pruh, který okolo očí světlá. Okruží očí je bílé, tváře mají šedě břidlicový nádech. Nohy jsou šedé. Délka těla dospělého jedince je 26-28cm a hmotnost 220-250g. Pohlavní dimorfismus se projevuje ve zbarvení duhovky očí, samci ji mají červenou, samice hnědou.
Ve volné přírodě se živí semeny, bobulemi, pupeny a květy stromů, ořechy palmy olejné, mladými lístky, mízou akácií a mohou zpestřit jídelníček o dostupné bezobratlé živočichy. S oblibou navštěvují plantáže, kdy působí značné škody.
Mimo období hnízdění žijí buď v párech, nebo v menších smíšených skupinkách. Zdržují v akáciových lesích v jejichž dutinách nocují i hnízdí. Období hnízdění se řídí dle sezónních dešťů. Hnízda jsou umístěna vysoko v dutinách akácií nebo fíkovníků, až do výšky 10m. Snůška činí 2-4 vejce. Doba inkubace je 28dní. Ptáčata vylétají z hnízda zhruba po 11-ti týdnech od vylíhnutí. Ještě pak bývají obvykle dokrmováni rodiči do úplného osamostatnění. Pohlavní dospělost nastává u obou pohlaví třetím rokem života. V zajetí se obvykle dožívají 20-25 let.
Papoušci konžští jsou v rámci IUCN řazeni na stupeň nejnižšího ohrožení, jen u poddruhu papouška konžského horského se uvažuje o přehodnocení na stupeň zranitelný. Na jejich stavech se značně podepisoval, zejména v západní Africe odchyt. Nyní jsou spíše ohroženi změnou původního prostředí a úbytkem přirozených hnízdišť.
