Papoušek kapský (Poicephalus robustus)

Největší papoušek rodu Poicephalus s nezaměnitelně nápadným a velkým zobákem. Svým výskytem zasahuje téměř celou subsaharskou Afriku. Jeho stavy však výrazně klesají.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Nadřád: Neognathae (letci)
Řád: Psittaciformes (papoušci)
Čeleď: Psittacidae (papouškovití)
Podčeleď: Psittacinae (papoušci)
Rod: Poicephalus (papoušek)
Druh: Poicephalus robustus (Papoušek kapský)

Papoušek kapský, někdy nazývaný také papoušek zelenobřichý, se vyskytuje ve dvou oddělených pásmech, na severní hemisféře od Senegalu po Nigérii a na jižní polokouli od Tanzanie, Burundi a Angoly po JAR, vyjma aridních částí Afriky. Preferuje oblasti stromových savan s dostatkem přirozených napajedel. Vyskytuje se po okraj deštného pralesa. Vyskytují se do nadmořské výšky 1000-2000m, ale za potravou slétají i do nížin.

Papoušek kapský je největším papouškem rodu Poicephalus dorůstající délky 33-34cm, a hmotnosti okolo 300g. Je snadno rozpoznatelný podle až 3,5cm dlouhého zahnutého zobáku. Většina těla je pokryta zelným peřím. Hlava, krk a zobák jsou šedé, na čele jsou u samců oranžová pírka, samice mají na čele červenou skvrnu. Ohbí křídel a stehna jsou oranžová. Břicho a kostřec mívají modrý nádech. Ocasní letky jsou hnědavě zelené.Nohy jsou šedé.

Vyskytuje se ve třech poddruzích:

  1. Papoušek kapský jižní (Poicephalus robustus robustus) – žije v jihovýchodní části JAR. Jeho výskyt je vázán na přítomnost nohoplodu (Podocarpus gracilior), který mu poskytuje útočiště, hnízdiště i potravu. S ubývajícím počtem těchto stromů dramaticky ubývá i tohoto poddruhu papouška, jenž je proto hodnocen dle IUCN jako kriticky ohrožený. Pro tento druh platí zákaz dovozu do zemí EU. Odlišuje se od ostatních poddruhů zbarvením hlavy, které je žlutohnědé, s tmavohnědými tečkami. Břicho a kostřec má bleděmodrý nádech. Ocasní letky jsou hnědočerné. Za všech poddruhů má nejkratší zobák (3-3,5cm). Obývá výhradně horské ekosystémy, kdežto ostatní dva poddruhy by šli označit jako savanoví papoušci.
  2. Papoušek kapský mosambický (Poicephalus robustus suahelicus) – vyskytuje se od Krugerova parku na sever po Tanzanii, Burundi a okraj deštného pralesa v DRK a Angole. Zbarvením se podobá jižnímu podruhu, liší se v zbarvení hlavy, které je stříbřitě šedé, břicho a kostřec je čistě zelený. Zobák má velikost 3,5-4,5cm.
  3. Papoušek kapský západní (Poicephalus robustus fuscicollis) – vyskytuje se od řeky Gambie až po Togo, s výjimkou pobřežních partií a Guiney Bissau. Osamocený výskyt je i v centrální Nigérii. Zbarvení je podobné jako u jižní subsp. Břicho má modrý nádech, hlava je šedá, s méně výraznými hnědošedými skvrnami. Na zádech se vyskytují černá pírka. Zobák má velikost 4-4,5cm.

Ve volné přírodě se živí semeny, pupeny a květy stromů, vrcholovými výhonky, oříšky a kořínky. Důležitou potravní složku představují plody nohoplodu (Podocarpus). Svůj jídelníček si příležitostně zpestřují hmyzem.

Obrázky: Pár papoušků kapských mosambických (Poicephalus robustus suahelicus), pár papoušků kapských západních (Poicephalus robustus fuscicollis)
Mimo období hnízdění žijí buď v párech, nebo v menších smíšených skupinkách do 20-ti jedinců. Období hnízdění se řídí jen dle období dešťů. Hnízda jsou umístěna vysoko v dutinách akácií, mopane, baobabů, myrhovníků Commiphora, vrcholáky Terminalia, fíkovníků a nohoplodů. Snůška činí 2-4 vejce. Doba inkubace je 26-28dní. Ptáčata vylétají z hnízda zhruba po 9-10 týdnech od vylíhnutí. Ještě pak asi po dobu dvou týdnů je rodiče dokrmují, než se zcela osamostatní. V zajetí se obvykle dožívají 20-30 let.

Papoušci kapští jsou na většině svého výskytu hodnocení, v rámci IUCN, jako zranitelní. Na jejich stavech se negativně podepisuje především ztráta původní lokality.

Share with:


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *