Kanárské ostrovy – Tenerife – Pico de Teide II.
Kanárské ostrovy – Pico del Teide a popis okolních přírodních krás
Pico del Teide
Jak se na něj dostat? Na ostrově je snad v každém hotelu nabídka turistických kanceláří, nabízejících výlety po ostrově. Toto řešení je nejsnazší, ale pravidla určuje průvodce. Takže bych spíše hovořil o túrách na vlastní pěst. Pěší výstup od pobřeží je sice nádherný, ale časově a fyzicky značně náročný. Proto pokud se návštěvník chce podívat až na vrchol musí si trasu zkrátit. Z Puerta de la Cruz (linka č.348) a Playa de las Américas (linka č.342) vyjíždí denně v 9:15 autobus. Cestujících může být více, než je autobus schopen pojmout, proto platí pravidlo: kdo dřív přijde, ten jede! Stejně tak autobus, pokud je plný vyjíždí dřív než v čas odjezdu. Zpět se vrací v 16:00. Autobus vás doveze k dolní stanici lanovky, která představuje nejsnazší způsob zdolání hory. V provozu je od 9-16h. Není to však jistá trasa jelikož za špatného počasí, jako je silný vítr, nejezdí. Zpáteční lístek stál v září 2008, 24 Eur. Trasa je dlouhá 2482m, překonává se zde výška 1199m a trvá asi osm minut. Kabinka lanovky pojme až 35 pasažérů, proto se mohou tvořit fronty čekajících dychtivců, takže i zde je nutno počítat s nějakou časovou rezervou. Více informací naleznete na adrese: http://www.telefericoteide.com/ Jsou tam poměrně pěkně zpracované trasy (hlavně je to i v Angličtině, nikoli jen ve Španělštině…), včetně náčrtku parku s označením jednotlivých tras.
Jak se na něj dostat? Na ostrově je snad v každém hotelu nabídka turistických kanceláří, nabízejících výlety po ostrově. Toto řešení je nejsnazší, ale pravidla určuje průvodce. Takže bych spíše hovořil o túrách na vlastní pěst. Pěší výstup od pobřeží je sice nádherný, ale časově a fyzicky značně náročný. Proto pokud se návštěvník chce podívat až na vrchol musí si trasu zkrátit. Z Puerta de la Cruz (linka č.348) a Playa de las Américas (linka č.342) vyjíždí denně v 9:15 autobus. Cestujících může být více, než je autobus schopen pojmout, proto platí pravidlo: kdo dřív přijde, ten jede! Stejně tak autobus, pokud je plný vyjíždí dřív než v čas odjezdu. Zpět se vrací v 16:00. Autobus vás doveze k dolní stanici lanovky, která představuje nejsnazší způsob zdolání hory. V provozu je od 9-16h. Není to však jistá trasa jelikož za špatného počasí, jako je silný vítr, nejezdí. Zpáteční lístek stál v září 2008, 24 Eur. Trasa je dlouhá 2482m, překonává se zde výška 1199m a trvá asi osm minut. Kabinka lanovky pojme až 35 pasažérů, proto se mohou tvořit fronty čekajících dychtivců, takže i zde je nutno počítat s nějakou časovou rezervou. Více informací naleznete na adrese: http://www.telefericoteide.com/ Jsou tam poměrně pěkně zpracované trasy (hlavně je to i v Angličtině, nikoli jen ve Španělštině…), včetně náčrtku parku s označením jednotlivých tras.
Asi nepraktičtější, pokud neberu v úvahu taxi, které vypálí slušnou díru do kapsy, je půjčit si auto. S tím se dostaneme všude, od lanovky počínaje, různými miradory konče. Pod miradorem Montaňa Blanca, je malé parkoviště. Pokud by bylo plné, jsou o 1,5km dále oběma směry další. Zde začíná trasa číslo 7. Až k miradoru M.B. vede prašná cesta pro džípy. Nebýt občasných keříků a kvetoucích kopretinovců, byla by to dokonalá měsíční krajina. Místní značení nelze s českým srovnávat. Spočívá ve snadno přehlédnutelných tabulkách s číslem trasy. Podél cesty jsou četné obrovské sopečné pumy – Huevos del Teide (Teidská vejce). Při pohledu na ně si lze stěží představit jakou silou musely být vymrštěny. Dále se pak pokračuje po ještě prašnější stezce k Refugio de Altavista, kde je automat na kafe a možnost přespání (20Eur/osobu). Zájem je vysoký a proto je lepší se předem objednat. Z tohoto místa se pořádají noční výstupy, pro které není nutné povolení a lze při něm pozorovat pyramidový stín, jenž Teide vrhá při východu slunce. Dále se pokračuje po kamenité cestě kolem jeskyně Hielo k miradoru Fortaleza, odkud je nádherný výhled na Puerto, pasátové mraky a oceán. Po rovnějším úseku se dostaneme až k horní stanici lanovky, La Rambleta. Pro výstup až k vrcholu je nutné povolení, které lze získat v kanceláři parku v Santa Cruz, ulici Cykle Emilio Calzadilla 5, ve čtvrtém patře, v Po – Pá od 9 do 14 hodin, nebo faxem: 922 24 47 88, či nejlépe e-mailem: teide@oapn.mma.es . O povolení je nutné zažádat s určitým časovým předstihem, jelikož počet povolení je omezen na 150 denně. Povolení se vydává zdarma, a je k němu potřeba pas, nebo občanský průkaz, který se pak předkládá při vstupu za bránu. Povolení je vydáno na určité datum a dvouhodinový interval, který je limitující dobou pro pobyt za branou. Od lanovky se na vrchol dostanete za 40 minut až hodinu.
Dále lze pokračovat k Pico de Viejo. Tuto túru bych však doporučil pečlivě rozvážit, jelikož sypká, prašná pemza v kombinaci se skoro věčně panujícím větrným počasím není nejvhodnější a stoupání je značně vyčerpávající.
V zimních a jarních měsících, kdy je vrchol pod sněhem, je oficiálně zakázáno používat pro výstup a sestup jinou trasu, než tu, jejíž nedílnou součástí je lanovka. Není možno tedy koupit lístek na lanovku jen pro cestu nahoru.
Pro výstup je nutné sebou mít dostatek tekutin k pití, pokrývku hlavy, hodí se i sluneční brýle, opalovací krém, roušku kvůli prachu, jehož vykašlávání je nepříjemné, bundu dle období výstupu, kvalitní obuv a mapu. Je nutné si cestu dokonale naplánovat, především časově. Překonání 1400 výškových metrů, trochu času zabere, obzvláště pokud si výstup chcete užít a nikoli jej proběhnout, jak partička brazilských indiánů, které jsme potkali na parkovišti. Při výstupu bychom jim nestačili zřejmě ani při použití motocyklu. Doposavad doufám, že se nejednalo o kanárskou horskou fata morgánu, jelikož od prvního setkání jsme je již nepotkali, jen jsme dlouho slyšeli jejich radostné pokřiky a po návratu na parkoviště jsme jejich vůz taky nenašli. Někdo vidí při výstupu myšky a někomu se zjevují indiáni…
V zimních a jarních měsících, kdy je vrchol pod sněhem, je oficiálně zakázáno používat pro výstup a sestup jinou trasu, než tu, jejíž nedílnou součástí je lanovka. Není možno tedy koupit lístek na lanovku jen pro cestu nahoru.
Pro výstup je nutné sebou mít dostatek tekutin k pití, pokrývku hlavy, hodí se i sluneční brýle, opalovací krém, roušku kvůli prachu, jehož vykašlávání je nepříjemné, bundu dle období výstupu, kvalitní obuv a mapu. Je nutné si cestu dokonale naplánovat, především časově. Překonání 1400 výškových metrů, trochu času zabere, obzvláště pokud si výstup chcete užít a nikoli jej proběhnout, jak partička brazilských indiánů, které jsme potkali na parkovišti. Při výstupu bychom jim nestačili zřejmě ani při použití motocyklu. Doposavad doufám, že se nejednalo o kanárskou horskou fata morgánu, jelikož od prvního setkání jsme je již nepotkali, jen jsme dlouho slyšeli jejich radostné pokřiky a po návratu na parkoviště jsme jejich vůz taky nenašli. Někdo vidí při výstupu myšky a někomu se zjevují indiáni…
Roques de García
V jižní části kaldery je druhé nejvíce navštěvované místo národního parku, Los Roques. Jsou zde vidět, krom davů turistů, lávové věžičky a honosnými názvy jako je Boží prst (Roque Cinchado) a Katedrála. Jedná se o erodované pozůstatky sopečných komínů. Okolo celé atrakce je stezka, která se v vzdálenějších místech ztrácí. Poklidným tempem a fotografováním spálené krajiny lze trasu absolvovat za méně než hodinu. Je zde i informační centrum a lezecké stěny.
V jižní části kaldery je druhé nejvíce navštěvované místo národního parku, Los Roques. Jsou zde vidět, krom davů turistů, lávové věžičky a honosnými názvy jako je Boží prst (Roque Cinchado) a Katedrála. Jedná se o erodované pozůstatky sopečných komínů. Okolo celé atrakce je stezka, která se v vzdálenějších místech ztrácí. Poklidným tempem a fotografováním spálené krajiny lze trasu absolvovat za méně než hodinu. Je zde i informační centrum a lezecké stěny.
Paisaje Lunar
Měsíční krajina se nachází v rokli Barrancco de Las Arenas. Z nejvýše obydlené vesnice na Tenerife, Vilaflor, vede poměrně prašna polní cesta, po které někteří jezdí autem. Po přibližně 6,2km chůze západně od vesnice začíná stezka, označená cedulkou Paisaje Lunar. Přibližně za půl hodiny cesty skrze piniový háj se dostanete k malé Kappadokii. Soutěsku Barranco de Las Arenas lemují po obou stranách světlé pemzové komíny. Sněhově bílé až béžové věžičky sice zdaleka nedosahují velikosti jako v Turecku, ale rozhodně stojí za návštěvu.
Měsíční krajina se nachází v rokli Barrancco de Las Arenas. Z nejvýše obydlené vesnice na Tenerife, Vilaflor, vede poměrně prašna polní cesta, po které někteří jezdí autem. Po přibližně 6,2km chůze západně od vesnice začíná stezka, označená cedulkou Paisaje Lunar. Přibližně za půl hodiny cesty skrze piniový háj se dostanete k malé Kappadokii. Soutěsku Barranco de Las Arenas lemují po obou stranách světlé pemzové komíny. Sněhově bílé až béžové věžičky sice zdaleka nedosahují velikosti jako v Turecku, ale rozhodně stojí za návštěvu.
Masca
Dalším cílem turistů bývá soutěska Masca. Nabízí se zde fascinující pohledy do rokle, klesající z 1200m k oceánu, a na skalní stěny. Velkolepá podívaná sem láká desítky turistů, takže bývá po desáté hodině problém zaparkovat, nebo vyjet s autem. Někteří nadšenci mohou podniknout treking k oceánu a zpět. Trasa je časově i fyzicky náročná.
Dalším cílem turistů bývá soutěska Masca. Nabízí se zde fascinující pohledy do rokle, klesající z 1200m k oceánu, a na skalní stěny. Velkolepá podívaná sem láká desítky turistů, takže bývá po desáté hodině problém zaparkovat, nebo vyjet s autem. Někteří nadšenci mohou podniknout treking k oceánu a zpět. Trasa je časově i fyzicky náročná.
Pohoří Anaga
Pohoří Anaga je geologicky nejstarší částí ostrova. Členitý terén, vavřínový prales porostlý lišejníky a množstvím epifytů, a stromové vřesovce zapůsobí nezapomenutelným dojmem. Skrze oblast vede několik turistických tras, přes hřebeny a skrz rokle, skýtající mnoho úchvatných pohledů na pohoří a oceán.
Pohoří Anaga je geologicky nejstarší částí ostrova. Členitý terén, vavřínový prales porostlý lišejníky a množstvím epifytů, a stromové vřesovce zapůsobí nezapomenutelným dojmem. Skrze oblast vede několik turistických tras, přes hřebeny a skrz rokle, skýtající mnoho úchvatných pohledů na pohoří a oceán.
