Rozhovor s Martinem Strnadem, šéfredaktorem serveru Egypt online
Nestává se často, že narazím na zajímavé stránky s africkou tématikou. O to větší bylo moje překvapení, že jsem objevil stránky o historii starého Egypta (dnes již nefunkční) a ještě k tomu v českém jazyce. Stránky jsou velmi přehledné, mají výbornou grafiku a zejména kvalitní informační charakter. Zeptal jsem se proto jejich tvůrce na několik otázek…
První otázka, co mě napadá je: „Proč právě Egypt?“
Nikdy jsem se Egyptu moc nevěnoval, samozřejmě jako většina lidí jsem obdivoval pyramidy a Sfingu, ale to bylo asi tak vše. Tím, kdo mě přivedl na Egypt byl mnohými zatracovaný E. von Däniken a zejména jeho kniha „Oči sfingy“, kterou považuji za jeho nejlepší. Däniken nastolil spoustu otázek a odpovědí, které byly sice do značné míry líbivé a leccos vysvětlovaly, přesto však měly a mají svá úskalí, která se nedají přehlédnout. Začal jsem tedy hledat odpovědi jinde a četl dostupnou literaturu renomovaných archeologů a doufal, že najdu odpovědi. Bohužel se tak v mnoha případech nestalo, a přestože dnes s Dänikenovými teoriemi nesouhlasím, musím mu dát za pravdu v jednom – totiž, že jsou místa, kde egyptologie tápe a snaží se to zakrýt poněkud arogantním způsobem.
Nikdy jsem se Egyptu moc nevěnoval, samozřejmě jako většina lidí jsem obdivoval pyramidy a Sfingu, ale to bylo asi tak vše. Tím, kdo mě přivedl na Egypt byl mnohými zatracovaný E. von Däniken a zejména jeho kniha „Oči sfingy“, kterou považuji za jeho nejlepší. Däniken nastolil spoustu otázek a odpovědí, které byly sice do značné míry líbivé a leccos vysvětlovaly, přesto však měly a mají svá úskalí, která se nedají přehlédnout. Začal jsem tedy hledat odpovědi jinde a četl dostupnou literaturu renomovaných archeologů a doufal, že najdu odpovědi. Bohužel se tak v mnoha případech nestalo, a přestože dnes s Dänikenovými teoriemi nesouhlasím, musím mu dát za pravdu v jednom – totiž, že jsou místa, kde egyptologie tápe a snaží se to zakrýt poněkud arogantním způsobem.
Stránky se zabývají převážně historií Egypta, mohl byste našim čtenářům přiblížit co na Vašich stránkách najdou?
Stránky jsou především o historii a to od té nejstarší, která mě samotného zajímá nejvíce, až po Ptolemájovce, kterým se už až na malé výjimky nevěnuji vůbec. Na stránkách je i spousta obrázků a to nejen z dnešní doby, ale jsou zde i fotografie z 19. století. Myslím, že nejstarší pochází z roku 1858. Většina zveřejněných fotek je posbíraná z internetu, jen několik je mých vlastních, nebo od přátel. Doma ale na nascanování čeká dnes již možná několik tisíc fotografií mých vlastních. Bohužel však není čas je scanovat a upravovat. Víceméně okrajově se stránky zabývají i současností a to konkrétně na stránce „Egypt dnes“. Specifické místo má stránka „Egypt křížem krážem“, která je výběrem některých mých zkušeností a zážitků posbíraných při cestování Egyptem a řady rad pro individuálního turistu. Posledním druhem stránek jsou nové objevy, které se snažím shromažďovat a alespoň ty nejdůležitější objevy nebo události okolo historie Egypta překládat a nabízet dalším lidem k přečtení. Záměrně se nevěnuji takovým objevů, které proběhnou televizemi a zprávy o nich jsou na každé stránce o Egyptě. Takovým příkladem jsou např. objevy v tzv. Údolí zlatých mumií, kterému jsem věnoval snad jen dva kratičké články. Za zmínku stojí určitě i stránka „Museums and Exhibitions“, kde je aktuální přehled muzejních výstav, či jiných akcí okolo Egypta, konajících se převážně v Evropě. Na stránkách jsou i informace, o kterých si troufnu říct, že je v Česku nikde jinde nenajdete. Za všechny uvedu stránku Abydos, která je možná vůbec nejobsáhlejší stránkou a zabývá se historií nejposvátnějšího a nejmystičtějšího místa v celém Egyptě – Abydosu.
Stránky jsou především o historii a to od té nejstarší, která mě samotného zajímá nejvíce, až po Ptolemájovce, kterým se už až na malé výjimky nevěnuji vůbec. Na stránkách je i spousta obrázků a to nejen z dnešní doby, ale jsou zde i fotografie z 19. století. Myslím, že nejstarší pochází z roku 1858. Většina zveřejněných fotek je posbíraná z internetu, jen několik je mých vlastních, nebo od přátel. Doma ale na nascanování čeká dnes již možná několik tisíc fotografií mých vlastních. Bohužel však není čas je scanovat a upravovat. Víceméně okrajově se stránky zabývají i současností a to konkrétně na stránce „Egypt dnes“. Specifické místo má stránka „Egypt křížem krážem“, která je výběrem některých mých zkušeností a zážitků posbíraných při cestování Egyptem a řady rad pro individuálního turistu. Posledním druhem stránek jsou nové objevy, které se snažím shromažďovat a alespoň ty nejdůležitější objevy nebo události okolo historie Egypta překládat a nabízet dalším lidem k přečtení. Záměrně se nevěnuji takovým objevů, které proběhnou televizemi a zprávy o nich jsou na každé stránce o Egyptě. Takovým příkladem jsou např. objevy v tzv. Údolí zlatých mumií, kterému jsem věnoval snad jen dva kratičké články. Za zmínku stojí určitě i stránka „Museums and Exhibitions“, kde je aktuální přehled muzejních výstav, či jiných akcí okolo Egypta, konajících se převážně v Evropě. Na stránkách jsou i informace, o kterých si troufnu říct, že je v Česku nikde jinde nenajdete. Za všechny uvedu stránku Abydos, která je možná vůbec nejobsáhlejší stránkou a zabývá se historií nejposvátnějšího a nejmystičtějšího místa v celém Egyptě – Abydosu.
Studoval jste egyptologii nebo je historie Egypta Vaším koníčkem?
Vlastně jsem odpověděl již v první otázce. Ne nestudoval, Egypt je můj koníček.
Vlastně jsem odpověděl již v první otázce. Ne nestudoval, Egypt je můj koníček.
Stránky si vytváříte sám, jak dlouho jste projekt připravoval?
Úplně první verze stránek, která se kdysi objevila na internetu a obsahovala asi deset hlavních stránek, jsem připravoval možná dva měsíce, už přesně nevím. Další vývoj už byl postupný. Přibývaly další stránky, staré byly doplňovány, některé smazány a měnila se grafika, což platí až do dnes, kdy pravidelně zhruba jednou za tři měsíce měním vzhled úvodní stránky, čímž asi matu pravidelné návštěvníky:-) Pro úplnost musím uvést i to, že stránky si prodělaly svou krizi a měly na mále. Ti, kteří se mnou tehdy byli v kontaktu vědí, co mám na mysli a asi se budou pousmívat stejně jako já teď. Dneska je to s vývojem stránek poněkud horší. Přiznám se, že na ně nezbývá mnoho času a tak více méně jediné na co se soustředím je stránka „Nové objevy“, i když i tady toho za poslední dobu hodně dlužím. Jak už jsem řekl, největším problémem je čas, doma mám spoustu nádherných a rozsáhlých článků o historii Egypta, významných panovnících, chrámových komplexech atd., které čekají na překlad a na úpravu. Snad někdy v budoucnu.
Úplně první verze stránek, která se kdysi objevila na internetu a obsahovala asi deset hlavních stránek, jsem připravoval možná dva měsíce, už přesně nevím. Další vývoj už byl postupný. Přibývaly další stránky, staré byly doplňovány, některé smazány a měnila se grafika, což platí až do dnes, kdy pravidelně zhruba jednou za tři měsíce měním vzhled úvodní stránky, čímž asi matu pravidelné návštěvníky:-) Pro úplnost musím uvést i to, že stránky si prodělaly svou krizi a měly na mále. Ti, kteří se mnou tehdy byli v kontaktu vědí, co mám na mysli a asi se budou pousmívat stejně jako já teď. Dneska je to s vývojem stránek poněkud horší. Přiznám se, že na ně nezbývá mnoho času a tak více méně jediné na co se soustředím je stránka „Nové objevy“, i když i tady toho za poslední dobu hodně dlužím. Jak už jsem řekl, největším problémem je čas, doma mám spoustu nádherných a rozsáhlých článků o historii Egypta, významných panovnících, chrámových komplexech atd., které čekají na překlad a na úpravu. Snad někdy v budoucnu.
Co nebo kdo byl zdrojem většiny informací serveru Egypt – online?
U prvních stránek byly hlavním zdrojem informací knihy v češtině. Byl to zejména Zamarovský, Verner, Žába, Lexa a další. Později se hlavním zdrojem stal internet, kdy jsem celé dny hledal něco zajímavého. Dneska je to jednak internet, především při psaní nových objevů a jinak zejména zahraniční egyptologické časopisy, které odebírám.
U prvních stránek byly hlavním zdrojem informací knihy v češtině. Byl to zejména Zamarovský, Verner, Žába, Lexa a další. Později se hlavním zdrojem stal internet, kdy jsem celé dny hledal něco zajímavého. Dneska je to jednak internet, především při psaní nových objevů a jinak zejména zahraniční egyptologické časopisy, které odebírám.
Kde jste všude v Egyptě byl a co máte na Egyptě nejraději?
Egypt jsem projel od shora až dolů, tzn. od Alexandrie po Abú Simbel a to jak s cestovkou, tak na vlastní pěst. Přiznám se, že jsem nenavštívil jedinou egyptskou oázu, které mě ničím neoslovují a co je možná ještě větší ostuda, nikdy jsem nebyl na Sinaji. Tahle místa mě prozatím nijak zvlášť nepřitahují a raději bloudím okolím Nilu. Tím nejpřitažlivějším pro mě jsou, z těch známějších památek, chrám v Dendeře a v Abydosu, i když na pohádku o letadlech a tancích, kterou jistí lidé šířili nejen na internetu, ale i v knihách, moc nevěřím. Ostatně ony zmíněné hieroglyfy v Sethiho chrámu v Abydosu jsem viděl na vlastní oči a ani ponorku jsem na nich neviděl:-) Je ovšem fakt, že jejich detail je jediná fotka, kterou jsem rozmazal, možná jsou něčím tajemné:-)) Oba dva chrámy jsou jedinečné svou architekturou, zejména Dendera je v tomto směru přímo skvost, k tomu je zde jedinečná podzemní krypta a spousta zajímavých vyobrazení na stěnách. Abydos se pak může mimo jiné pochlubit překrásnými a jemně vypracovanými reliéfy s velmi zajímavým obsahem a také tajemstvím opředeným tzv. Osireionem. Další z věcí, kterou mám rád jsou samozřejmě pyramidy, resp. jejich okolí, procházet se pouští a zdálky pozorovat jejich siluety, jen si nesmíte zapomenout koupit vodu:-) Poušť je prostě nádherná. Z chrámů bych určitě jmenoval ještě Medinet Habú, chrám, kolem něhož bez povšimnutí projede spousta turistů při výletu do Údolí králů a který je přitom výborně zachován a nádherně barevně vyzdoben (podobně bez povšimnutí zůstává Ramesseum, kolem něhož ve vzdálenosti 5-ti metrů projíždí autobusy cestovních kanceláří bez zastávky a přitom je zde nádherná kolosální socha Ramesse II., nebo je zde možnost vylézt po schodech vnitřkem pylonu až na jeho vrchol. Působivá je i procházka po horách mezi Údolím králů a chrámem královny Hatšepsovet, na který je pak ze shora hezký pohled. Z měst mám v Egyptě nejraději asi Alexandrii, která není tolik postižená turismem a je přeci jen o kousíček méně egyptská než zbylá města. Hodně zajímavá je i Káhira, ale po několika málo dnech v ní má člověk chuť vyjet někam, kde je klid a především není tolik smogu. Nikde jinde na světě snad není tolik smogu, jako v Káhiře. Co v Káhiře miluji je jedna pekárna nedaleko hotelu Dahab, mnoho Čechů ji bude znát .. kde mají vynikající pizzu, tu nejlepší a nejlevnější na světě, alespoň v Egyptě se to tak zdá.
Co naopak máte nejmíň rád?
Skutečně nesnáším káhirské dohazovače hotelů. Nikdo není otravnější než oni. Mají vypracovanou skvělou metodu nahánění, kdy při neúspěchu jednoho dohazovače jste potají předáni dalšímu, který zkusí své štěstí. V praxi to vypadá tak, že zatímco vás jeden maník provází po hotelech, další jde o pár desítek metrů za ním a sleduje situaci. Pakliže se s prvním nedohodnete a řeknete mu, že už ho máte nad hlavu a už s ním nechcete vybírat další hotel, že to zkusíte jinde, dá nenápadně gesto na dalšího dohazovače, který vás po chvilce osloví a dělá jakoby nic. Někdy se stane, že jsou ulice tak plné různých nahaněčů na hotely, směnárny, krámy s voňavkami a papyrem, že jen jdete a jak robot říkáte No! No thank you! Něco podobného jako tihle maníci jsou asuánští naháněči na projížďky loďkami po Nilu … a abych byl úplný, tak ještě vzpomenu na luxorské taxikáře na západním břehu.
Skutečně nesnáším káhirské dohazovače hotelů. Nikdo není otravnější než oni. Mají vypracovanou skvělou metodu nahánění, kdy při neúspěchu jednoho dohazovače jste potají předáni dalšímu, který zkusí své štěstí. V praxi to vypadá tak, že zatímco vás jeden maník provází po hotelech, další jde o pár desítek metrů za ním a sleduje situaci. Pakliže se s prvním nedohodnete a řeknete mu, že už ho máte nad hlavu a už s ním nechcete vybírat další hotel, že to zkusíte jinde, dá nenápadně gesto na dalšího dohazovače, který vás po chvilce osloví a dělá jakoby nic. Někdy se stane, že jsou ulice tak plné různých nahaněčů na hotely, směnárny, krámy s voňavkami a papyrem, že jen jdete a jak robot říkáte No! No thank you! Něco podobného jako tihle maníci jsou asuánští naháněči na projížďky loďkami po Nilu … a abych byl úplný, tak ještě vzpomenu na luxorské taxikáře na západním břehu.
Proč by měli čtenáři Egypt navštívit?
Těch důvodů je mnoho. Je krásné moci si všechny ty památky o kterých člověk čte prohlédnout na vlastní oči a uvědomit si tak jejich skutečnou velikost a nádheru, kterou vám knihy nemohou zprostředkovat. Viděl jsem lidi, kteří se při pohledu na gízské pyramidy rozplakali. Opět připomenu chrám v Medínet Habú a Rammeseum, které mají zvláštní vnitřní atmosféru, alespoň na mě tak působily. Egypt je zajímavý především díky rozdílné kultuře, než na jakou jsme zvyklí, a tak řada věcí je pro Evropana zprvu překvapivá. Ať už jsou to různé zvyky a návyky obyvatel, jejich vztah k zvířatům, hygieně, mezilidské vztahy, nemoce a chudoba, všechno vás to nutí se zamyslet a porovnat obě dvě kultury, společnosti a jejich problémy, z čeho pramení a jak malicherné a zbytečné občas jsou. Poznáte nejen život Egypťanů, ale do značné míry si lze udělat i obrázek o turistech a to právě v zemích, jako je Egypt, kde řada lidí, najednou dostává pocit nadřazenosti pramenící z náhle získaného pocitu bohatosti oproti domácímu obyvatelstvu. Jsou to hlavně turisté ze zemí, kde je životní úroveň ne příliš velká. Raději nebudu jmenovat. 🙂
Těch důvodů je mnoho. Je krásné moci si všechny ty památky o kterých člověk čte prohlédnout na vlastní oči a uvědomit si tak jejich skutečnou velikost a nádheru, kterou vám knihy nemohou zprostředkovat. Viděl jsem lidi, kteří se při pohledu na gízské pyramidy rozplakali. Opět připomenu chrám v Medínet Habú a Rammeseum, které mají zvláštní vnitřní atmosféru, alespoň na mě tak působily. Egypt je zajímavý především díky rozdílné kultuře, než na jakou jsme zvyklí, a tak řada věcí je pro Evropana zprvu překvapivá. Ať už jsou to různé zvyky a návyky obyvatel, jejich vztah k zvířatům, hygieně, mezilidské vztahy, nemoce a chudoba, všechno vás to nutí se zamyslet a porovnat obě dvě kultury, společnosti a jejich problémy, z čeho pramení a jak malicherné a zbytečné občas jsou. Poznáte nejen život Egypťanů, ale do značné míry si lze udělat i obrázek o turistech a to právě v zemích, jako je Egypt, kde řada lidí, najednou dostává pocit nadřazenosti pramenící z náhle získaného pocitu bohatosti oproti domácímu obyvatelstvu. Jsou to hlavně turisté ze zemí, kde je životní úroveň ne příliš velká. Raději nebudu jmenovat. 🙂