Papoušek žlutotemenný (Poicephalus meyeri)

Je nejtišším papouškem rodu Poicephalus, čímž se stává poměrně vhodným mazlíčkem. Snadno se naučí, podobně jako papoušek šedý mluvit. Je společenský a mezi papouškem a chovatelem se mnohdy vytváří silná citová vazba.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Nadřád: Neognathae (letci)
Řád: Psittaciformes (papoušci)
Čeleď: Psittacidae (papouškovití)
Podčeleď: Psittacinae (papoušci)
Rod: Poicephalus (papoušek)
Druh: Poicephalus meyeri (papoušek žlutotemenný)

Papoušek žlutomenný obývá obrovské území různého typu, od Eritrey po Namíbii a JAR. Nejsou typyckými obyvateli vlhkých lesů, ale dokáží obývat prakticky jakékoliv prostředí mimo aridní oblasti a vysokohorská pásma. Jsou schopni obývat i semiaridní pásma s podmínkou blízkosti napajedel. Dalo by se říci, že co se týká krajinného rázu, preferují suší savany a stepi v nížinatých oblastech, přesto se s papoušky žlutotemenými lze setkat až do nadmořské výšky 2 300m.

Vyskytuje se v šesti poddruzích:

1. Papoušek žlutotemenný angolský (Poicephalus meyeri reichenowi) – obývá převážné území Angoly a pohraniční pásmo DRK. Hlava je skoro až načernalá a po celém těle se mohou vyskytovat načernalá pírka. Hlava je bez žluté temenní skvrny, stehna a kostrční pera jsou jasně modrého zbarvení. Je největším podruhem papouška žlutotemenného a dospělý jedinci mohou dosáhnout délky těla až 24cm.
2. Papoušek žlutotemenný čadský (Poicephalus meyeri meyeri) – vyskytuje se od Eritrey přes Etiopii, Jižní Súdán, Súdán a Čad, po hraniční pásmo mezi Středoafrickou republikou, DRK a Ugandou. Žlutá korunka se vždy vyskytuje, nohy jsou tmavě černé, hrudník a břicho jsou zelené, dolní část zad a stehna jsou světle modrá. Delka dospělých jedinců je do 21cm.
3. Papoušek žlutotemenný jíhoafrický (Poicephalus meyeri damarensis) – vyskytuje se v pánvi Okawanga, na severu Namibie a jihu Angoly. Ve zbarvení výrazně převažuje šedohnědé zbarvení. Nemá žlutou temenní skvrnu, hrudník a břicho je tyrkysově modré, dolní část zad světle modrá. Velikost dospělých jedinců je méně jak 23cm.
4. Papoušek žlutotemenný konžský (Poicephalus meyeri matschiei) – žije ve střední a západní Tanzanii, v jihovýchodní části DRK, na severozápadu Mosambiku, v Malawi a v severní polovině Zambie. Žlutá skvrna na temeni je sytá, hrudník a břicho je jasně modré.
5. Papoušek žlutotemenný mosambický (Poicephalus meyeri transvaalensis) – vyskytuje se v západní části Mosambiku, v Zimbabwe, jižní Zambii, hraniční části Botswany a patří sem i izolovaná populace v okolí města Port Elizabeth v JAR. Žlutá temenní skvrna se nedotýká nozder a je výrazně užšího charakteru. Břicho a hrudník jsou jasně modré. Dolní část zad a stehna jsou nazelenalé. Velikost dospělých jedinců je okolo 22cm.
6. Papoušek žlutotemenný ugandský (Poicephalus meyeri saturatus) – vyskytuje se ve východní Africe – Keni, Ugandě, Rwandě, Burundi, východní částí DRK a Tanzanii. Hnědé zbarvení je tmavší oproti nominálnímu druhu. Žlutá skvrna na temeni bývá spíše kropenatého charakteru, než jako sytý pruh. Od hrudníku k břichu přechází zelené zbarvení do modra. Velikost dospělých jedinců je do 22cm.

Populace všech poddruhů v oblastech překryvu mezi sebou hybridizují.

Jedná se o šedohnědého papouška se žlutou korunkou na temeni. Spodní část ocasních a břišních pírek je zelenomodrá, kostřec je modrý, křídla a rejdovací pera jsou hnědé, ohbí křídel, lehce i pod křídly a stehna jsou žluté. Zobák a okruží oranžových očí je černé. Nohy jsou šedé. Délka těla dospělého jedince bývá mezi 22-24cm a hmotnost 115-140g.

Ve volné přírodě se živí semeny, pupeny a květy stromů, bobulemi, zejména pak fíky, mladými lístky, mízou akácií a mohou zpestřit jídelníček o dostupné bezobratlé živočichy.

Mimo období hnízdění žijí buď v párech, nebo v menších smíšených skupinkách do 20-ti jedinců. S oblibou se zdržují v akáciových lesích v jejichž dutinách většinou nocují. Období hnízdění se řídí dostupností potravy v jednotlivých lokalitách výskytu. Hnízda jsou umístěna vysoko v dutinách akácií nebo fíkovníků. Snůška činí 2-4 vejce. Doba inkubace je 27-28dní. Ptáčata vylétají z hnízda zhruba po 9-ti týdnech od vylíhnutí. Ještě pak bývají obvykle dokrmováni rodiči do úplného osamostatnění. V zajetí se obvykle dožívají 20-30 let. Mohou se naučit mluvit, ale jsou mnohem tišší než ostatní papoušci tohoto rodu.

Papoušci žlutotemenní jsou v rámci IUCN řazeni na stupeň nejnižšího ohrožení. Na jejich stavech se negativně podepsalo vybíjení zemědělci v jižní Africe, kvůli považování za obávaného škůdce na plantážích.

Obrázek: Papoušek žlutotemenný čadský (Poicephalus meyeri meyeri)