Mopane (Colophospermum mopane (Kirk ex Benth.))

Je pravé poledne, teplota dosahuje třiceti stupňů a nad silnicí se vlní fata morgana. Jedeme otevřenou krajinou. V dálce se u silnice zjevuje vyšší strom. Je čas oběda, a tak zastavujeme v jeho stínu. Jaké je však naše překvapení – stín je skoro neznatelný, přestože je strom silně olistěn…

Je pravé poledne, teplota dosahuje třiceti stupňů a nad silnicí se vlní fata morgana. Jedeme otevřenou krajinou. V dálce se u silnice zjevuje vyšší strom. Je čas oběda, a tak zastavujeme v jeho stínu. Jaké je však naše překvapení – stín je skoro neznatelný, přestože je strom silně olistěn. Listy stromu podobné křídlům motýla jsou přimknuty k sobě a postaveny rovnoběžně se slunečními paprsky. Podobně jako slunečnice otáčí svou hlavu za sluncem, tento obdivuhodný strom naopak své listy slunci skrývá. Tato adaptace mu pomáhá přežít v suchém prostředí africké savany.

Mopane je střední až vysoký strom, který dosahuje velikosti od 4 m do 12 m. Obvyklá výška je okolo 10 metrů. Roste na veliké ploše jižní tropické Afriky. Dominantní zastoupení v porostech má především v nížinách na aluviálních půdách, dobře snáší i půdy zásadité. Oproti jiným stromům dobře snáší suché podmínky. Mopane roste, jak ukazuje mapa, ve dvou oddělených oblastech. Kůra stromu je tmavě šedá a načernalá s charakteristickými hlubokými vertikálními prasklinami v úzkých pásech.
Listy jsou střídavé a složené. Skládají se ze dvou čepelí, které připomínají křídla motýlů. Čepele jsou oválné s viditelnou žilnatinou o rozměrech 4,5 – 10 cm x 1,5 – 5 cm. Spoj čepelí je úzký, na který je napojen řapík. Řapík je 2 až 4 cm dlouhý. Květy jsou bílé a nazelenalé, nenápadné. Vyrůstají v úžlabí větví. Květy se skládají ze 4 kališních lístků, korunní lístky chybí, tyčinek je 20 až 25 a vystupují z květu. Strom kvete od října do března, ale často kvete i v průběhu roku, někdy stromy na velké ploše naopak vůbec nekvetou po několik let.
Plody jsou ploché oválné a kožovité nažky. Semena jsou plochá, oválná a lepivá. Plody jsou roznášeny větrem či exkrementy po projití zažívacím traktem živočichů. Semena snadno klíčí, ale výhonky jsou velmi citlivé.

Stromy mopane vytváří charakteristické lesy, které vědci nazývají jako mopanové lesy a patří mezi otevřené formace africké savany – savanové lesy zambijské provincie. V současné době rozlišujeme savanové lesy zambijské provincie na mopanové lesy zambijské provincie a angolské mopanové lesy (Mopane woodland) rostoucí v suchých oblastech. Vlhčí oblasti savanových lesů zambijské provincie obývají společenstva s dominantním rodem Brachystegia, tzv. les Miombo (Miombo woodland).
Mopanové lesy, jak jsme již zmínili, poskytují sporý stín. Listy stromu jsou v horkém období dne sklopené, aby strom zabránil nadbytečným ztrátám vody. Na některých stanovištích strom vyrůstá pouze do keřovité formy. Listy poskytují potravu mnoha druhům živočichů i dobytku, plody, ačkoliv zapáchají terpentýnem, jsou jedlé také. Na listech se živí tzv. “mopane worm“, což je housenka velké šedočerné můry Gonimbrasia belina. Housenka je i přes velmi pestré zbarvení jedlá a je důležitým zdrojem proteinů pro lidi v některých oblastech. Housenky se upraží a mohou se skladovat i několik měsíců.
Na podzim listí stromu mopane zežloutne či zhnědne a opadá.
Dřevo stromu je tmavě červeno hnědé, často až černé. Je velmi odolné, tvrdé a těžké. I přes jeho obtížnou zpracovatelnost jsou z něj vyráběny krásné dřevěné sochy. Obchodníci se suvenýry vydávají černou variantu dřeva za eben. Dřevo stromu se též využívá jako výdřeva v dolech či na železniční prahy. Je také dobrým palivovým dřevem, protože dobře a intenzivně hoří, ale málo kouří.
Podobné stromu mopane jsou Guibourtia conjugata (Small false mopane, Kleinbastermopanie) a Guibourtia coleosperma (Large false moapne, Bastemopanie). Ty lze snadno rozlišit od mopane na základě stavby listů – viz obrázek.

Mapa rozšíření lesů mopane: zambijské mopanové lesy (zeleně) a angolské mopanové lesy (červeně).