Madagaskarský baobab (Adansonia madagascariensis)

Dospělé stromy jsou odolnější vůči ohni a mohou pokračovat v růstu i po přešlém požáru. Mají své místo i v malagašské mytologii, kde jsou spojovány s dušemi předků.
 
Říše: Plantae (rostliny)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Rosopsida (vyšší dvouděložné rostliny)
Řád: Malvales (slézotvaré)
Čeleď: Bombacaceae
Rod: Adansonia (baobab)
Druh: Adansonia madagascariensis (Madagaskarský baobab)
 
 
Jeden ze šesti baobabů endemických na ostrově Madagaskar. Je to velice proměnný a tím i obtížně určitelný baobab. Snadno a kolikráte i úmyslně bývá zaměňován s Grandidierovým baobabem. Mezi botaniky je tento strom stále nevyřešenou kapitolou, zda se jedná skutečně o samostatný druh, či zda se nejedná o adaptací způsobené variace baobabu Grandidierova. Zatím se většinou přiklánějí k variantě samostatného druhu, proto se zde budu snažit jej tak i popsat.
Rostou v severozápadní části Madagaskaru od Mahajangy po Diego Suarez. Patří do flóry suchých, sezoně vlhkých, opadavých lesů severního Madagaskaru. Místa jeho výskytu jsou v období dešťů dostatečně vlhká, aby si strom mohl vytvořit zásobu na období sucha.
 
Obrázky: mladší a starší strom
Madagaskarský baobab se svou výškou pohybuje mezi 5 až 20 metry. Tvar kmenu je proměnný. Často tvoří tlusté, lahvovité, shora kónické kmeny s rozkladitou korunou. V jistých případech se lze setkat i s vzhledem identickým s baobabem Grandidierovým, tedy válcovitý kmen a plošší koruna. Kůra bývá hrubší, lehce či více vrásčitá, zbarvena šedohnědě. Listy jsou ve střídavém postavení, dlanité, složené s 5 – 7 podlouhlých a špičatých lístků, které se podobají listům broskvoně. Od března do dubna kvetou. Květy mají zelený pedicel a nektárium, respektive zelený kalich a jasně červenou, postupně tmavnoucí korunu. Nitky jsou žluté, tyčinky červenožluté. Čnělka s bliznou červené.
Plody jsou kulaté až vejčité, 10-15cm dlouhé, velice podobná A. grandidieri. Exokarp je tvrdá slupka porostlá hnědým chmýrem.
 
Obrázky: plody na větvích a detail plodu
 
Baobaby madagaskarské, se kterými jsem se setkal, měli šedavou kůru a spíše hrozila při určování záměna s flamboyantem královským (Delonix regia), pokud stromy neměly plodů či listů. Zaměnit jdou při určování pouze plody, které jsou ze vnějšku totožné a liší se pouze vnitřním postavením semen a barvou endokarpu, který je u baobabu madagaskarského výrazně světlejší, někdy až sněhobílý. (poznámka autora)
 
Obrázky: Otevřený plod, baobabu madagaskarského a brouk, jehož potravou jsou semena baobabu
Plody jsou konzumovány lidmi v syrovém stavu. Jsou značně kyselé, jelikož mají bohatý obsah vitamínu C, a tak konzumace plodů velice připomíná pojídání citrónů. V tropickém klimatu, kde se s těmito baobaby lze setkat, je to velice osvěžující.
Dospělé stromy jsou odolnější vůči ohni a jsou schopni pokračovat v růstu i po přešlém požáru. Mají své místo i v malagašské mytologii, kde jsou spojovány s dušemi předků.
Likvidace baobabů je zakázána vládou, ale je i společensky nepřístupná. I když jsou ve stínu zájmu turistů až daleko za Grandidierovými baobaby, dubnové setkání s možností pokochání se překrásnými a honosnými květy, jimž na kráse jen lehce ubírá nakyslá vůně, je pro mnohé nezapomenutelné a inspirující.

Share with:


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *