Jezero Tana

Jezero Tana (amharsky ጣና ሐይቅ) je největším jezerem Etiopské vysočiny, vzniklo přehrazením tektonické kotliny lávovým proudem. Ve starších učebnicích je uváděna největší hloubka 72 metrů! Nová měření ukázala, že hloubka jezera činí maximálně 14m. V dávné minulosti bylo jezero hlubší – sedimenty mají mocnost až 100metrů. Jejich průzkum ukázal, že v průběhu dějin Tana několikrát vyschla. Výzkum sedimentů a vysychání jezera může být důležitý pro pochopení, proč lidé začali z Afriky osidlovat i jiné kouty světa. Egypťané ho nazývali Choloe Palus a Řekové Pseboe.
 

Jezero Tana se nachází v tektonické kotlině, která je uzavřena lávou (pravděpodobně na přelomu třetihor a čtvrtohor). Průměrná hloubka jezera činí 9m. Má rozlohu 3 000 až 3 600 km² (mění se v průběhu roku v závislosti na dešťových srážkách – jako průměr se uvádí 3 156 km2).
 
 
Dnes je hladina ovlivňována i přehradou, která reguluje nátok do elektrárny u vodopádů Tis Abbai (“kouřící Nil”, nebo vodopády Modrého Nilu či The Blue Nile Falls a Tis Abay) a tím i průtok vodopády Tis Abbai (označují se též jako Tis Issat). Díky tomu již vodopády nemají tolik vody jako v minulosti a pozbyly po většinu roku svou divokou krásu. Jsou až 45m vysoké a 400m široké. Patřily k nejmohutnějším v Africe.
 

Jezero je 84 km dlouhé a maximálně 66 km široké. Leží v nadmořské výšce 1 830 m n.m.. Roční přítok řekami Abaj, Reb, Gumara, aj. dosahuje 6,6 km3. Z jezera odtéká Modrý Nil (Abaj), roční odtok z jezera je pouze 4km3. Masa vody odtékající z jezera tvoří 8% celkového množství vody při ústí Modrého Nilu. 80% vody z jezera odteče od července do října!
Tana je oligo-mezotrofní sladkovodní jezero s malou sezónní stratifikací a hojné unášené sedimenty mají za následek červenohnědou barvu vody.

Na jezeře je mnoho ostrovů, z nichž největší je ostrov Nargadaga Deset, mezi další velké ostrovy patří Daga, Dek, Meshralia a Tana. Počet ostrovů se liší v závislosti na úrovni hladiny jezera. Za posledních 400 let hladina klesla o 1,8 metrů. Podle portugalského misionáře Manoel de Almeida (žil na počátku 17. století) bylo na jezeře 21 ostrovů a sedm až osm klášterů. Když oblast navštívil James Bruce v druhé polovině 18. století, poznamenal, že místní obyvatelé znají na jezeře 45 obydlených ostrovů, ale sám tomuto údaji nevěřil. Dnes známe na jezeře 37 ostrovů, které jsou roztroušeny po hladině jezera. Na devatenácti z nich jsou postaveny skryté kostely a kláštery (stále funkční: Kebran Gabriel, Ura Kidane Mehret, Narga Selassie, Daga Estifanos, Medhane Alem na Rema, Kota Maryam a Mértola Maryam), které obsahují historické a kulturní poklady, zejména první církevní knihy, kříže, královské symboly moci, obrazy a ostatky etiopských císařů. Pozor – část klášterů není přístupná pro ženy.
 

Oblast jezera Tana zažila svůj rozkvět mezi 14. – 16. stoletím při vzestupu císařské šalamounské dynastie, která zde sponzorovala stavbu kostelů a klášterů. Jezero Tana se stalo centrem křesťanské víry v Etiopii.
Stavby (některé z 14. století) odrážejí v architektuře původní stavební techniku i materiály. Mají kruhový půdorys. Každý z nich se skládá ze tří částí: vnitřní svatyně, vnitřní a vnější ochoz. Typickým znakem všech staveb jsou bohaté nástěnné kresby, část z nich již byla restaurována pod patronací UNESCO a opět překypují barevností, která si nezadá s graffiti. Opravovány jsou i dřevěné části staveb.
 

Na jezeře se provozuje rybolov. Ročně se zde podle etiopského ministerstva rybolovu a akvakultury vyloví 1 454 tun ryb. Lodní doprava je nevýznamná. Většina přepravní kapacity se využívá pro turismus.
 
Překvapivě velmi málo je známo o stáří a historii tohoto jezera. V rámci projektu Lake Tana se ukázalo, že hloubka sedimentů dosahuje téměř 100 m. V rámci seismického měření byly zaznamenány seismické reflektory, které výzkumníci interpretovali jako vrstvy sedimentů, které se vysušili. Podle měření jezero vyschlo poprvé před 16 000 lety, a pak pravidelně vysychalo během pozdějších etap poslední doby ledové. Bezvodé období na jezeře Tana trvalo od jednoho do dvou set let, kdy se zde nevyskytovaly monzunové srážky, resp. žádné srážky.
Modelace ukázaly, že 40% úbytek srážek by zastavil tok Modrého Nilu. 87% snížení srážek by mohlo způsobit vyschnutí jezera do 15 let. Jezero Tana, respektive Modrý Nil má klíčový význam pro celé povodí dolního Nilu a to zejména pro starověké egyptské civilizace.
Ačkoli je Modrý Nil kratší než Bílý Nil, přináší 56% celkových vod do Nilu. V letních záplavách, kdy prší na Etiopské vysočině, dokonce podíl vod Modrého Nilu roste až na 68%. Úrodné sedimenty, které doplňují úrodné nížinné půdy Egypta, nese většinou jen Modrý Nil.
Pokles srážek v povodí Modrého Nilu způsobil pád staroegyptské Staré říše před 4 200 př.n.l.. Lze se tak oprávněně domnívat, že silné sucho během poslední doby ledové v severovýchodní Africe mohlo donutit první lidi k osídlení “celého světa“.
 

Share with:


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *