Cibetka africká (Civettictis civetta)

Cibetka africká je největší z cibetkovitých šelem. Vyskytuje se v celé Africe na jih od Sahary mimo pouštní a horské oblasti. Zvláštní výměšek análních žláz, tzv. pižmo, se používal při výrobě kosmetiky. Kvůli němu byla dříve hojně lovena. 

Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: cibetkovití (Viverridae )
Rod: cibetka (Civettictis)
Druh: Cibetka africká (Civettictis civetta)

Popis
Délka těla: 60–95 cm
Délka ocasu: 43–60 cm
Hmotnost: 7–15 kg
Cibetka africká má krátkou hustou srst v okrové, šedé až stříbrné barvě. Po celém těle má černé skvrny, které se místy slévají v podélné pruhy. Přes záda až po ocas se táhne černý pruh. V oblasti zad srst tvoří hřívu vysokou 3 až 10 cm. Tuto hřívu při vzrušení dokáže cibetka vztyčit. Ocas je od špičky do své poloviny černý. Druhá poloviny je zbarvena jako tělo. Končetiny jsou krátké a zcela černé. Na každé z nich má pět prstů s ostrými, nezatažitelnými drápy. Hlava je šedookrová s výraznými černými kruhy kolem očí, které pokračují směrem dolů přes tváře ke krku a postupně se mění v bílý pruh. Kolem čenichu má cibetka africká bílou skvrnu. Uši jsou velmi malé, kulaté a ční šikmo nad hlavu. Na břiše má cibetka šest mléčných žláz. U řitního otvoru se nachází pachová žláza produkující pižmově zapáchající látku – cibet. V koncentrované podobě páchne po hnilobě, po naředění získává atraktivní květinový nádech.
Cibetky jsou evolučně starý typ šelmy, což potvrzuje jejich 40 zubů včetně stoliček. Podobné zuby mívaly šelmy už před miliony let. 

Výskyt
Cibetka africká se vyskytuje ve střední a jižní části východní Afriky. Můžeme ji spatřit v nejrůznějším prostředí, od deštných pralesů až po savany. Nejčastěji se však vyskytuje na savanách nebo v savanových lesích.

Způsob života
Cibetka je noční savec aktivní od soumraku do půlnoci. Výjimečně ji můžete spatřit i přes den, nejčastěji brzy ráno nebo za silné oblačnosti. Během dne obvykle spí ve vysoké trávě nebo v křovinách. Mimo období páření žije samotářsky. Je teritoriální a své území si značí pomocí trusu (hromádky výkalů) a sekretem z pachové žlázy na stromech a větvích dřevin. Kromě pachové komunikace cibetky mezi sebou komunikuji také pomocí zvuků. Nejčastěji je to známé „ha ha ha“ i další bručivé a kašlavé zvuky. Při pohybu po svém území je velmi ostražitá a tichá. Při pohybu se vlní a často kontroluje okolí. 

Potrava
Cibetka africká loví převážně v noci menší savce, hady a žáby. Ale její potravou se může stát téměř jakékoliv zvíře, které je schopna zabít. Kořist zabíjí uchopením kořisti do čelistí a následně kořistí silně třese. Menším živočichům tím zpravidla přerazí páteř nebo krk. Stejně jako ostatní druhy z čeledě cibetkovitých se živí také mršinami i ve vysokém stadiu rozkladu. V období zrání plodů se živí ovocem a rostlinami.
Dokáže pozřít i rostliny a živočichy jedovaté pro ostatní zvířata.

Rozmnožování
Cibetka africká se rozmnožuje po celý rok. Období březosti se liší podle místa výskytu. Uvádí se, že v jižní Africe nastává v teplých měsících roku – od srpna do ledna; ve východní Africe od března do října a v západní Africe pravděpodobně není upřednostňováno žádné období. Březost trvá 63 – 68 dnů (devět až deset týdnů). Samice rodí ve vyhrabaném doupěti 1 – 4 mláďata. Během roku může mít až 3 vrhy. Mladé cibetky se rodí zcela vyvinuté. Mají srst po celém těle, i když je jemnější, než mají dospělci. Zbarvení je méně výrazné. Mláďata jsou schopna se hned po narození v hnízdě plazit. Na nohy si stoupají už v pátém dni života. Mezi 17. a 18. dnem vylézají z doupěte. Na mléce jsou závislá asi 6 týdnů. Od 7. týdne jim matka začíná předkládat pevnou potravu. Zhruba ve dvou měsících zkouší sama lovit. Mláďata pohlavně dospívají při dosažení jednoho roku věku. Dožívají se patnácti až dvaceti let.

Zajímavosti
Cibetka africká napomáhá opětovnému zalesňování. Semena z plodů a bobulí, které projdou jejím trávicím ústrojím, vycházejí zcela neporušena. P.S.: Cibetková káva (Kopi Luwak) je druh kávy pocházející z Indonésie. Její specifickou chuť zajišťuje cibetkovitá šelma oviječ skvrnitý (Paradoxurus hermaphroditus).
Už od desátého století před naším letopočtem se hojně lovila právě kvůli cibetu, který se přidával do mýdel a parfémů. Dnes se tato přísada nahrazuje uměle. V některých vesnicích se stále cibetky chovají právě pro tento ceněný olej.

Cibetka africká v českých zoo
V České republice cibetku africkou chovají pouze dvě zoo (Zoo Dvůr Králové a Zoo Dvorec). Dříve byla chována i v Zoo Liberec či v Zoo Zlín. Na Slovensku ji můžete spatřit v Zoo Bojnice.

Share with:


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *