Michal Kraus a kakaový bob
Poslední dobou probíhá v tisku aféra poslance Michala Krause (ČSSD, dříve KSČ). Nikdo dosud nepoukázal na další obludný aspekt Krausovy Ghanské kauzy. A tím je otroctví a dětská práce. Jsem rozčarován z toho, že žádná média si toho nevšímají a bylo o tom napsáno mnohé. Stále jen opakují „investice do továrny na zpracování kakaových bobů“. A to bez toho, aby si ověřily a pak i čtenářům nastínily, jak takový závod vypadá a z čeho se celý kakaový obchod v Ghaně skládá…
Produkce kakaa, zejména pěstování a zpracování, je spojena s novodobým otroctvím a zneužíváním práce malých dětí, které jsou na plantážích drženy v zajetí. Stačí si dát do Googlu Ghana + cocoa + slaves a vyhledá se Vám mnoho výsledků k zamyšlení. Lze zde najít i zprávy přímo o firmě PBC, kterou chtěli Kraus a spol. privatizovat. Není a nebyla to nějaká továrnička na kakao, ale jedna z největších firem, která vykupuje kakaové boby od drobných pěstitelů. Tuto společnost nezajímá, že pěstitelé jsou vlastně novodobí otrokáři.
V roce 2001 vrcholila vlna článků o dětském otroctví především ve spojitosti s Ghanou a kakaem. Tato mediální kampaň byla přehlušena útoky teroristů na Světové obchodní centrum (WTC). Právě v této době Krauz vyrazil potichu uzavřít svůj hanebný obchod.
Je velmi zajímavé sledovat, že levicový politik, který dříve hlásal revoluci proletariátu a dnes sociální stát, se neštítí zaplést do obchodu s otroky a dětskou prací.
Výňatek z českých stránek UNICEF – Moderní éra otroctví
Když před časem hladiny světového veřejného mínění rozvlnil případ lodi Etireno, která převážela děti-otroky ze západoafrického Beninu na kakaové plantáže v Gabonu, mnoho lidí bylo šokováno skutečností, že i dnes na světě existuje otroctví a že často postihuje i velmi malé děti. Případ lodi Etireno se nikdy nepodařilo objasnit. Po 17 dnech zmatků, kdy postupně všechny státy v oblasti odmítaly loď přijmout a loď kroužila v mezinárodních vodách, se na její palubě podařilo najít z původních 250 dětí pouze 23. Kam zmizely ty zbývající, je (téměř) záhadou. Faktem ovšem je, že v západní a střední Africe je každým rokem prodáno do otroctví 200 000 dětí. Tyto děti se stávají majetkem novodobých otrokářů. Ztrácejí kontakt se svou rodinou, nechodí do školy a často jsou krutě bity, pokud nesplní normu nebo se pokusí o útěk. Pracují 10 – 12 hodin každý den bez odpočinku. Jejich život má cenu pár dolarů. Také v jihovýchodní Asii je otroctví poměrně častým jevem. Vzniká jako důsledek půjček s vysokým úrokem, které chudá rodina nikdy nemůže splatit. Splátkou půjčky se proto jednoduše stává dítě, které je tak odsouzeno k doživotní práci na polích nebo v domácnosti věřitele. Taková „splátka“ je často zástěrkou pro obchod s dětmi a jejich sexuální zneužívání pro komerční účely.
Malé poučení na závěr – Pokud nechcete podporovat otrokářství, lze kupovat výrobky (i kakao) se znakem Fair trade.
Tomáš Pavlíček