Kočkodan bělonosý (Cercopithecus nictitans)

Západoafrický kočkodan, jenž dostal jméno dle velké bílé skvrny v oblasti nosu.
 

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus nictitans (kočkodan bělonosý )
 
Kočkodan bělonosý žije ve dvou uznaných podruzích ostrůvkovitě od Sierry Leone po Angolu.
Cercopithecus nictitans nictitans – kočkodan bělonosý pevninský, nebo také jižní, obývá nížinné lesy od Kamerunu po Angolu.
Cercopithecus nictitans martini – kočkodan bělonosý biocký, nebo také severní, žije v nesouvislém areálu od řeky Sanaga v Kamerunu po jihozápadní Nigérii, od řeky Sassandra v Pobřeží Slonoviny po Sierru Leone a na ostrově Bioko. O kočkodanu bělonosém biockém se lze občas dočíst v článcích o ochraně přírody na ostrově Bioko jako o dalším podruhu Cercopithecus nictitans stampflii, který zatím není oficiálně uznaný jako další poddruh.
 
Oba poddruhy obývají nížinné deštné lesy s dostatkem vody a vysokých stromů. Žije jak v primárních pralesech tak i sekundárních lesech a záplavových deštných pralesech. Zdržuje se v horních a středních patrech stromů a žijí sympatricky s kočkodanem pruhohřbetým (Cercopithecus pogonias), kočkodanem muido (Cercopithecus cephus), nebo mangabejem černým (Lophocebus albigena).
 
Kočkodan bělonosý je menší než kočkodan diadémový, a jak je již z názvu patrné, má hlavní poznávací znak bílou skvrnu v okolí nosu. Čelenku nad očima má menší a méně výraznou než kočkodan diadémový, štětkami na ušních boltcích a tvarem hlavy připomíná kočkodany ze skupiny kočkodana mona. Je pokryt šedou srstí s olivovým akcentem. Severní poddruh má bílou hruď, okolí úst a bryndáček, populace z liberijského pralesa má abdominální partie více či méně pokryté bílou srstí. Jižní poddruh má pouze výrazně bílou skvrnu v okolí nosu a šedavé zbarvení okolí úst. Barva je stříbrošedá s výrazným olivovým odstínem. Délka těla dospělého jedince se pohybuje od 45cm do 55cm. Samci dorůstají hmotnosti okolo 5-7kg, samice pouze 4kg. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců.
 

Obrázek: Kočkodan bělonosý v ZOO Wroclaw, Polsko.
 
Aktivita je denní, potravu hledají převážně v korunách stromů. V čas odpočinku slézají do nižších pater a do podrostů. Z hlediska potravy jsou převážně frugivorní a plody tvoří více jak 90% jídelníčku. Kromě nich pojídají listy, mízu, drobné obratlovce a hmyz.
Kočkodan bělonosý vytváří skupiny od 15 k 30 jedincům, ale mohou být i početnější. Skupina je vedena jedním dominantním samcem, samice jsou filopatrické, samci bývají v pubertě vyhnáni. Pohybují se kvadrupedně.
Mají rozvinuté hlídkové chování a dokáží dobře identifikovat a označit dravce, zejména orla.
 

Obrázek: Kočkodan bělonosý v ZOO Wroclaw, Polsko.
 
Pohlavní dospělosti dosahují třetím rokem života. Období říje nastává jednou do roka v době nadbytku potravy, kdy se samice páří s dominantním samcem. Období laktace je šest měsíců. O mládě pečuje matka.
Jsou důležitými přenašeči semen. Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli a levharti.
V rámci IUCN je kočkodan bělonosý na nižším riziku ohrožení, jen na ostrově Bioko, vzhledem k intenzivnímu lovu, patří mezi ohrožené druhy.

Share with:


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *