Saranče pustinná / všežravá (Schistocerca gregaria)

Letošní prudký vzestup sarančí začal v Maroku a Alžírsku, kde měly dost potravy na úspěšný vývoj. Migrace se kryje s příchodem letních větrů vanoucí na jih a východ. Okolo 5. září 2004 dorazila hejna do Mauretánie a Čadu. To představuje asi 4000 km od místa, kde se vylíhly. Zasaženy však byly i vzdálenější země: Senegal, Mali, Burkina Faso, Niger i Kapverdské ostrovy. Největší škody za sebou zanechaly v Mauretánii, kde hustá mračna sarančí sežrala 75% veškeré úrody…

Saranče pustinná či saranče všežravá se vyskytuje v severní Africe a centrální Asii. Samice snáší 40-400 vajec, pro rozmnožování potřebuje dostatek světla, denní teploty 30-35°C a výraznější noční pokles. Velmi důležitá je také půdní vlhkost, protože samice klade vajíčka do mokré, teplé, písčité půdy. Půda musí být pro mokřená do hloubky 5-1ocm. Takto vlhká půda zajistí rozvoj vegetace a snadno dostupnou vegetaci pro rozvoj nymf sarančí k dosažení dospělosti. Jen dospělec může létat. Denně urazí i 50 až 150 kilometrů za den, zvláště pokud jsou silné větry. Jedna dospělá saranče sežere denně množství vegetace rovnající se její váze. Jedna saranče váží 2,5 gramů, což nevypadá mnoho, ale když se jich shromáždí 40 milionů – považováno za malý roj – sežerou potravy jako 35 tisíc lidí a zničí živobytí mnoha farmářů. 

V severozápadní Africe byla loni deštivá zima a jaro 2004, které mělo za následek oživení oblasti Sahelu. Polopouště a pouště se zazelenaly, všude bylo dost vody a vegetace. V písečné půdě však byly ukryty též vajíčka saranče všežravé, které čekaly na vlhko a začaly se líhnout. Vegetace bylo pro vývoj imág sarančí dost a v pozdním létě se začaly shlukovat v první hejna sarančí.

Velké hejna obsahují až 80 miliónů jedinců na kilometr čtvereční. Dospělá saranče sní každý den tolik kolik sama váží, tj. okolo dvou gramů potravy. Nezdá se to moc, ale když se uváží množství jedinců v hejnu, důsledky jsou katastrofální. Hejna musí proto cestovat v pásu Sahelu, aby se uživila. Podle zprávy Food and Agriculture Organization (FAO) sežerou sarančata potravu pro 2 500 lidí každý den. Zanechaly doposud za sebou zpustošenou zemi na ploše 3 – 4 milióny km2.

Letošní prudký vzestup sarančí začal v Maroku a Alžírsku, kde měly dost potravy na úspěšný vývoj. Migrace se kryje s příchodem letních větrů vanoucí na jih a východ. Okolo 5. září 2004 dorazila hejna do Mauretánie a Čadu. To představuje asi 4 000km od místa, kde se vylíhly. Zasaženy však byly i vzdálenější země: Senegal, Mali, Burkina Faso, Niger i Kapverdské ostrovy. Největší škody za sebou zanechaly v Mauretánii, kde hustá mračna sarančí sežrala 75% veškeré úrody.

V současné době se sarančata začínají pohybovat opět k severu, k místům, kde se vylíhla. (Samozřejmě to neznamená, že k rozmnožování nedochází i v oblasti Sahelu. Zdejší populace však nepředstavují takové nebezpečí.)

Dodatek (30.3.2020): Od prosince 2019 se Keňa, Somálsko a Etiopie se potýká s největší invazí saranče pustinné (Schistocerca gregaria) za posledních 25let. Za prudkým rozvojem sarančí stojí intenzivní deště během podzimu 2019.

Share with:


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *