Kávovník arabský (Coffea arabica)

Coffea arabica je nejrozšířenější a poskytuje až 90% světové produkce „kávových zrnek“. Po usušení semen a dalším zpracování se z nich stanou známá, v naší společnosti hojně konzumovaná kávová zrna. Často jsou míchána zrnka z různých oblastí k výrobě různorodých směsí, které jsou dodávány na trh. Kvalita směsi závisí na jakosti zrn, pečlivosti jejich přípravy a posudku ochutnávačů kávy…

Oddělení: Anthophyta
Třída: Magnoliopsida
Podtřída: Asteridae
Řád: Rubiales
Čeleď: Rubiaceae

Kávovník je rostlina keřovitého vzrůstu a dosahuje výšky až 3 a 5 metrů, maximálně až 10 metrů. Kořeny zasahují do hloubky 1,5 metru. Listy jsou za mlada barvy hnědě zelené, později zelené a staré jsou tmavě zelené. Květy jsou bílé hvězdicovitého tvaru, kvetou ve skupinách po 8 až 15 květech. Po sedmi měsících po odkvětu se vyvíjí plody – bobule – ve kterých jsou dvě semena. Rostlina plodí již tři až šest let po vysazení (podle místních podmínek). Strom může rodit po dobu čtyřiceti let. Rostlina nesnáší teploty nižší než 0°C, při teplotách nižších než -2°C hyne. Původně rostla v polostínu vyšších stromů. Kávovník pochází z tropické východní Afriky. Poskytuje plody, ze kterých se vyrábí káva. Plody mají mají zprvu zelenou barvu, později přechází do červené. V současné době je významnou hospodářskou plodinou i mimo oblast původního výskytu. V Etiopii se pěstoval pro své plody již před 2000 lety a je pravděpodobně domovskou oblastí rostliny.
V současné době známe 40 rodů kávy. Každý rod má své regionální typy. Coffea arabica je však nejrozšířenější a poskytuje až 90% světové produkce „kávových zrnek“. Po usušení semen a dalším zpracování se z nich stanou známá, v naší společnosti hojně konzumovaná kávová zrna. Často jsou míchána zrnka z různých oblastí k výrobě různorodých směsí, které jsou dodávány na trh. Kvalita směsi závisí na jakosti zrn, pečlivosti jejich přípravy a posudku ochutnávačů kávy. Káva se dnes pěstuje po celém světě v pásmu mezi obratníky Kozoroha a Raka.

Historie
Původním domovem byly pravděpodobně horské oblasti Etiopie, odkud byly v 6. století rostliny přenášeny do Arábie. Zde poprvé zdomácněly. Po dlouhou dobu byla káva užívána jako potravina, teprve v 15. století z ní byl poprvé uvařen nápoj. I předtím se však užívala jako povzbuzující prostředek. Do Anglie byla káva dovezena Anthonym Sherleyem v roce 1601. Nejprve byla známa pod názvem „kahveh“ (kávé), dnešní pravopis anglického coffee zavedl zanedlouho poté William Perry. Ve třicátých letech 17. století se káva pila jako nápoj při společenských příležitostech. V Oxfordu na Balliol College a roku 1650 byla v Oxfordu otevřena první kavárna nazvaná Anděl.

V roce 1643 se nápoj dostal do Paříže a velmi brzy se zde rozšířil. Do roku 1690 mělo město dvě stě padesát kaváren a v roce 1782 již osmnáct set. Slavná pařížská kavárenská společnost v oné době již pevně zapustila své kořeny. Móda kaváren se rozšířila také do Ameriky. První kavárna byla otevřena v Bostonu v roce 1689. Pěstování kávy se velmi rychle rozšířilo za hranice severovýchodní Afriky a Arábie do dalších vhodných oblastí s vlhkým a horkým podnebím a hojnými deštovými srážkami.

Koncem 17 .století vysázeli Holanďané kávovník na Jávě a Cejlonu a během následujícího století se rostlina rozšířila do Jižní Ameriky, jež se stala největším výrobcem kávy. Zdrojem této rychlé expanze do Nového světa byl jediný stromek dovezený z Jávy do Amsterdamu, kde byl pěstován v botanické zahradě.

V roce 1718 byla semena z tohoto stromu poslána do Surinamu, což vedlo k vysazení kávovníku ve Francouzské Guayaně a následně k vybudování ohromného brazilského kávového průmyslu v roce 1727. Potomek původního stromu z Amsterdamu byl poslán do Jardin des Plantes v Paříži, a tak získali Francouzi semena k vysazení kávovníku na karibském ostrově Martiniku v roce 1720. Z těchto dvou zdrojů se kávovník rozšířil po celém Novém světě. Dokonce i havajské a filipínské kávovníky pocházejí z tohoto jediného stromu. Jedná se o pozoruhodnou ukázku významu botanických zahrad v historii koloniálního (a později národního) rozvoje v tropech.

Kofein

Fyziologické účinky kávy způsobuje kofein a další alkaloidy. Velmi dobře jsou známy stimulační účinky kávy na činnost mozku a srdce. Proto byla používána k léčbě srdečních chorob, astmatických onemocnění a při otravě barbituráty. Nadměrná konzumace kávy může způsobit žaludeční a nervové potíže, avšak případy smrtelného předávkování nebyly nikdy popsány.