Afrikaonline.cz

Fíkovník sykomora (Ficus sycomorus)

Sykomora je vzrostlý strom s mohutnou korunou, poskytující stín i v tropických podmínkách, kde roste. Pěstován je i pro ovoce či dřevo, které používali Egypťané, pro výrobu rakví.

 
Říše: Plantae (rostliny)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Rosopsida (dvouděložné rostliny)
Řád: Rosales (růžotvaré)
Čeleď: Moraceae (morušovníkovité)
Rod: Ficus (fíkovník)
Druh: Ficus sycomorus (fíkovník sykomora = moruše fíková = smokvoň egyptská = oslí fík – český název není ustálený)
 
Roste od Sahelu po obratník kozoroha, vyjma deštných pralesů a aridních oblastí. Setkat se s ním lze i od Chartúmu na sever v údolí Nilu, kde si již nevyskytují přirození opylovači, kterými jsou zejména vosičky rodu Ceratosolen, a tudíž nemůže dojít k opylení a následnému generativnímu šíření rostliny. Mnohdy je vysazován jako strom poskytující stín. Daří se mu v kamenitých půdách s dostatkem vláhy, ale nikoliv v příliš vlhkých půdách. Je poměrně nenáročný co se vláhy i živin týká a roste až do nadmořské výšky 1 800m.
Jedná se o statný tropický opadavý strom, dorůstající úctyhodné výšky 25–30m. Robustní kmen mívá průměr až 3,5m, mnohdy s deltovými kořeny či kořenovými náběhy. Starší kůra je šedohnědá, mladší výhonky jsou hnědé. Při poranění kůry vytéká z větví bílý latex. Mladé výhonky jsou pokryty jemnými papilami. Listy jsou ve střídavém postavení, řapíkaté, vejčité až téměř okrouhlé, 3–14 cm dlouhé a 2,5–10 cm široké, spíše drsného povrchu, na bázi srdčité, celokrajné, na vrcholu většinou tupě špičaté, z hora tmavší než ze zpod, s výraznou žlutou žilnatinou. Květy jsou uspořádány v pro fíkovníky typickém květenství zvaném sykonium. Na samičích květenstvích se po oplození nebo partnerokarpicky vytvoří uzavřené jedlé plodenství – fík. Na samčích květenstvích pak vznikají nejedla plodenství zvané kaprifíky. Fíky tohoto druhu fíkovníku vyrůstají na latovitých útvarech z víceletého dřeva, nebo i kmene stromu. Jsou na stopce cca 1-2cm dlouhé, jsou kulovité o průměru 2-3cm, jsou žlutočervené, při nakrojení růžovožluté, sladké, chutné, šťavnaté, pokryté jemnými chloupky.
 

Obrázek: Vzrostlý fíkovník sykomora v Ugandě.
 
Význam kultivace těchto stromů je spíše kultovní povahy. V starověkém Egyptě cca 2 500 let př.n.l. se ze dřeva sykomor vyráběl nábytek, amulety, posvátné sošky, ale i rakve urozených či hodnostářů. Staroegypťané jej považovali za strom života. který v případě posvátných předmětů mohl spojovat svět živých a mrtvých. V hrobkách od 4. dynastie se vyskytovaly i větvičky sykomor s fíky.
Keňské etnikum Kikujů považovali strom mugumo = sykomoru za posvátný strom, pod kterým přinášeli oběti bohu Ngaiovi. Rozlomení či pád vzrostlého stromu byl považován za špatné znamení. Dnes jsou již rituály pod posvátným stromem vzácné, ale stále lze na ně narazit.
Říká se, že divocí osli, kteří se ve stínu sykomor schovávali, s oblibou hodovali na jeho fících, proto bývá tomuto druhu někdy přezdíváno oslí fík. Fíky se pojídají čerstvé nebo sušené, mohou z nich být vyráběny marmelády, džemy, vína, likéry, a podobně. V jižní Africe se z kořenů, kůry i listů blízce příbuzného druhu fíkovníku kapského (Ficus capensis) vyrábí nálev, který je aplikován kravám pro zvýšení laktace. Latex prýštící z ran se používá při odstraňování bradavic, je dráždivý a může vyvolat alergickou reakci.

 

Exit mobile version