Afrikaonline.cz

Orel jasnohlasý (Haliaeetus vocifer)

Jedním ze státních znaků Namibie, stejně tak se dá nalézt na bankovkách Zambie. Jeho hlas je slyšet na míle daleko a proto bývá nazýván hlasem Afriky.
 
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen : Chordata (strunatci)
Třída : Aves (ptáci)
Podtřída : Ornithurae (praví ptáci)
Infratřída : Neornithes (létaví prvoptáci)
Nadřád : Neognathae (letci)
Řád : Accipitriformes (dravci)
Čeleď : Accipitridae (jestřábovití)
Rod : Haliaeetus (orel)
Druh: Haliaeetus vocifer (orel jasnohlasý)
Orel jasnohlasý se vyskytuje v převážné většině subsaharské Afriky v blízkosti vodních toků a ploch, kromě severozápadního Kapska, jihu Namibie a aridních oblastí Somálska. Nejhustší výskyt je v oblasti velkých jezer.
Orel jasnohlasý je poměrně velký robustně vyhlížející dravec. Hlava, krk, hruď, pera ocasních letek a záda (od krku mezi křídla) jsou bílá. Zbytek zad a horní strana křídel jsou tmavě hnědé. Spodní část křídel, boky a nohy jsou kaštanově hnědé. Letky křídel jsou šedočerné. Pařáty a zobák jsou žluté. Drápy a špička silného, dospod zahnutého zobáku jsou černé. Barevné odstíny se mohou různit dle oblasti výskytu, potravy a ročního období. Vyklubaná mláďata jsou bílá, někdy s lehce šedým akcentem. Mladí jedinci jsou šedohnědého zbarvení, při dospívání dorůstají bílá pera, takže vypadají strakatě a oblasti hnědých a černých per tmavnou. Vybarvení dospělého jedince dosahují pátým rokem života. Délka těla je 65 – 75cm. Pohlavní dimorfismus se projevuje pouze tím, že samice je větší. Rozpětí křídel dosahuje až 2,4m a hmotnost 3,2 – 3,6kg, než samec, u kterého rozpětí křídel dosahuje jen 2m a hmotnost 2 – 2,5kg, přičemž barva opeření se neliší. Dále lze poznat tohoto orla podle do dálky se rozléhajícího jásavého křiku „kjiu-kjiu-kiukiukiu“, na konce intenzita lehce klesá.
 
Převážnou část potravy orlů jasnohlasých, asi 90%, představují ryby. Nejčastějším úlovkem bývají sumcovité a dvojdyšné ryby (zejména ryby rodu Protopterus – bahníci). Zcela výjimečně může být úlovek těžší než 2,5kg. Při přesáhnutí této hmotnosti se může stát, že orel rybu neunese a zůstane pak ve vodě. Při „pádlování“ křídly ke břehu se pak vystavuje riziku napadení jiným zvířetem. I přesto, že preferují živou kořist, neodolají ani mršině a to jak ve formě leklé ryby, tak i ptáka, menších plazů a savců. O rybí úlovek občas připraví i jiné dravce. Pro vodní ptactvo jsou i přímou hrozbou, jelikož loví ptáčata a mladší jedince, jako je ibis, čápy, volavky, plameňáky a kolpíky. Potravou se stávají i mláďatům krokodýlů.
 
Loví přes den a nejvyšší aktivitu vykazuje okolo desáté hodiny ranní. Vyčkává na stromě, ze kterého má patřičný rozhled, při střemhlavém útoku na rybu se občas lehce potopí pod vodu, ale většinu jeho kořisti tvoři ryby ulovené do 15cm pod vodní hladinou. Se svým úlovkem se vrací zpět na strom, kde ho následně konzumuje.
 
Orli jasnohlasí netvoří celoživotní páry. Při námluvách se samec se samicí ve velkých výškách do sebe vzájemně zachytí a padají volným pádem. K oddělení dochází kousek nad zemí. Tento adrenalinový akt provádějí dokud nedojde ke kopulaci. Podobným způsobem brání samci své území v období páření. Do soubojů bývají i tak zabráni, že po pádu končí účastník na zemi, stromě nebo ve vodě. Samice klade jedno až tři vejce do hnízda umístěného ve větvích mohutného stromu. Je tvořeno pruty o délce 1,2 – 1,8m a různém průměru. Jsou zpevněná rákosem a vystlaná travou papyrem a listy. Jelikož si nestaví často nová hnízda, za život obývají dvě či více, mohou hnízda dosahovat průměru okolo dvou metrů a jednoho metru hloubky. Vejce jsou bílá s občasnými červenými skvrnkami. Velikost je 7 x 5,4cm a hmotnost okolo 120 gramů. Na vejcích sedí převážně samice a samec obstarává potravu, pokud odlétne na lov samice, zahřívá vejce i samec. Doba inkubace je 42-45 dní. Mláďata se líhnou v období sucha, kdy je v řekách nízký stav vody a je tak snazší možnost úlovku. Nejstarší mládě z pravidla zabije své mladší a slabší sourozence, aby mu nekonkurovali v potravě. Opeří se mezi 70. a 75. dnem života. Hnízdo opouští mezi osmým a desátým týdnem.
I přesto, že výskyt orla jasnohlasého je v některých lokalitách spíše vzácností, není považován v rámci IUCN za ohrožený druh.
 
 
 
Exit mobile version