jsou ruiny někdejšího hlavního města křesťanského království, Makúrie. Nachází se v oblouku Nilu, naproti Wádí Howar, kterým kdysi tekl Žlutý Nil. Město se nachází na důležité křižovatce obchodních cest po Nilu a transsaharských karavan z Čadu k Rudému moři.
Pád říše Kuš ve čtvrtém století před naším letopočtem vytvořil prostor pro vznik nových státních útvarů, zejména pak při křižovatkách obchodních cest. Jedním z nich bylo křesťanské království Makúrie, s hlavním městem Dongolou. Původně zde vyrostla ve čtvrtém století n. l. pevnost, a ta se brzy rozrostla v město. V šestém století nastal rozvoj křesťanství v Africe a tehdy se dostalo i do Dongoly. Vzniklo zde křesťanské království, které bylo schopné až do konce středověku odolávat Arabům. Významným mezníkem je první a druhá bitva o Dongolu. Obě bitvy byly vedeny mezi arabskými dobyvateli a králi Makúrie, přičemž Arabové byli poraženi i přes početní převahu a tak si Dongola až do 14. století uchovala křesťanství uprostřed muslimy ovládaného území. Ve 12. století došlo ke spojení s královstvím Nobatie. Osmé až dvanácté století představovalo zlaté časy říše, kdy ovládala území od severu Egypta po Modrý Nil k Etiopii. Království prosperovalo, rozvíjelo se a obyvatelé žili v míru. Začátkem 14. století Arabové Dongolu dobyli a z trůnního sálu vladařů udělali mešitu. Dodnes jsou zde patrné ruiny kostelů, zpustošené město a arabské pohřebiště s impozantními hrobkami ve tvaru včelích úlů.
Obrázky: Ruiny Křížového kostela a Kostela žulových sloupů, muslimské pohřebiště, ruiny Královského paláce s kryptami.
Významné stavby a památky v Dongole
Město se nacházelo na skalnatém výběžku, strategicky umístěném nad Nilem. Bylo opevněno zdmi, mimo které se nachází pouze Křížový kostel a Kostel žulových sloupů, jenž je obdobou zachovalejšího chrámu ve Faras.
Severní část města obsahovala obytnou čtvrť, dvě sakrální stavby a keramickou výrobu, jejíž produkty se nachází po celé lokalitě Dongoly v úlomcích a střepech. Ve východní části se nachází poměrně zachovalý trůní sál z křesťanského období, který byl přestavěn ve 13. století na mešitu. Nachází se zde zbytky několika chrámů a kostelů, z nich nejpatrnější jsou zbytky křížového kostela a chrámu žulových sloupů. Jsou zde i zbytky královského paláce a dochovaná středověká krypta, objevená a zdokumentovaná až v roce 2009 polskými archeology. Krypta je z 11. století a jsou v ní přirozeně mumifikované ostatky sedmi mužů. Mezi pochovanými byl zdejší arcibiskup Georgius, který zemřel ve věku 82 let. Našli se zde výňatky ze čtyř evangelií (Lukáše, Jana, Matouše a Marka) a modlitba za Pannu Marii. Texty byly v řeckém, šachidském a koptském jazyce. Několik obytných domů mělo vlastní koupelnu a grafickou výzdobu na stěnách.
Archeologická lokalita Old Dongola
První důkladnější archeologický průzkum začal v roce 1964, když polský archeologický tým, pracující v lokalitě Faras, dostal povolení k archeologické činnosti. V roce 1993 objevili 900 let starou kryptu, k jejímu důkladnému průzkumu však došlo až v roce 2009. Ruiny města v sobě nesou prvky staveb typických pro Byzantské období.