Kočkodan sluneční žije ve spodních patrech deštného pralesa Gabunu. Je blízce příbuzný s kočkodanem čepičatým.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus solatus (kočkodan sluneční = kočkodan žlutoocasý)
Kočkodan sluneční je blízce příbuzný kočkodanu čepičatému, ale v jeho karyotypu jsou menší odchylky. Byl objeven až v roce 1984 a poprvé popsán v roce 1986. Vyskytuje se ve spodních patrech nížinného deštného pralesu v Gabunu. Oblast výskytu je odhadována assi na 10 200km2. Největší šance na setkání s tímto primátem je v Forêt des Abeilles, kde se vyskytuje v nejvyšší koncentraci. Pohybuje se často po zemi, kvadrupedně, a překonává po zemi i větší vzdálenosti.
Je největším ze skupiny kočkodana čepičatého. Zbarvením se podobá kočkodanu čepičatému. Obličej je černý. Ventrální partie jsou šedobílé. Hřbet, boky a neurocranium bývá pokryto zrzavě hnědou srstí. Od spodní části krku po hruď má bílou srst, Když se postaví na zadní končetiny je vidět, že bílé zbarvení tvoří písmeno ypsilon. Zbytek těla se pokryt tmavě šedou srstí. Konec ocasu je žlutooranžově zabarven, spodní část je šedobílá. Samci mají svítivě modře zbarvené skrotum. Hmotnost samic může být až 4kg, samci mohou dosáhnout až 7,5kg. Délka těla dospělého jedince se pohybuje mezi 50-70cm. Délka ocasu bývá 60-75cm.
Obrázek: Kočkodan sluneční, photo from Martin Harvey & Gallo Images/CORBIS.
Kočkodani sluneční vytvářejí skupiny o průměrné velikosti 17 jedinců. Skupina je složena z jednoho dominantního samce, několika samic, většinou příbuzných a mláďat. Samec chrání skupinu před ostatními samci a před predátory. Hierarchie samic je dědičná – z matky na dceru. Přes den se pohybují ve spodních patrech stromů či na zemi a vyhledávají potravu. Pohybují se kvadrupedně, ale jsou zaznamenány i případy kratšího bipedního pohybu. Aktivita je denní. Přes noc se pak shromažďují na spacím stromě ve výšce mezi 10-15m nad zemí. Pohlavní dospělost nastává 4 rokem života. Období říje je určeno dostupností potravy. Samice má zpravidla jedno mládě s dominantním samcem a pečuje o něj jen ona. Mládě se narodí zrzavé a šestým týdnem se přebarví do zbarvení dospělého jedince. Období laktace je do jednoho roku a po jejím ukončení se mládě zcela osamostatňuje. Samice může mít další mládě až po 18 měsících od narození prvního mláděte.
Z hlediska potravy je tento kočkodan omnivorní a sezóně plodožraví. Důležitou složku tvoří terestriální potrava. Jinak se skládá z plodů, semen, kořínků, travin, hmyzu a malých obratlovců.
Používají vizuální, akustickou a dotekovou komunikaci. Vizuální zahrnuje především posunky pro odstrašení nepřítele, či je vázána na námluvy. Akusticky se projevuje hlavně samec, když se snaží udržet skupinu pohromadě, nebo cítí –li nějakou hrozbu. Doteková komunikace spočívá v probírání srsti od parazitů, čímž se upevňují sociální pouta.
Kočkodanům slunečním může být osudným setkaní se šimpanzem, leopardem, ale především s člověkem. Bývá častokráte loven jako bushmeat.
V rámci IUCN jsou kočkodani sluneční řazeni jako zranitelný druh. Je to způsobeno především poměrně malým areálem výskytu, kde jakákoliv změna prostředí může mít na tyto kočkodany katastrofický vliv. Navíc oblast s nejvyšší koncentrací výskytu není chráněným územím a probíhá na něm těžba dřeva. Gabunská vláda si situaci uvědomuje a vyhlásila kočkodany sluneční chráněnými zvířaty a připravuje další kroky k jejich ochraně. Zda li to pomůže ukáže čas.