Afrikaonline.cz

Kočkodan diadémový (Cercopithecus mitis)

Pralesní kočkodan s širokým areálem výskytu, pojmenovaný po nápadné čelence nad obočím
 

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus mitis (kočkodan diadémový)
 
Skupina kočkodana diadémového obývá rozsáhlé oblasti subsaharské Afriky. Znakem celé skupiny jsou značné velikostní rozdíly mezi samcem a samicí. Pohybují se ve vyšších a středních patrech stromů a příležitostně sestupují na zem. Skupina je tvořena několika druhy a poddruhy příbuzných kočkodanů:
  1. kočkodan diadémovýCercopithecus mitis
    • Cercopithecus mitis boutourlinii
    • Cercopithecus mitis elgonis – kočkodan diadémový elgonský
    • Cercopithecus mitis heymansi
    • Cercopithecus mitis mitis – kočkodan diadémový angolský
    • Cercopithecus mitis opisthostictus
    • Cercopithecus mitis stuhlmanni – kočkodan diadémový Stuhlmannův
  2. kočkodan bělonosýCercopithecus nictitans
    • Cercopithecus nictitans martini – kočkodan bělonosý biocký
    • Cercopithecus nictitans nictitans – kočkodan bělonosý pevninský
  3. kočkodan stříbřitýCercopithecus doggetti
  4. kočkodan zlatýCercopithecus kandti
  5. kočkodan bělohrdlýCercopithecus albogularis
    • Cercopithecus albogularis albogularis – kočkodan bělohrdlý zanzibarský
    • Cercopithecus albogularis albotorquatus – kočkodan Sykesův
    • Cercopithecus albogularis erythrarchus – kočkodan bělohrdlý
    • Cercopithecus albogularis francescae
    • Cercopithecus albogularis kibonotensis
    • Cercopithecus albogularis kolbi
    • Cercopithecus albogularis labiatus – kočkodan samango
    • Cercopithecus albogularis moloneyi
    • Cercopithecus albogularis monoides
    • Cercopithecus albogularis phylax
    • Cercopithecus albogularis schwarzi – kočkodan Swarzův
 
Obrázek: Kočkodan diadémový schovávající se ve stínu v jednom z tropických dnů, při 33°C v ZOO Ústí nad Labem.
Tento výčet druhů a poddruhů vypadá děsivě, hlavně rozsahem, ale drtivá většina poddruhů je určena dle výskytu, nikoliv podle morfologických či genetických rozdílů. To je i důvod, proč se o tomto rozdělení neustále vedou debaty, jak má být uznáno. Kočkodan bělohrdlý byl ještě donedávna popisován jako poddruh kočkodana diadémového, stejně jako doposavad bývá kočkodan zlatý a stříbřitý v mnohých pramenech uváděn jako poddruh kočkodana diadémového. Při čtení turistických průvodců či informačních materiálů k jednotlivým národním parkům v Africe se tak může snadno jevit, že se nejedná o rozdělení vědecké, ale spíše účelné, jako jistý marketingový tah, kdy daný park mé možnost nabídnout poddruh kočkodana endemického pouze v dané oblasti. Patrně tato myšlenka není daleko od pravdy. Rozpoznání kočkodana diadémového od zlatého, stříbřitého, bělohrdlého a rozpoznání jednotlivých poddruhů z fotografií je velice obtížné ba skoro nemožné. Proto jsem výše uvedené rozdělení uvedl pouze jako příklad bohatosti této skupiny, zůstal bych však prozatím u rozdělení na kočkodana diadémového a kočkodana bělonosého.
 
Obrázek: Kočkodan diadémový v ZOO Ústí nad Labem.
 
Kočkodan diadémový patří k lesním kočkodanům žijícím ve stále zelených lesích v poměrně širokém rozsahu od Jihoafrické Republiky po Súdán. Svým výskytem je striktně vázán na přítomnost vysokých stromů. Je li tato podmínka splněna, lze se s ním setkat od savan, přes galeriové lesy, bambusové lesy, sekundární lesy až po primární prales. Vyskytuje se od nížin po nadmořskou výšku 3 300m. Stromy mu poskytují nejen útočiště, ale hledá na nich převážnou část jídelníčku. Zdržuje se v horních a středních patrech stromů, na zem sestoupí zřídkakdy. Mohou žít sympatricky s kočkodanem černolícím, guerézou červenou a angolskou a mangabejem černým. S kočkodanem černolícím se může křížit, hybridní potomstvo bývá plodné.
 
Obrázek: Kočkodan diadémový pasoucí se poblíž Kirinyagy (Mount Kenya) v Keni.
 
Kočkodan diadémový je barevně velmi variabilní, což muže být důvodem k vytváření nových poddruhů. Hlavním rozpoznávacím znakem, podle kterého byl pojmenován, je diadém, který je výrazný nad obočím a je žlutohnědé barvy s olivovým akcentem. Neurocranium je kryto tmavou srstí, černou, nebo šedočernou. Faciální část je lysá, tmavé barvy, většinou šedomodré. Podle tohoto zbarvení má tento kočkodan své jméno v angličtině – „Blue monkey“. Modré zbarvení obličeje není tak výrazné jako u mandrila, ale modravý nádech je znatelný. Končetiny, špička ocasu a zadní část krku jsou kryty černou srstí. Zbytek těla je kryt žlutošedou srstí s olivovým nádechem. Právě zbarvení hřbetu bývá nejvariabilnější. Může být s olivovým nádechem, či jen šedé (kočkodan stříbřitý), nebo žlutohnědý nádech (kočkodan zlatý)… Auricula a bryndáček pod krkem je kryt bílou srstí. Délka těla dospělého jedince se pohybuje od 50cm do 65cm. Ocas bývá až 50 – 60cm dlouhý. Samci dorůstají hmotnosti okolo 5-8kg, samice pouze 4kg. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců a většími špičáky.
Aktivita je denní, potravu hledají převážně v korunách stromů.
I když jsou z hlediska potravy převážně frugivorní. Plody tvoří nadpoloviční část potravy, listy a pryskyřice kolem 20% a drobní obratlovci a hmyz též kolem 20%. Většinu vody získávají z ovoce a nemusí proto slézat na zem, aby se napili.
Kočkodan zlatý má ve svém jídelníčku i bambus. Svůj jídelníček zpestřuje plazy, ptáky a kombami, ale nikdy je neloví.
 
Obrázek: Kočkodan diadémový – samice s mládětem, Keňa.
 
Kočkodan diadémový vytváří skupiny od 10 k 40 jedincům, ale mohou být i početnější. Samice jsou teritoriální a filopatrické, u samců převážně dochází k migraci do jiných skupin. V případech řidší populace může docházet mezi samci ke kompetici o recesivní samice, což následně zvyšuje infanticidu. Pro kočkodany diadémové je typickou vlastností alloparenting, při kterém mláďata prohlubují sociální znalost skupiny. Pohybují se kvadrupedně.
Mají poměrně dobrou vizuální a velice chudou akustickou komunikaci
 
Obrázek: Kočkodan diadémový krmící se fíky v koruně stromu, N.P. Lake Manyara, Tanzanie.
 
Pohlavní dospělosti dosahují třetím rokem života. Období říje nastává jednou do roka v době nadbytku potravy. Mládě se rodí na konci období dešťů. Samice se většinou páří s jedním samcem. Po pěti měsících se narodí jedno mládě. Období laktace je šest měsíců. O mládě pečuje matka, ale i ostatní samice, které nemají mládě…
Jsou důležitými přenašeči semen. Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli a levharti.
V rámci IUCN je kočkodan diadémový na nízkém riziku ohrožení.
Exit mobile version