Staroegypťané hojně používali make-up bez rozdílu pohlaví. Zvýrazňovali si hlavně oči barvou vyrobenou z malachitu a galenitu. Linku kolem očí si kreslili tenkou hůlkou. Linky si protahovali až k tvářím. Věřili, že je tento způsob malování ochrání před zlými silami a nemocemi.
K dalším doplňkům patřily i šperky a amulety.
K běžné výbavě patřily náušnice, náramky, šperky na nadloktí a na kotníky.
Bohatší vrstvy se odlišovaly tzv. šperkem wesekh, což byl obojek z korálků, náhrdelníky a přívěsky. K výrobě se používalo zlato, stříbro, želvovina, lapis lazuli nebo karneol, někdy i slonovina nebo krokodýlí zuby.
Vstupování do manželství a rozvody
Dívka se většinou vdávala kolem dvanáctého roku věku za staršího chlapce. Dívky z vyšších vrstev se vdávaly kolem patnáctého roku věku. Manželství bylo většinou domluveno rodiči dětí, ale výjimkou nejsou ani případy manželství z lásky. V každém případě byla před svatbou podepsána smlouva. V ní se pevně stanovovalo ženino věno, jež jí v případě rozvodu muselo být vráceno. Často zde byly i životní podmínky, které byl muž ženě povinen zajistit. Stanovovalo se zde i chování muže k manželce a také výše jmění, se kterým směla nakládat sama žena bez vlivu manžela. Na toto jmění nesměl manžel bez písemného svolení manželky sáhnout.
Manželství ovšem bylo často polygamní. Muž si mohl vzít tolik manželek, kolik dokázal uživit. První manželka byla často hlavní manželkou a její děti měly plný nárok na dědictví.
Pokud bylo manželství nešťastné, mohli oba požádat o rozvod. Když se muž k ženě choval špatně, mohla požádat svou rodinu o pomoc. Prvním krokem bylo, že se rodina ženy pokusila přimět muže ke správnému chování. Pokud toto nepomohlo, pár se sešel před svědky a podepsal anulaci manželství. Tím došlo k rozvodu a žena byla opět volná a mohla se znovu provdat. Většinou byla ženě svěřena péče o děti.
Péče o tělo
Každá žena i muž dbali na čistotu těla. Většina lidí se alespoň jednou denně koupala. Chudší vrstvy v řece, bohatší v lázni nebo vodní nádrži v domě. Bohatší lidé měli sluhy, kteří je polévali vodou. Používali také mýdlo a čistící krém vyrobený z oleje, citrusů a parfému. Po každé koupeli se natřeli parfémem, který je chránil před vysoušením kůže. Pokud šli do společnosti, umístili si do vlasů voskovou kouli nebo kužel s parfémem. Postupně se v horku vosk roztékal a uvolňoval příjemnou vůni a ochlazoval hlavu.
Egypťané také hojně používali make-up bez rozdílu pohlaví. Zvýrazňovali si hlavně oči barvou vyrobenou z malachitu a galenitu. Linku kolem očí si kreslili tenkou hůlkou. Linky si protahovali až k tvářím. Věřili, že je tento způsob malování ochrání před zlými silami a nemocemi.
Na ústa a tváře aplikovali okr rozdrcený na prášek a smíšený s vodou. Nehty malovali žlutou a oranžovou henou. Make-up si nosili v malých skříňkách i na oslavy a ceremonie. Zde byly umístěny pod židle a připraveny k okamžitému použití.
K péči o tělo patřila i péče o vlasy. Běžní lidé nenosili náročné účesy, ženy nosily vlasy stažené do ohonu nebo copu, muži si často hlavy holily až na jednu loknu vlasů na jedné straně. Muži i ženy nosili paruky vyrobené z ovčí vlny nebo lidských vlasů. Chránily nositele před horkem a nosily se hlavně na ceremonie a oslavy.
K dalším doplňkům patřily i šperky a amulety. K běžné výbavě patřily náušnice, náramky, šperky na nadloktí a na kotníky. Bohatší vrstvy se odlišovaly tzv. šperkem wesekh, což byl obojek z korálků, náhrdelníky a přívěsky. K výrobě se používalo zlato, stříbro, želvovina, lapis lazuli nebo karneol, někdy i slonovina nebo krokodýlí zuby. Šperky pro chudé byly vyrobeny z mědi nebo fajánse.
Oblečení bylo vyráběno ze lnu a podle finančních možností se lišilo od hrubého po nejjemnější. Muži většinou nosili sukně zvané kilt. Ženy nosily rovné přiléhavé šaty, přepásané páskem. Bohatší muži nosili sukně s přehyby a starší muži nosily sukně delší, často až ke kotníkům. Během práce nosili muži jen bederní roušku a ženy krátkou sukni. Bohaté ženy nosily někdy šaty pošité korálky a dlouhé plisované šaty se šálem. Bohatí muži nosili přes svůj kilt dlouhé roucho. Králové a královny měli i obřadní roucha dekorovaná peřím a korálky. Děti v létě chodily nahé a v zimě nosily pláště a kabátky. Všichni chodili bosí, jen při zvláštních příležitostech obouvali sandály.
Obrázky: Staroegyptská rodina, muž, dvě manželky a potomci; busta Nefertiti v muzeu v Berlíně, šperky z muzea v Louvre.