Mangrovové lesy žijí na hranici mořské vody a pevné země. Stojí v první linii ochrany pobřeží proti hurikánům a tsunami. Patří mezi nejproduktivnější ekosystém světa. Pokrývají zhruba 150 000km2 zemského povrchu. Mangrovové lesy tvoří mnoho druhů stromů, které se přizpůsobily tvrdým podmínkám – vysoké slanosti, teplému vzduchu a vodě, přílivu a odlivu a těžkým, na kyslík chudým půdám. Jsou považovány za klenot moří, jelikož pestrost života je zde větší než na korálových útesech. Většina komerčně využitelných ryb začala svůj život právě zde.
Obecně
Za mangrovové lesy považujeme porost stromů, který roste v tropických a subtropických oblastech na pobřeží moří a oceánů. Dvakrát denně jsou zaplaveny přílivem, resp. rostou v chudých půdách po maximální hranici přílivu. Pro život s brakickou či slanou vodou mají mnohá přizpůsobení. Jsou schopny aktivně vylučovat sůl – listy, mají husté kořeny, kořenový systém absorbuje vzdušný kyslík – pneumatofory (vzdušné kořeny), které jim umožňují přežívat v humózních půdách s nedostatkem kyslíku, nové rostliny se vyvíjejí již na matečné rostlině. Po odpoutání a dosažení vhodného substrátu jsou schopny okamžitého růstu, plody jsou mnohdy tvarem a hmotností přizpůsobeny tak, aby se po dopadu zapíchly do substrátu a usnadnily nové rostlině kořenění. Vykazují se úžasnou vitalitou, kdy mohou i rok plavat mořem, než někde v sedimentech zálivu zakoření. Jsou důležité pro zpevnění terénu, chrání před přílivovými vlnami a zachytávají mnohé nečistoty. Jsou domovem pro mnoho zvířat. 75% komerčně lovených ryb část svého života prožijí v mangrovových lesích. V porostech žije 25-krát více druhů ryb než na korálových útesech.
Mangrovové lesy vytváří na celém světě 12 rodů rostlin v 60 druzích (některé zdroje uvádí 16 rodů v 54 druzích – např. anglická Wiki). Největší druhová rozmanitost mangrovů je v jihovýchodní Asii (pravděpodobná domovina mangrovů) a nejmenší v Americe.
Mangrovové lesy vytváří na celém světě 12 rodů rostlin v 60 druzích (některé zdroje uvádí 16 rodů v 54 druzích – např. anglická Wiki). Největší druhová rozmanitost mangrovů je v jihovýchodní Asii (pravděpodobná domovina mangrovů) a nejmenší v Americe.
Mangrovové lesy a jejich rozšíření
Regiony růstu mangrovových lesů na africkém kontinentu
Západní pobřeží Afriky
Mangrovy rostou podél celého západního pobřeží Afriky od Angoly přes Kamerun, Konžskou demokratickou republiku, Rovníkovou Guineu, Gabun, Nigérii, Ghanu, až po Senegal.
Obrázky: Mangrovy v Kamerunu, lezec – jeden z typických obyvatelů mangrovových hájů.
Největší porosty mangrovů v Africe, a jedny z největších na světě, má Nigérie, zejména v deltě řeky Niger. Zároveň zde i nejrychleji ubývají v důsledku častých ropných havárií a množství odpadů, které se v nich hromadí.
Vegetaci dominuje Rhizophora racemosa. Kromě mnoha druhů ryb, ptáků a bezobratlých se v lesích vyskytuje kapustňák senegalský (Trichechus senegalensis); krokodýli – krokodýl štítnatý (Crocodylus cataphractus), krokodýl nilský (Crocodylus niloticus); vydra africká (Aonyx capensis); veverka rudohlavá (Funisciurus pyrropus); orel jasnohlasý (Haliaeetus vocifer) a zoboun africký (Rynchops flavirostris).
Obrázky: Mangrovy v Kamerunu
Východní Afrika
Významné jsou i východoafrické mangrovy, rostoucí od Somálska po jih Tanzanie. Nejrozsáhlejší porosty jsou v deltě řeky Zambezi, ostrovů Bazaruto a řece Rufiji, kde rostou desítky kilometrů do vnitrozemí podél estuárie řeky. Mají vysokou druhovou pestrost oproti jiným místům v Africe. Hostí mnoho druhů bezobratlých, ryb, ptáků – ledňáčka pobřežního (Halycyon senegaloides), kulíka většího (Charadrius leschenaultii) a kulíka bledého (Pluvialis squatarola), pěti druhů mořských želv: kareta zelenavá (Lepidochelys olivacea), kareta obecná (Caretta caretta), kožatka velká (Dermochelys coriacea), kareta obrovská (Chelonia mydas) a kareta pravá (Eretmochelys imbricata) a dugongů (Dugong dugon).
Obrázek: Mangrovy v Tanzanii – u města Tanga.
Madagaskar
Lesy se nacházejí na západním pobřeží Madagaskaru a přilehlých ostrovech. Základ porostu tvoří dva druhy mangrovníků – Sonneratia alba a Avicennia marina, které jsou typické pro celý Indický oceán. Žijí zde ryby z čeledí Cichlidae a Mugilidae a endemické druhy ptáků – orel madagaskarský (Haliaeetus vociferoides) a volavka madagaskarská (Ardea humbloti).
Obrázky: Mangrovy na Madagaskaru
Jižní Afrika
Mangrovy v Jižní Africe a na pobřeží Mosambiku rostou pouze ostrůvkovitě na několika vhodných místech. Rostou zde díky teplému mořskému proudu Agulhas. Jsou biologicky významné jako biotop ptáků a želv. Stromy zde rostoucí jsou druhově chudé.
Obrázek: Mangovy v Mozambiku (foto: Manogamos)
Severní Afrika
Mangrovy zde rostou izolovaně pouze na pobřeží Rudého moře (africké země: Egypt, Súdán, Eritrea a Džibuty) a jejich plošný rozsah je velmi malý. Porosty vytváří druhy Avicennia marina a Rhizophora mucronata.
Obrázek: Mangovové porosty v Egyptě, Al Bahr al Ahmar (foto: Dario Trimarchi)
Oproti výše uvedeným oblastem výskytu, nemají mangrovové porosty Rudého moře a Perského zálivu vymezen vlastní ekoregion podle mapování WWF.
Druhová skladba
Mangrovové lesy mohou být složeny z více jak 110 druhů rostlin. Rozkvět mangrovových lesů, dle fosilních nálezů, nastal po třetihorách. Konvergentní evoluci došlo, že i ne zcela příbuzné druhy rostlin jsou schopny přežívat podobným stylem.
Majoritní rostlinné rody mangrovových lesů:
- Bílé mangrovy (Conocarpus, Languncularia, Lumnitzera)
- Černé mangrovy (Avicennia)
- Červené mangrovy (Bruguiera, Ceriops, Kandelia, Rhizophora)
- Mangrovová palma (Nypa)
- Mangrovová jablka – kuželovníky (Sonneratia)
Bílé mangrovy
Jsou složeny ze tří rostlinných rodů.
- Rod Conocarpus je zastoupen v mangrovových hájích druhem Conocarpus erectus. Roste v tropických a subtropických oblastech celého světa. Dobře se mu daří v teplejších oblastech a preferuje oblasti brakických vod, nebo mořskou vodu s nižší salinitou. V Africe se vyskytuje zejména v pobřežních oblastech západní Afriky. Jedná se obvykle 1 – 4m vysoký hustý keř (max. 20m vysoký strom), kvetoucí v latách, rozmnožující se semeny z plodů. V brakické vodě se může vyskytovat i hlouběji ve vnitrozemí. V Africe jsou tyto keře spásány buvoly, dřevo může být použito jako palivo, pro uzení potravin a vyrábí se z něho kvalitní dřevěné uhlí.
- Rod Laguncularia je zastoupen v mangrovech devíti druhy. V Africe roste v Guinejském zálivu. Dorůstá 12 – 18m, kvete bíle, plody jsou hnědé peckovice, které mnohdy klíčí již na stromě.
- Rod Lumnitzera roste v mangrovech Indického a západního Tichého oceánu (po Fidži). Vyskytuje se ve dvou druzích, bíle kvetoucí Lumnitzera racemosa a červeně kvetoucí Lumnitzera littorea. Při východním pobřeží Afriky a na Madagaskaru se vyskytuje první, bíle kvetoucí, druh.
Černé mangrovy
Černé mangrovy jsou zastoupeny rodem Avicennia. Vyskytují se jižně od obratníku raka. Lze se nimi setkat od Egypta na pobřeží Rudého moře po Jihoafrickou Republiku, ale i v rámci pobřeží Atlantického oceánu. Daří se mu například v brakické vodě řeky Gambie. V poměru zastoupení v rámci afrických mangrovů, je tento rod nejčetnější. Vytváří keře o výšce 3 – 15m. Jsou pro ně typické vzdušné kořeny, nebo také chůdovité kořeny rostoucí až do výšky 30cm a průměrem kolem 1cm. Tyto kořeny jednak umožňují lepší příjem kyslíku v oblastech, kde je jeho nedostatek a jsou i jakousi kotvou v nepevném substrátu nánosů v ústí řek. Žluté plody obsahují poměrně velké děložní lístky, napomáhající rychlému klíčení a vzrůstu nových rostlin. Tento rod, obzvláště pak druh Avicennia marina je tolerantní vůči vysoké salinitě a členové tohoto rodu bývají mezi prvními rostlinami nově vznikajícího mangrovu. Mízu mají slanou a přebytečnou sůl pak vylučují na spodní straně listů. Květy jsou bohaté na nektar a hrají tak důležitý zdroj potravy pro hmyz. Semena jsou uložena v plodech a klíčí ještě na mateční rostlině, kde takto mohou klíčit i více jak rok, než se uvolní do substrátu. Člověkem bývají tyto mangrovy využívány jako potrava pro včely, jelikož se v jejich okolí zdržuje zvěř tak i jako loviště, dřevo se používá pro výrobu nábytku, odolného proti termitům, pro výrobu dřevěného uhlí, nebo přímo jako palivové dřevo. Je též důležitým zdrojem tříslovin – taninu.
Červené mangrovy
Jsou sem řazeny čtyři rody.
- Rod Bruguiera bývá obsažen v mangrovových lesích od východní Afriky po Polynésii. Jsou to většinou stromy nebo keře o výšce do 15m, výjimečně až 25m. Barva květní koruny je oranžová až červená. Plody jsou zelené doutníky, cca 2cm široké a 10 – 12cm dlouhé. Než se oddělí od mateční rostliny, vyklíčí. Tento rod se vyskytuje v oblastech s nižší salinitou, zejména při ústí řek. Nezralé plody bývají po povaření konzumovány, ze zralých se vyrábí přírodní léky, například proti pásovému oparu, popáleninám a pro utišení bolesti. Z tvrdého dřeva se většinou dělá dřevěné uhlí.
- Rod Ceriops se vyskytuje v tropických oblastech Indického oceánu. Keře dorůstají do výšky 8 – 15m. Vytváří krátké vzdušné kořeny. Využívá se pro vysoký obsah tříslovin.
- Rod Kandelia roste spíše v jihovýchodní Asii.
- Rod Rhizophora je nejvýznamnějším ze skupiny červených mangrovů a jsou typickým představitelem mangrovů obecně. Bývají proto označovány jako „pravé mangrovy“. Mají mnoho adaptací pro přežití v znečištěných mořských zálivech s nedostatkem kyslíku. Jsou pro ně typické chůdovité kořeny a z bahna jak kůly rostoucí vzdušné kořeny. Jednotlivé druhy se mezi sebou mohou křížit, takže se v některých oblastech vyskytuje hybridní vegetace. Vyskytují se v ústí řek v tropech a subtropech v plném rozsahu. Jsou velice dobře přizpůsobeny pro přežití v oblastech s vyšší salinitou. Keře vyrůstají do výšky od 6 do 20m. Kvete žlutě, jsou jednodomé, k opylování není třeba jiné rostliny, nepotřebují aktivní opylovače, mohou se opylovat jen větrem a semena raší v životaschopné rostlinky již na matečné rostlině. Zhoubným škůdcem na těchto mangrovech je kůrovec Coccotrypes fallax.
Obrázek: Překvapení, které se mnohdy skrývá v mangrovech – Bojga zelená (Boiga cyanea).
Mangrovová palma
V mangrovových hájích se lze setkat i s palmami, jedná se výhradně o Nypa fruticans, která roste spíše v jihovýchodní Asii, ale lze se s ní setkat i v Guinejském zálivu nebo na Madagaskaru. Kmen roste většinou pod vodou a nad hladinou jsou jen listy a květy (jehnědy). Plody jsou pak unášeny přílivem do mělčin, kde mohou zakořenit a vytvořit novou rostlinu. Listy této palmy mohou být kouřeny jak tabák, z mízy, která je velmi sladká (dokonce sladší než cukrová třtina), se dělá víno, či pálenka, kmeny a listy se používají jako stavební materiál, mladé výhonky a nezralé plody bývají jako přísada v asijských pokrmech. Palmám rodu se dařilo v eocénu, kdy představovaly důležitou součást tehdejšího ekosystému.
Mangrovová jablka
Kuželovník, kterému se pro jeho plod přezdívá mangrovové jablko, roste v zálivech od Afriky po Indonésii. Stromy mohou vyrůst až do 20m. Voňavé květy jsou opylovány kaloni jeskynními (Eonycteris spelaea), kaloni malými (Macroglossus minimus) a kaloni ramenatými (Cynopterus brachyotis), což jsou kaloni, kteří současně opylují i zemědělsky důležité rostliny. Plody a listy jsou jedlé a konzumují se zasyrova nebo po povaření. Své využití nachází i jako přírodní medicína. Dřevo je lehké a proto jej někteří rybáři používají jako plovoucí bóje.
Naděje pro mangrovové lesy – emisní povolenky
Mangrovové lesy, které tvoří jedno procento všech lesů, jsou pod velkým tlakem lidí. Lesy mizí. V současné době ztratil svět 50% porostů. Lidé je těží jako palivové dřevo, dřevo ke stabilizaci přístavů a zdroj tříslovin. Jejich dřevo nepodléhá hnilobě a hmyzu. Na mnoha místech mangrovové lesy ustoupily farmám na „mořské plody“ – krevety. Ochrana lesů je mizivá. Stále opakované pravidla, že mangrovy chrání pobřeží proti erozi, čistí vodu, zmírňují povodně, poskytují útočiště pro volně žijící živočichy, zlepšují pobřežní rybolov, nejsou dostatečnou motivací. V oblasti Mozambického průlivu pokračující postupná ztráta lesů likviduje již tak zchudlé rybáře.
Nyní se ukazuje, že výsadba nových porostů by mohla být zajímavý způsob, jak levně omezit klimatické změny (v rámci boje s globálním oteplováním) a tím přinést ekonomické výhody obyvatelům. Mangrovové lesy dokáží zachytávat oxid uhličitý 5x efektivnější než tropické deštné lesy. Vše ovlivní cena emisních povolenek, nyní je stále velmi levná.
Nyní se ukazuje, že výsadba nových porostů by mohla být zajímavý způsob, jak levně omezit klimatické změny (v rámci boje s globálním oteplováním) a tím přinést ekonomické výhody obyvatelům. Mangrovové lesy dokáží zachytávat oxid uhličitý 5x efektivnější než tropické deštné lesy. Vše ovlivní cena emisních povolenek, nyní je stále velmi levná.
Užitečné odkazy
- FAO – The World´s mangoves 1980 – 2005
- Landsat Helps NASA Researcher Map Endangered African Mangroves
- WWF – Madagascar Mangroves
- WWF – Mangroves – Western Africa
- WWF – East African mangroves
- Protecting the World’s Mangrove Forests
Zpracoval: Vladimír Zikán a Jaromír Němec