Kočkodan s bílým T na čele.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus hamlyni (kočkodan Hamlynův)
Je typovým druhem skupiny kočkodana Hamlynova. Kromě kočkodana Hamlynova do této skupiny ještě patří kočkodan lesula (Cercopithecus lomamiensis). Žije v hustých bambusových a deštných pralesích Demokratické Republiky Kongo, Rwandy a jihozápadě Ugandy od kopcovitých až po vysokohorské terény v nadmořské výšce 900 – 4600m. Jsou stálými obyvateli pohoří Virunga a neexpandují do okolí. Na západ od jezera Kivu, sopky Nyiragongo a Nyamuragira se vyskytuje poddruh Cercopithecus hamlyni kahuziensis a na východ poddruh Cercopithecus hamlyni hamlyni.
Obličej a ventrální strana je černá, hřbetní část pak olivově šedá. Přes obličej od glabely (oblast mezi obočím a nad obočím) až k hornímu rtu, se táhne charakteristicky bílý proužek. Nad obočím je vidět horizontálně orientovaný pruh hnědozeleně zbarvené srsti. Ve spojení vytváří oba proužky písmeno „T“. Novorozená mláďata jsou světle žlutohnědá a v průběhu ontogenese postupně šednou a okolo jejich růžových tváří se začne vytvářet černé okruží a následně se přebarvuje celá obličejová část. Zbarvení dospělých jedinců vytváří dokonalé maskování před dravci. Srst mají dlouhou a hustou. Anogenitální oblast je holá, světle modře zbarvená. Jasnější probarvení reprodukčních orgánů nastává v období pohlavní dospělosti. Jedinečně uzpůsobené končetiny s dlouhými články prstů, umožňují silné uchopení, jenž je pro ně důležité zejména při pohybu v mokrém bambusu. Zadní končetiny jsou oproti jiným kočkodanům kratší, proto nejsou dobrými skokany. Na hrudi mají apokrinní pižmové žlázy, kterými značí své teritorium. Tento druh má lícní vaky, ve kterých nashromažďuje potravu při pastvě. Pohlavní dimorfismus je především ve velikosti. Samci v dospělosti dosahují délky těla 50 – 70cm a hmotnosti 7 – 10kg, zatím co samice dorůstají jen do délky 40 – 60cm a hmotnosti 4 – 6kg.
Obrázek: Kočkodan Hamlynův v ZOO Berlín.
Kočkodan Hamlynův žije ve spodních patrech pralesa a pojídá plody, semena, listy a výjimečně i živočichy. Preferuje růstové vrcholy bambusů, ale i jiných stromů. Vyhledávají různé byliny obzvláště pak divoké miříkovité rostliny. Plody pojídají sezóně.
Komunikace mezi jedinci je hlasová, čichová (výměšky ze žláz), doteková a vizuální. Například výhružný stav dávají najevo takto: strnule a upřeně hledí na objekt se zvednutým obočím a kůže na obličeji napnutá pohybem uší vzad. To vše bývá přibarveno otevíráním úst, někdy i ceněním zubů a pohybem rtů. Přibarvení závisí na rozčílení a důrazu, jenž chce jedinec do posunků vložit.
Žijí ve skupinách čítajících okolo deseti jedinců. Jsou vedeny dominantním samcem. Rozsah jejich domácí lokality bývá poměrně malý, což je možné díky hojnosti potravy a nízkým počtem jedinců ve skupinách. Předpokládá se že si tento druh značkuje své teritorium pomocí výměšku ze sternálních žláz. Při jejich denní aktivitě se více pohybují po stromech, ale slézají i na zem, kde se pohybují po čtyřech končetinách. Bývají loveni leopardy, lidmi a kočkami zlatými (Profelis aurata).
Obrázek: Kočkodan Hamlynův v ZOO Antwerpy.
Se samicemi se páří jen dominantní samec. Délka březosti je 5-6 měsíců. Samice rodí jedno, zcela výjimečně i dvě mláďata od května do října. Do březosti se pak může dostat až po dvou letech od porodu.
Vzhledem k tomu, že nelze předpokládat rozšíření tohoto druhu do jiných oblastí, jsou tito kočkodani závislý na situaci v regionu jejich výskytu. Těžba dřeva a válka se na jejich počtech dosti negativně podepisuje. I když je zatím stupeň ohrožení v rámci IUCN na nižším riziku, mohou se stavy jeho početnosti záhy změnit. Zranitelnost spočívá i ve velice nízkém populačním přírůstku. Možnost vyhynutí nesnižují ani pokusy umělého odchovu v zajetí, jenž jen vzácně končili zdárně.