Afrika Afrika  
Dnešní datum: 24. 10. 2017  
Politika a Společnost

* Chamtivost versus rozhořčení na příkladu Lord´s Resistance Army (LRA)

Vydáno dne 25. 05. 2012 (8469 přečtení)

Práce se snaží odpovědět pomocí analytických metod, zda ke konci polovojenských jednotek LRA bude stačit odstranit vedoucí osobnost Josepha Konyho.



Práce pro kurz, Afrika v mezinárodních vztazích (AFMESYS), Vyučující: Mgr. Jan Prouza, Univerzita Hradec Králové, Filosofická fakulta, Katedra politologie

Tato práce vychází především ze studie P. Coelliho a A. Hoefflerové: Greed and Grievance in Civil War. V první části představuji oba modely a poté následuje stručné seznámení s hnutím Lord´s Resistance Army – LRA, Armáda božího odporu. Ve třetí části jsou oba modely aplikovány na toto hnutí. Pokusím se rozhodnout, který model zapříčinil vznik konfliktu a zdali tyto příčiny stále přetrvávají, popřípadě, zda jsou modely v případě LRA vůbec platné.

Úvod

Válka, ať mezi státy nebo občanská, je vždy tragédií a překážkou rozvoje. V posledních desetiletích jsou vnitřní konflikty, dle mnoha výzkumů, mnohem častější než mezinárodní.
Právě v konfliktech uvnitř státu je jako příčina jeho vzniku často udávána křivda, nespokojenost či forma útlaku. Avšak dle mnohých nových studií, jsou pro vznik konfliktu důležitější ekonomické faktory. Rebelie se zdají být přímo propojeny s lehce dostupnými surovinovými zdroji, které jsou snadno přepravitelné a obchodovatelné, příkladem těchto surovin jsou diamanty, dřevo, atd.
Studii, která se zabývá problematikou příčin vzniku konfliktu, vypracovali P. Collier spolu s A. Hoeffler. Porovnávali data ze 161 zemí v období 1960-1999, z toho v 73 případech, kdy byla na počátku zkoumaného období země v klidu, propukl konflikt (Collier, Hoeffler 2000:2). Brali v potaz pouze konflikty, kde jednou z bojujících stran je vláda dané země a navíc, kde počet obětí bezprostředně souvisejících s konfliktem, přesáhl 1000. Na základě výsledků předkládají dva odlišné modely, které se soustředí na příčiny vypuknutí konfliktu, popřípadě motivy rebelujících skupin – „Rozhořčení“ (Grievance) a „Chamtivost“ (Greed).

Definice pojmů

Předtím, než se však budu plně věnovat této práci, je třeba definovat několik pojmů. Prvním z nich je pojem konflikt. Konflikt můžeme obecně definovat jako sociální skutečnost, kdy proti sobě stojí nejméně dvě strany (jednotlivci, skupiny, státy), které mají odlišný pohled na určitý fakt či odlišné zájmy (Waisová 2001:80).
Pro potřeby své práce ještě přidám její druhou definici vnitřního konfliktu, což je případ LRA. Vnitřní konflikty jsou spory, v nichž se nevládní či opoziční skupina nebo hnutí postaví proti vládě. Podstata konfliktu se musí vztahovat k ústřednímu státu, nebo vládní moci a funkcím. V případě vnitřních konfliktů musí být podíl vnější politické nebo ekonomické pomoci minimální, případně žádný (Waisová 2001:81).
Poslední připomínku je používání zkratky LRA - Lord´s Resistance Army, Armáda Božího odporu.

Model greed – „Chamtivost“

Model greed představuje touhu po vlastnictví, buď hmotných prostředků, či materiálního zisku, je to výrazně ekonomicky zaměřený model. Rebelové vstupují a vyvolávají konflikt pouze za vidinou zisku a obohacení se.
Finance pro další trvání konfliktu a podporu rebelující strany plynou poté především ze zmiňovaných surovinových zdrojů, či primárních komodit a obchodu s nimi, popřípadě z ovládaného území, přes které jsou suroviny přepravovány. Právě přeprava je jedním z nejohroženějších míst, a nejsnadnějších cílů pro rebely.
Příjmy ze surovin jsou závislé na peněžní hodnotě komodity na trhu, rebelové musí zhodnotit, zda cena převyšuje rizika jimi podstoupená - vlastní svoboda, popřípadě život. Protože vládní vojáci mají jediný cíl, to ochránit komoditu a uvěznit, nebo zabít rebely.
Existuje určitá prahová hodnota, kdy riziko převyšuje touhu po zisku a rebelie nevznikne. Tyto aspekty lze převést do číselných hodnot a propočítat možné riziko vzniku rebelie.

Vznik rebelie má v modelu greed několik příčin:
1. Ekonomické a politické faktory země.
2. Výskyt přírodních zdrojů, nebo cest, kudy jsou přepravovány.
3. Příjem a struktura populace, její velikost.
4. Finance potřebné pro počátek rebelie.
5. Motivy pro nově vstupující vojáky.
6. Geografické faktory

Ad1) Mezi ekonomické a politické faktory země patří – ekonomický růst země (Pokud země ekonomicky vzkvétá, většinou rostou i příjmy obyvatelstva a tudíž klesá pravděpodobnost vzniku rebelie, jelikož by sebou přinesla i větší ekonomické ztráty. Naopak chudoba výrazně zvyšuje riziko konfliktu, jelikož zapojit se do konfliktu se poté zdá jako racionální volba, při příležitosti se obohatit. ), a politické instituce, především politická stabilita, demokracie, atd. (Collier, Hoeffler 2002).

Ad2) Výskytem přírodních zdrojů je důležitý faktor – „hmatatelné“ pro bojovníky, to proč většinou do boje vstupují. Pokud se v regionu nevyskytují žádné surovinové zdroje, ale region je významný z hlediska jejich přepravy, má to podobný význam, jako by se zde suroviny samy nacházely- kdo kontroluje cesty - kontroluje suroviny (možnost přepadání vozidel a obohacování se, či vybírání jakýchsi cel) (Collier, Hoeffler 2002).

Ad3) Příjmem populace je jednoduchý ekonomický ukazatel - HDP na hlavu. Struktura populace je určena především její sociální a etnickou fragmentací. Čím větší fragmentace či heterogenita populace, tím se riziko výskytu rebelie stává méně pravděpodobné (Collier, Hoeffler 2002).
Vzdělání je měřeno především podílem mladých mužů zapsaných na středních školách (Právě mladí nezaměstnaní nevzdělaní muži jsou nejrizikovější skupinou pro vznik rebelie. Protočím větší podíl mladých mužů zapsaných na střední školy, tím více se riziko konfliktu snižuje.).

Ad4) Finanční prostředky potřebné pro vznik rebelie nelze většinou získat konvenčními způsoby. To však v dostatečné míře nahrazuje podpora získaná například od vlád znepřátelených zemí, především v podobě dodávek zbraní, či poskytnutí útočiště na vlastním území. Druhou možností zisku financí je ze zahraničí, z diaspory. Tato varianta připadá v úvahu, pokud se nachází v zemi „bohaté“ (USA, Evropa) a mají přístup k finančním zdrojům. Tito navíc netrpí následky konfliktu. (Velká diaspora ale spíše podporuje a prodlužuje délku trvání konfliktu, než že by měla přímo za následek jeho vznik.) (Collier, Hoeffler 2002).

Ad5) Verbování nových rebelů je jedním z důležitých faktorů ovlivňujících vznik rebelie. Totiž čím dražší je nábor rebelů, tím je riziko vypuknutí konfliktu menší (Není přesně určena cena rebela, ale je to opět měřeno přes hospodářské ukazatele země jako je hospodářský růst, dále se zde promítá celkový růst populace a vzdělání.). Počet naverbovaných bojovníků musí být dostatečně vysoký a rychlý, aby pokryl případné ztráty v potyčkách s vládními vojáky. Mnohokrát nám však historie ukázala, že v boji je méně důležitá velikost a počet bojovníků, než ochota a motivace bojovat. Rebelové proto musí novým bojovníkům předložit dostatečně silnou motivaci. Aby byli ochotni za ně bojovat – právě k tomu používají náboženskou, či etnickou homogenitu. Motivace proti společnému nepříteli, dodání určité ideologie, myšlenky, či společné křivdy je nejjednodušší způsob pro verbování dalších bojovníků. I proto mezi povstaleckými skupinami převažuje zvyk rekrutovat děti a drogově závislé, díky jejich snadné manipulovatelnosti.

Ad6) Geografické hledisko je neméně důležité: hory a lesy, jako velmi těžko prostupný terén jsou ideální pro úkryt rebelů a těžko dosažitelné pro vládní vojska. Pokud je tato skutečnost umocněna rozmístěním většiny populace při hranicích země, mimo dosah vládních vojsk, pravděpodobnost vzniku rebelie se mnohonásobně zvyšuje, příkladem je Demokratická republika Kongo (Collier, Hoeffler 2000:8).

Model grievance – „Rozhořčení“

Model grievance představuje jakési rozhořčení z křivd, vyplývající buď z nerovnosti (politické, etnické, náboženské, ekonomické), nebo z křivdy z předešlého konfliktu. Důvodem vzniku konfliktu v tomto modelu není predace – v podobě zisku primárních komodit, ale právě zmíněné křivdy a nerovnosti ve společnosti. Tato nerovnost musí být navíc v takovém měřítku, aby dosažení nápravy a rovnosti předčilo podstoupená rizika v podobě vlastní svobody, života (Collier, Hoeffler 2002:11).

Model grievance předkládá příčiny vzniku rebelie: (Collier, Hoeffler 2002:11)
1. Vnitřně-společenská nenávist (mezi-etnická, či mezi-náboženská nenávist jsou nejčastějším vysvětlením pro vznik občanských válek).
2. Vyloučení části populace na politické moci (určitá část obyvatelstva je na pokraji politického procesu, může souviset s vysokou mírou ekonomické nerovnosti, která též zapříčiňuje politické opomíjení).
3. Pomsta (křivdy zakořeněné především z předešlých konfliktů) (Collier, Hoeffler 2002).
Jedinou objektivně měřitelnou vypovídací hodnotu má v tomto modelu etnická dominance - pokud je mezi 45-90% je riziko vzniku konfliktu dvojnásobné (Collier, Hoeffler 2002:12)

Syntéza obou modelů

Oba modely mohou koexistovat za předpokladu, jestliže existují podmínky jak pro snadný zisk, tak ve společnosti došlo ke křivdám, či nerovnostem. V mnoha konfliktech dochází v průběhu času k prolínání obou modelů a přelévání důležitosti od jednoho k druhému. Ať již konflikt prvotně vypukl díky možnosti obohatit se, a poté se prodlužoval a znovu-vypukal kvůli křivdám, které z něho bezprostředně vyplývají. Nebo naopak vznikl z křivd či nerovnosti, a možnost zisku byla druhotným benefitem.

Nový pohled na oba modely greed a grievance přináší motivace jedince, která zde zatím nebyla zmiňována.
Pravdou je, že někteří jedinci a dokonce i vůdci ozbrojených skupin mohou být motivováni zcela nebo z části křivdami různých druhů, ale tato motivace nemusí být nutně přenesena na celou skupinu (Vinci 2006:29). (Každý bojovník vstupuje do konfliktu se svou vlastní vidinou a motivací, které se mohou v rámci skupiny měnit. I přesto a nebo právě proto je velmi snadné motivovat skupinu ze stejných poměrů- etnická, náboženská skupina, atd. )
V tomto ohledu je velmi důležitá vůdčí osobnost LRA J. Konny. Jehož původním motivem mohla být křivda, ale také touha po moci, kterou už spíše řadím do druhého modelu a to touhy po zisku. V současné době je to určitý druh „warlorda“, který obklopen svou vlastní armádou zajišťuje především své přežití.

The Lord´s Resistance Army- LRA, Armáda božího odporu

Armáda božího odporu je militantní skupina působící především na území severní Ugandy, jižního Súdánu, Středoafrické republiky a Demokratické republiky Kongo. LRA v regionu působí přes dvacet let (Vinci 2007:337).
Vznik LRA se datuje do roku 1986, jako reakce na svržení prezidenta Tita Okella, který pocházel z kmene Acholi. Jejich původním úmyslem bylo svrhnout vládu v Ugandě a nastolit teokratický stát založený na spojení křesťanských idejí a tradičních afrických kultech a mystice etnika Acholi, z něhož pocházela většina původních bojovníků včetně Josepha Konyho, který stojí v čele LRA (Feldman 2008:45).
Příčina konfliktu by se však dala vypátrat již za vlády Velké Británie od počátku 19. století. Kdy byla upřednostňována etnika z jihu, naopak ti ze severu včetně Acholi byli považováni za otroky (Dolan 2011:40). I po zisku nezávislosti v roce 1962, byla situace pro Acholi nepříznivá, z čehož začali obviňovat vládu Ugandy.
Již v 80.týh letech vzniká na severu Ugandy křesťanské hnutí Ducha svatého v čele s Alice Lakwena, jejíž členové aktivně začali bojovat proti vládě a proti prezidentu Yowery Musevenimu (Van Acker 2004:346).
Právě z tohoto hnutí se odštěpilo hnutí Armáda Božího odporu (LRA), v jejímž čele od počátku stojí Joseph Kony. I on se prohlásil za proroka Božího (Feldman 2008:45). LRA však do boje zahrnula i civilisty a útoky proti nim, od čehož se distancovali členové ostatních hnutí (Van Acker 2004:348).
Přestože jejich úmysly směřují proti vládě, činny se soustřeďují proti civilnímu obyvatelstvu, které nemá nejmenší šance bránit se skupinám mladých mužů a chlapců ozbrojených mačetami a střelnými zbraněmi.
Navíc je tato skupina nechvalně známá fenoménem dětských vojáků, které získávají z vyrabovaných a vypálených vesnic, odkud unášejí malé chlapce a děvčata. Při rekrutování a výcviku dětských vojáků bývají použity kruté praktiky. Pro zpřetrhání veškerých morálních a rodinných pout a příslušnosti k vesnici, není výjimkou, že zavraždí vlastní rodiče, či členy rodiny.
Z unesených děvčat se stávají sexuální otrokyně pro členy LRA.
Hlavně díky těmto zkušenostem, prožitkům a vlastním krutým činům není snadná jejich repatriace zpět do společnosti při úspěšném osvobození některých z nich.

Fakta a data LRA

Přestože za celou dobu trvání konfliktu počet obětí nelze přesně odhadnout pohybuje se v řádech tisíců, neznamená to však, že by neměl dalekosáhlejší důsledky, právě naopak. Jen počty unesených dětí jsou odhadovány na 30 000 až 45 000 (Quinn 2008:57). A v neposlední řadě počty lidí, kteří museli utéci ze svých domovů, nebo byli násilně přesídleni, se pohybují kolem 1,8 milionů, což představuje asi 80% obyvatel regionu (World Vision 2004). Z nich se statisíce stále nemohou vrátit do svých domovů a přežívají v uprchlických táborech v okolních státech. Právě problematika utečenců sužuje celý region, díky jejich neustálému přelévání i s problémy, které to sebou přináší, vznikají nová a nová ohniska problémů. Uprchlické tábory nejsou dostatečně vybaveny a pro neustálý příliv vysokého počtu uprchlíků nestačí ani potravinová pomoc, která se stává též cílem zmíněné LRA (Vinci 2007:343). (Příslušníci skupiny LRA neokrádají pouze vesničany, ale napadají i uprchlické tábory přepadávají konvoje potravinové pomoci, které je zásobují – Worl Food Programme. )

Zásahy proti LRA

Pokusů o ukončení konfliktu již proběhlo během let několik, například v roce 1993 probíhaly rozhovory mezi vládními představiteli v čele s Betty Bigome (Jmenována do funkce Ministryně pro severní Ugandu v roce 1988, jejímž úkolem bylo vyjednat mír s J. Konnym. ) a vedoucími osobnostmi LRA, avšak po vyjednaném příměří vypukl konflikt v roce 1994 znovu s ještě větší silou, LRA se navíc částečně přesunula na jih Súdánu a v období klidu přeorganizovala své strategie (Okuku 2002:35).
Vlády Ugandy a Súdánu spolu v minulosti sice nespolupracovali, avšak v roce 2002 došly ke vzájemné dohodě v Nairobi a opět navázaly diplomatické styky (Bevan 2007:345). Následně uskutečnily pokus o polapení J. Konyho, tuto vojenskou akci navíc logisticky zaštítily i Spojené státy Americké díky tomu, že Africká unie označila LRA za teroristickou skupinu v roce 2011 (Maasho 2011).
Přestože v posledních měsících nejsou žádné útoky ze strany LRA, neznamená to však, že by byl konec konfliktu úplně. Dá se předpokládat, že pouze sbírají síly k dalším bojům a možná rozvažují možné cíle. Jejich činnost se pravděpodobně pouze přesunula ze severu Ugandy do okolních regionů, jako jih Súdánu a Demokratické republiky Kongo.
Faktu, že konec konfliktu a jeho řešení je v nedohlednu, přispívá i to že přes veškeré možnosti a ústupky, které byly ze stran vlád udělány, byly členy LRA ignorovány. Byl dokonce zřízen neutrální tábor na území jižního Súdánu, kam se J. Kony mohl dostavit a podepsat příměří, aniž by byl okamžitě uvězněn (Quinn 2008:60).
Na J. Konyho a další čtyři nejvyšší představitele LRA byl uvalen mezinárodní zatykač poté, co byly odsouzeni u Mezinárodního trestního soudu v Haagu (Bevan 2007:343). Též vláda v Ugandě zřídila tribunál pro jeho souzení a též vydala na vůdce povstalců zatykač.
Není pravděpodobné, že dojde k podepsání jakýchkoliv dohod ohledně míru, jelikož vůdčí osobnosti LRA včetně J. Konyho mají strach z trestů, které by je postihly v případě jejich polapení.
Přesto však nevypadl z hledáčku úplně, jelikož americký prezident Barack Obama se v nedávné době rozhodl poslat na sever Ugandy 100 vojáků, jejichž hlavním úkolem je chytit J. Konyho a další vůdce LRA (BBC News: 2011).

Aplikace modelů

V této části se pokusím modely aplikovat na LRA a zjistit který lépe vysvětluje příčiny vzniku tohoto hnutí a konfliktu, který sužuje celý region už dvě desetiletí.

Model greed
Pro tento model jsou velmi důležitá data, pro správnou aplikaci modelu a zjištění příčin vzniku konfliktu jsou třeba data z let 1980-1990.
Severní Uganda v letech 1992 patřila k nejchudším v celé zemi. Chudobou zde trpělo více jak 80% obyvatelstva (Emwanu, Okwi 2004:8). Podobně dopadlo měření z roku 1999. Z toho lze předpokládat, že předešlé desetiletí na tom byla severní Uganda podobně, vysoká míra chudoby podporuje vznik konfliktu.
Vzdělání je v současné době na velmi nízké úrovni, přestože se situace za poslední roky zlepšila, nedosahuje ani zdaleka potřebné úrovně. Nenachází se zde dostatek školních budov (v Ugandě je přes 50% obyvatel mladších 15 let, z celkového počtu obyvatel přesahujíc 33. 42 milionů ). Není výjimkou, že třídu navštěvuje kolem 100 dětí a vyučuje je pouze jediný učitel. Celou základní školu dokončí jen necelá desetina z nich a z toho jen procento děvčat. I tento předpoklad podporuje tento model.
Naopak odporuje tomuto modelu fakt, že se zde nevyskytují žádné přírodní zdroje, ani významné obchodní cesty (Vinci 2007:343). Navíc příslušníci LRA neútočí na žádné velké cíle, pouze na vesnice a civilní obyvatelstvo, dokonce na uprchlické tábory, kde získávají pouze potraviny, léky a nové rekruty (Vinci 2007:343).
Jediným možným zdrojem, který by mohl být brán v potaz, je obchodování s dětskými vojáky a civilním obyvatelstvem a jejich absolutní kontrola. Otázkou však je, zda lze civilní obyvatelstvo považovat za zdroj, stejně jako nerostné suroviny.

Model grievance
Model grievance je v tomto případě snadněji aplikovatelný, avšak otázkou je, zda příčinu lze spatřovat v historickém hledisku - utlačování a zotročování Acholi. Navíc je pravdou že celkový rurální charakter severu Ugandy dává předpokládat i určité vyloučení na politické moci a účasti v rámci celé země.
LRA nikdy neměla širokou podporu mezi místními lidmi a zbytky jejich podpory ztratila po brutálních útocích na vesnické obyvatelstvo i z etnika Acholi. I proto bylo pro LRA od začátku těžké shánět nové spolubojovníky, a motivace v podobě společné křivdy (grievance) přestala být platná. Proto začaly s útoky na snadné cíle s velkým počtem potencionálních bojovníků, jako byly školy a nemocnice (Van Acker 2004: 336).
Politické cíle, na jejichž plnění měli přes dvacet let, můžeme též jako hlavní příčinu vypustit.
LRA se sice vymezuje tím, že chce svrhnout centrální vládu v Ugandě, ale přesto nemá žádný postupující politický projekt směřující k cíly.

Syntéza obou modelů

Bohužel ani syntéza obou modelů nevysvětlí adekvátně vznik a pokračování konfliktu na severu Ugandy. Přestože lze nalézt střípky z obou modelů, které jedině společně, by snad mohly adekvátně vysvětlit počínání LRA, nemyslím si, že jsou pro tento příklad platné. Existuje počáteční křivda i jakési politické cíle i určitá možnost obohacování se na vesničanech, ale pro pokračování v konfliktu to nestačí. Motivy a povaha tohoto konfliktu jsou skryté.

Motivy jedince

V celé délce existence LRA je jediný důležitý kult osobnosti Josepha Konyho, jehož jediným benefitem je vliv v regionu. Zde je právě důležitá motivace jedince, v případě Konyho, lze hovořit o syntéze obou modelů, ale pouze na úrovni jedince.
Ostatní vojáci nemají žádné motivy vstupovat do LRA, právě naopak.
Joseph Kony, řídí celé hnutí od počátku a rozhodnutí dělá pouze dle svého uvážení. Jeho motivy lze spatřovat v obou modelech – jak postavit se křivdám, které utrpěl jako příslušník kmene Acholi, tak jako osoba, které z toho plynou určité zisky v podobě moci, vlastní suverenity a armády. Je to pro Africku typický jev v podobě „warlorda“, ten se chová jako rentiér a vojáky prodává do armád okolních států, či do obdobných rebelských skupin, jako je LRA.
Přibližně 80-90% vojáků LRA jsou děti z celkového odhadovaného počtu 500-1000 bojovníků (Bevan 2007:343)

Závěr

Představené modely greed a grievance udávají nový pohled na vznik rebelských hnutí, občanských válek. Výsledky studie P. Colliera a A. Hoefflerové podporují fakt, že ve většině případů vzniku konfliktu jsou prvotními motivy rebelů možnost obohatit se.
Navíc se jejich výzkumem potvrdilo několik již dříve předpokládaných tezí. Jedním z příkladů je předpoklad, že předešlý konflikt zvyšuje riziko vypuknutí dalšího konfliktu, toto riziko se však s přibývajícím časem zmenšuje.
Bohužel ověřování modelů v současné Ugandě na hnutí LRA je velmi obtížné z důvodu absence dat.
Avšak přesto lze říci, že model greed není platný pro vznik LRA ani jeho následné pokračování v rebelii, právě proto, že žádným způsobem se nesnaží o jakoukoliv kontrolu území, či surovinových zdrojů, které se v tomto regionu ani nenacházejí (Van Acker 2004:337).
Podobně je na tom i model grievance, jelikož nepodnikli žádné kroky u uplatnění svých politických cílů.
Souhlasím s tvrzením Vinciho, že ani jeden model nedává adekvátní vysvětlení pro boj LRA. Je to poměrně chudá skupina, která musí okrádat místní o zásoby, aby mohli dále přežívat, nesnaží se žádným způsobem maximalizovat své zisky (Vinci 2007).
LRA stojí mimo oba modely a částečně ji lze charakterizovat jako organizaci, která se pouze snaží maximalizovat své minimální zdroje (Bevan 2007:354). Pokud LRA budeme vnímat pouze jako nástroj jejich vůdce J. Konyho, pak snad lze říci, že původními motivy pro vznik konfliktu byly křivdy - tedy grievance, avšak postupem času přešly jeho motivy k chamtivosti – tedy greed. V tomto případě stačí k ukončení a snadnému řešení konfliktu odstranit vedoucí osobnost.

Literatura

BBC News: US to send troops to Uganda to help fight LRA rebels, 2011, http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-15317684

BEVAN, J.: The Myth of Madness: Cold Rationality and ´Resource´ Plunder by the Lord´s Resistance Army, Civil Wars, Vol.9, No.4, pp.343-358, 2007, ISSN 1369-8249

COLLIER, P., HOEFFLER, A,: Greed and Grievance in Civil War, The World Bank, Development Research Group, 2000

COLLIER, P., HOEFFLER, A., ROHNER, D.: Beyond Greed and Grievance: Feasibility and Civil War, Department of Economics, University of Oxford, 2008

DOLAN, Ch.: Social Torture, The Case of Northern Uganda, 1986-2006, Human Rights in Context,Vo. 4, 2011

EMWANU,T.,OKWI,P.,O.: Where are we the Poor? Mapping Petterns of Well-Being in Uganda, 1992-1999, Uganda Bureauof Statistics and the International Livestock, 2004

FELDMAN, R.,L.: Why Uganda Has Failed to Defeat the Lord’s Resistance Army, Defense & Security Analysis Vol. 24, No. 1, pp. 45–52, 2008

KRATOCHVÍL, P., DRULÁK, P.: Encyklopedie mezinárodních vztahů, Portál, Praha 2009, 1. vydání, ISBN 978-80-7367-469-4

MAASHO, A.: African Union declares Uganda's LRA a terror group, 2011,http://af.reuters.com/article/topNews/idAFJOE7AL0A120111122?pageNumber=1&virtualBrandChannel=0

OKUKU, J.: Etnicity, State power and the Democratisation Process in Uganda, Uppsala 2002, Nordiska AfrikaInstituter

QUINN, R.,J.:Getting to Peace? Negotiating with the LRA in Northern Uganda, 2008, Hum. Rights Rev, sprinter science + business Media B.V.

VAN ACKER, F.: Uganda and The Lord´s Resistance Army: The New Order no one Ordered, African Affairs, 103/412, 335–357, Royal African Society 2004,

VINCI, A.: Greed-Grievance Reconsidered: The Role of Power and Survival in the Motivation of Armed Group Civil Wars, Vol.8.No.1 2006, ,Routledge

VINCI, A.: Existential Motivations in the Lord´s Resistance Army´s Continuing Conflict, Studies in Conflict & terrorism, 2007, Routledge, London

WAISOVÁ, Š: Úvod do studia mezinárodních vztahů, Fakulta humanitních studií ZČU v Plzni, vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Pelhřimov 2001. vydání 2002 ISBN 80-86473-16-3

World Development Indicators diabase, 2011, http://ddp ext.worldbank.org/ext/ddpreports/ViewShredReport?&CF=&REPORT_ID=9147&REQUEST_TYPE=VIEWADVANCED

World Vision, Paws of Polities: Children, Conflict abd peace in Northern Uganda, Kampala: World Vision,2004,4





[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Známkování jako ve škole

Sdílet na Facebooku | | |

Celý článek | Autor: Univerzita_HK | Počet komentářů: 44 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek | Zdroj: Bc. Petra Kuncová, Vysokov 11.2.2012

  Hlavní menu

  Pro cestovatele

DOVOLENÁ

- Zájezdy do Afriky

LETENKY

Převody měn
Očkování
Pronájem aut pro region jižní Afriky od Europcar.co.za

  Galerie
Botswana - N.P. Chobe
hroši stádo
zobrazení: 915
známka: 0

  Vyhledávání
Custom Search

  Personalizace
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

  Poslední komentáře
  • Bezplatná půjčka, která odpovídá vašemu rozpočtu.:
    "Ahoj, Zde je nabídka úvěru pro vás? Jsme legitimní a garantujeme družstevní záložny a poskytují . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)
  • Naléhavě potřebujete peníze? Můžeme vám pomoci!:
    "Naléhavě potřebujete peníze? Můžeme vám pomoci! Jste v současné situaci v potížích nebo vás hrozí v . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)
  • Dostal jsem půjčku 500.000 Kč.:
    "Dobrí prátelé. Potrebujete ješte pujcku? Jmenuji se Daniela a chci, abyste vedeli, že senátor Walter . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)
  • Další hodnotný článek k tématu:
    " Respekt; Kvíz pro pokročilé: Jak zastavit migraci z Afriky? " (Africká migrace do Evropy)
  • Kdy vyjednavat:
    "Anglie byla v 1940 v zoufale situaci. Vyhlidka ze by izolacionisticke USA vstopupili do valky znacne . . . " (Africká migrace do Evropy)

  •   Partnerské servery
    ZANZIBAR | Ligurie
    active24
    Autoatlas | Fotografie | Dárky

    Přidejte si naši stránku k oblíbeným (CTRL+D)
    Upozornění! Zde zveřejněné články a fotografie jsou vlastnictvím autorů. Pro studijní účely jsou však při uvedení autora volně využitelné.
    © Afrika online.cz 2001 - 2013.

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.
    RSS - článků Atom 0.3 - články RSS - diskuzní fórum

    CC