Afrika Afrika  
Dnešní datum: 23. 07. 2017  
Tvůrčí Afrika

* Už je to tady! Všichni jsme Afričani po deváté.

Vydáno dne 25. 02. 2010 (8931 přečtení)

Před devíti lety začalo dobrodružství zvané Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani. Festival, který chce poukázat na rozmanitost a bohatství afrických kultur, především těch divadelních, a inspirovat jimi české umělce i diváky, se letos uskuteční v sedmi dnech (od 20.- do 27.března 2010) a v sedmi městech České republiky (Praha-Brno-Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Plzeň, Liberec). Letošní ročník bude patřit především HAITI, AFRICKÝM KOŘENÚM a autorovi z Čadu – KOULSYMU LAMKOVI.



Haiti, má láska Haiti v lednu zaplnilo stránky novin a televizní obrazovky. Tragédie lidí, které postihlo ničivé zemětřesení, vzbudila vlnu solidarity po celém světě. Ani my, z občanského sdružení Komba, které je hlavním organizátorem festivalu, jsme nemohli zůstat lhostejní. Chceme reagovat účinně, a přitom ne senzacechtivě, dát nikoliv z převahy, nýbrž v partnerském vztahu s Haiťany, jejichž kultury chceme poznat blíž. Proto jsme ve spolupráci s ředitelkou sdružení Ecritures Theatrales Contemporaines en Caraibes, Danielle Vendé, s pražským Divadlem Komedie a s podporou Ministerstva kultury a Francouzského institutu v Praze pozvali do Čech dva významné haitské autory – Evelyne Trouillot a Jeana Durosier Desrivieresa a 20.března v Divadle Komedie pořádáme benefiční večer, kterým chceme vzdát hold haitským autorům, představit aspoň částečně jejich tvorbu a vybraným vstupným z celé akce podpořit zemětřesením stižené haitské autory z ETC Caraibes. Jde o konkrétní pomoc konkrétním lidem, ale ještě o něco navíc. Jde o vzácné setkání s kulturou, která je nesmírně bohatá a ač na první pohled vzdálená, je nám při bližším ohledání důvěrně známá a blízká, jde o navázání kontaktů, o vzájemné poznání se, o sdílení lidské i umělecké.
Během večera zazní v češtině (texty do češtiny přeložily studentky Ústavu translatologie FF UK), francouzštině i kreolštině v podání autorů, frankofonních a českých hereček a herců střípky z nejrůznějších textů: pohádky (L´ile de Ti Jean), románu (Rosalie l´infime) a divadelní hry Evelyne Trouillot (Le bleu de l´ile), jejíž tvorba je skutečnou perlou haitské literatury. Uslyšíte také básně a úryvek z divadelní hry Paroles en crue oceňovaného autora Jeana Durosier Desrivieresa, který slíbil zahrát také na svůj oblíbený nástroj, foukací harmoniku. Oba přítomní haitští autoři společně s Danielle Vendé budou odpovídat i na vaše otázky a stanete se také svědky „poselství“ dalších haitských autorů. Své kolegy přijde podpořit mj. čadský autor Koulsy Lamko. Africkou duchovní a folklorní hudbou večer prolne vokální konžsko-angolsko-česká skupina Nsango Malamu. Věříme, že si tento výjimečný večer, který se koná v rámci Dnů Frankofonie a který přijede natáčet francouzská televizní redakce RFO, nenecháte ujít ani vy! Jedná se možná pouze o několik kapek, ale právě z takových jednotlivých kapek se skládá oceán...

„Afrika není jen kontinent, Afriku si nosíme každý ve svém srdci.“ Říká další letošní host festivalu, dramatik, prozaik, herec a pedagog Koulsy Lamko. Pochází z Čadu, ale osud i pracovní příležitosti ho zanesly do různých koutů světa. Žil v Burkině Faso, v Togu, ve Rwandě, ve Francii, v Holandsku a do Prahy přijede z Mexika, kde v současné době žije a přednáší dramaturgii a divadelní historii na Nezávislé Univerzitě v mexickém státě Hidalgo. Patří k autorům, kteří vstoupili do světa divadla a literatury v devadesátých letech 20.století, ke generaci „tažných ptáků“, či „enfants terribles nezávislosti“, jak je nazvala francouzská teatroložka Sylvie Chalay. Divadelní ústav v edici Současná hra vydává v těchto dnech český překlad (Michal a Matylda Lázňovských) Lamkovy hry „Celle des iles“ – „Žena z Haiti“ . Na setkání s autorem v Kavárně Francouzského institutu 22.března si budete moci tento text koupit za festivalovou cenu, stejně jako francouzský originál, jenž vychází současně v pařížském nakladatelství Acoria. V nabídce budou i starší Lamkovy texty z Nakladatelství Emila Lansmana.
Koulsy Lamko podnikne v Čechách nejen sérii debat a scénických čtení ve všech festivalových městech, ale zároveň představí také film svého krajana Mahamata Saleha Harouna – Abouna (Otec) – v němž hraje sice malou, ale klíčovou roli Otce. Film měl premiéru v roce 2002 na Festivalu v Cannes a zastupoval čadskou kinematografii o rok později v oscarovém klání. Francouzská kritika jej hodnotí jako „jemný, melancholický, hluboký film, který vás strhne“.

Africké kořeny Někteří lidé u nás si bohužel stále myslí, že Češi s Afrikou nemají mnoho společného. Že Češi jsou buď Slovani nebo Keltové, ale Afričani? Leda tak první, maximálně druhé generace... Jenže chyba lávky! Právě dokument Nenada Djapiće a Pavly Frýdlové Africké kořeny – české tančení dokazuje na příkladu mladého talentovaného tanečníka a choreografa Jiřího Bartovance pravý opak. Jiří až do svých pětadvaceti let nevěděl nic o tom, že část jeho rodiny pochází z Toga, z Aneho, odkud byli jeho předkové v rámci tzv. koloniální show násilně převezeni do Evropy. Setkání s Nenadem Djapićem a Pavlou Frýdlovou změnilo vše. Jedno africké přísloví říká, že když nevíš, kterou cestou jít kupředu, ohlédni se nazpátek. A třebaže Jiřího kroky mířily do prestižního berlínského souboru Sashy Waltz, pátrání po svých kořenech, dodalo jeho životu i tvorbě nové a nečekané impulsy. Vznikla jeho taneční inscenace Aneho, kterou vám bohužel vzhledem k náročnosti projektu nepředstavíme, ale nabídneme vám zato představení jiné,. Bude to taneční improvizace, která vnikne exkluzivně pro náš festival a uvidíte ji v sobotu 27.března v Divadle Na Prádle. Jmenuje se Jiří Bartovanec – Muž z Toga a tanečníka bude doprovázet významný německý trumpetista Axel Dörner.

Na promítání asi hodinového dokumentu Africké kořeny-české tančení přijďte 26.3. do Goethe Institutu. Po filmu bude následovat debat s tvůrci a dalšími hosty, kteří o afrických kořenech ví své. Tuto akci pořádáme ve spolupráci se sdružením Čokoládové děti a k debatě jsme vyzvali např. Lejlu Abbasovou, Reye Korantenga, Terezu Tvarůžkovou, Tomáše Zmeškala či Elišku Mesfin Bouškovou. Besedu povede Martin Kříž. Možná, že i vy, objevíte v sobě své africké kořeny... kdo ví?

„Africká“ rarita z Maďarska Dobrá zpráva pro všechny: Afričtí autoři zamířili na Východ! Do Prahy zavítá jediný maďarský frankofonní divadelní soubor, který se v posledních letech soustředí na uvádění her afrických autorů jako např. José Pliya, Kossi Efoui či Koffi Kwahulé. V Maďarském kulturním středisku uvede skupina v úterý 23.března v 19h černou komedii Pivovar od francouzsko-ivorijského dramatika Koffiho Kwahulé, kterého možná již znáte, neboť právě s tímto autorem jsme festival před devíti lety rozjížděli. Od té doby jste v Čechách mohli vidět několik jeho her, např. Nestyda jako absolventskou inscenaci studentů DAMU, Bintou v rámci hostování francouzského souboru L´Oiseau Mouche na Mezinárodním festivalu Evropských regionů v Hradci Králové nebo vloni v Disku Ta z protější kavárny (La Dame du café d´enface) v podání multikulturní skupiny Ni chis ni mus sídlící v Praze.Inscenaci Pivovar shlédli již diváci nejen v Budapešti, ale také ve Vídni. Sám autor byl velmi s interpretací spokojen, takže věříme, že spokojeni budete i vy! A pokud nemluvíte zrovna maďarsky, nezoufejte, představení bude opatřeno českými titulky.

Africké mecheche pro děti i dospělé Že Tvůrčí Afrika nezapomíná ani na děti, to dokazují v letošním programu hned tři představení: V neděli 21.března ve 14h přiletí do Minoru Pták Afrikán a s pomocí loutek a masek a herců z Divadla bez hranic bude vyprávět pohádky o tom, Proč se střídá den a noc a Co způsobí zlost. Po představení vás naučí etiopskou, brazilskou či beninskou písničku, budete si moci zahrát na nejrůznější africké nástroje, kdo nebude chtít tančit, může si malovat. Na všechny čeká malá africká svačinka. Když se po svačince projdete a vrátíte se, uvidíte v 18h příběh o statečném mungovi jménem Riki, který pro vás zahrají herci a herečky Divadla Minor. Představení se jmenuje Z knihy džunglí! V úterý v tomtéž divadle v dopoledních hodinách a lehce po obědě mohou maminky či tatínkové i s těmi nejmenšími prťaty, které nechodí ještě do školky, vyrazit do Minoru na zhruba půlhodinovou pohádku Mama Luna-Mama Noche plnou jemné fantazie, obrazivosti a hudby. Vůbec přitom nevadí, když nemluvíte francouzsky, i když francouzština se v představení sem tam mihne.

Umění a kuchyně aneb Vše souvisí se vším Když má člověk velký hlad, říká se, že má hlad jako herec. Ale možná, že i leckterému divákovi mezi všemi těmi představeními a debatami vytráví. Proto vás zveme během celého festivalového týdne na africké speciality do kavárny Francouzského institutu ve Štěpánské ulici. Elodie z Toga má volné pole působnosti a připraví pro vás kulinářské speciality ze své země. Připravte se na mnohá překvapení a exotické chutě. Víte, že je možné jíst jako předkrm banány s pikantní omáčkou? Že je možné připravit marinované kuře s arašídovou omáčkou? Přijďte se sami přesvedčit. Na večer 22. března jsme připravili u příležitosti literární kavárny speciální menu již od 17 hodin!

Těším se na setkání s vámi všemi
Lucie Němečková, ředitelka festivalu





[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Známkování jako ve škole

Sdílet na Facebooku | | |

Celý článek | Autor: Lucie Němečková | Počet komentářů: 15 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek

  Hlavní menu

  Pro cestovatele

DOVOLENÁ

- Zájezdy do Afriky

LETENKY

Převody měn
Očkování
Pronájem aut pro region jižní Afriky od Europcar.co.za

  Galerie
Cibuláři
onion seller
zobrazení: 1996
známka: 0

  Vyhledávání
Custom Search

  Personalizace
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

  Poslední komentáře
  • Kdy vyjednavat:
    "Anglie byla v 1940 v zoufale situaci. Vyhlidka ze by izolacionisticke USA vstopupili do valky znacne . . . " (Africká migrace do Evropy)
  • Re: Co chtel basnik clankem rici ??:
    "Myslím, že článků věnujícím se islámu a Erdoganovi je na netu mnoho. Článek se zabývá spíše tím, co . . . " (Africká migrace do Evropy)
  • Co chtel basnik clankem rici ??:
    "Mam dve roury :) ale i tak jsem vubec nepochopil co chtel autor clankem rict. Zcela byl vynechan jed . . . " (Africká migrace do Evropy)
  • best loan offer:
    "Ahoj Jste uvízli zakazující banku a nemáte výhodu bank, nebo pokud máte lepší projekt a potřebujete . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)
  • nabídka půjčky:
    "Má někdo tady potřebuje půjčku na splacení účtů nebo dluhu, pokud ano, pak vše, co musíte udělat, je . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)

  •   Partnerské servery
    ZANZIBAR | Ligurie
    active24
    Autoatlas | Fotografie | Dárky

    Přidejte si naši stránku k oblíbeným (CTRL+D)
    Upozornění! Zde zveřejněné články a fotografie jsou vlastnictvím autorů. Pro studijní účely jsou však při uvedení autora volně využitelné.
    © Afrika online.cz 2001 - 2013.

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.
    RSS - článků Atom 0.3 - články RSS - diskuzní fórum

    CC