Afrika Afrika  
Dnešní datum: 23. 07. 2017  
Kultura

* Rainer Kreissl – sběratel a mecenáš

Vydáno dne 08. 10. 2002 (13831 přečtení)

„Největší umělecké zážitky jsem pocítil tehdy, když jsem si náhle uvědomil tu nádheru soch, které vytvořili anonymní afričtí umělci. Tato díla svou religiózní, vášnivě rigorózní logikou jsou nejsilnější a nejkrásnější, co lidská vynalézavost vytvořila.“
Pablo Picasso
..



Na tato slova Pabla Picassa se odvolává sběratel a mecenáš Rainer Kreissl, aby vyjádřil svou podobně silnou vášeň pro africké umění. Přesto se rozhodl právě tuto svou „poslední lásku“, sbírku afrického umění, v listopadu roku 2000 darovat „…celému lidstvu k vzájemnému poznání…“ a svěřil ji do péče Správy Pražského hradu, která pro ni vyhradila všechna patra Letohrádku královny Anny. Doslova netušený svět afrického umění na Pražském hradě bude otevřen od 7. června.
Není to poprvé, co Rainer Kreissl, český rodák žijící v Mnichově, vášnivý sběratel a profesionální starožitník a vůbec člověk s nejširšími zájmy, daroval cennou sbírku uměleckých předmětů. Už u příležitosti svých sedmdesátin daroval „z lásky ke své rodné zemi a v úctě ke své babičce…“ celému lidstvu pod ochranou českého národa soubor anatolských koberců a kelimů. Jeho jedinečný dar byl naší veřejnosti i zahraničním návštěvníkům představen ve třech následných výstavách, které Správa Pražského hradu ve spolupráci s Národním-Náprstkovým muzeem uspořádala vždy v Letohrádku královny Anny /1995 – 1998 – 2000/ s názvem Dar Rainera Kreissla České republice. A R. Kreissl vlastně všechny znovu překvapil, když se v listopadu roku 2000 rozhodl, že Správě Pražského hradu věnuje soubor 488 exponátů afrického umění. Rainer Kreissl se tak stal bez nadsázky pro Českou republiku jedním z největších mecenášů poslední doby. Jako výraz vděčnosti a ocenění významu daru pro Českou republiku předal 4. května 2001 prezident Václav Havel R. Kreisslovi Medaili za zásluhy.

R. Kreissl a J. Skřívánek Sběratelství je pro Rainera Kreissla, rodáka z obce Děkov u Rakovníka, celoživotní vášní. Věnuje se mu od 50. let, kdy vedl v Teplicích obchod se starožitnostmi. Roku 1963 odešel do exilu do Německa a právě zde, v jednom starožitnictví v Mnichově, se vlastně náhodou dostal k africkému umění. Dodnes je pro Kreissla tehdejší setkání se zásilkou z Afriky spojeno se silným emotivním zážitkem: „O africkém umění jsem v té době nevěděl skoro nic, ale okamžitě si mě získalo. Od té doby jsem ten obchod navštěvoval pravidelně.“ Výsledkem čtyřicetileté sběratelské a badatelské činnosti je sbírka, kterou tvoří téměř 700 plastik a masek.
Jak se člověk vlastně stane sběratelem a proč se rozhodne výsledky svého úsilí nakonec takto velkoryse darovat? Na to se přímo pana R. Kreissla zeptal Jan Skřivánek.

Jak se člověk stane sběratelem? 

U mě to všechno začalo barevnými porcelánovými střepy, které jsem jako čtyřletý vyhrabal na smeťáku u nás ve vsi. Poskládal jsem si z nich úplnou mozaiku. Jednou k nám přijela teta Taussigová, nóbl dáma, která měla auto se šoférem, a povídá, že ty střepy ode mě koupí. Kolik, že za ně chci. Já jsem vůbec nevěděl, co mám chtít, vždyť to byly jen bezcenné střepy. Dala mi za ně pět korun. No já měl pocit, že jsem Rockefeller. Teta si s nimi doma oblepila takovou krabičku na různé drobnosti. Vypadalo to moc pěkně. Všechny ženské to pak začaly napodobovat a se sbíráním střepů byl konec. Nikdo je už nevyhazoval. Co jsem udělal s těmi pěti korunami, si už nepamatuji, ale bylo pro mě důležité, že jsem zjistil, že i za střepy můžeš dostat bohatství.

Co vás jako sběratele zajímalo?

Skoro všechno. Kdybych měl všechno, co jsem kdy koupil a vlastnil, dnes u sebe, tak nestačí ani Pražský hrad. Sbíral jsem středomořské umění - řecké a římské mramory, čínské umění, prekolumbia, porcelán, nábytek, středověké sochařství, baroko, v podstatě veškeré umění. Měl jsem například nádhernou madonu od německého sochaře Tilmana Riemenschneidra, velkou sbírku čínského umění, ale všechno jsem to nakonec po částech prodal, abych mohl vybudovat něco, co ve světě skutečně obstojí - to jsou ty anatolské koberce a africké umění. U obojího jsem měl štěstí, že jsem to začal sbírat dřív než ostatní. V šedesátých letech jsem navštívil Turecko, v době, kdy tam ještě nebyl žádný turismus. Na venkově v mešitách a v domácnostech tam měli nádherné staré koberce s úžasnými vzory. Hned jsem je začal sbírat a kupovat. Brzy se rozkřiklo, že v Mnichově je nějaký blázen, který je ochoten za staré roztrhané hadry dát kupu peněz, tak mi to začali sami vozit. Věci, které jsem tenkrát koupil za padesát marek, mají dnes cenu třeba sto tisíc.


Co vás na africkém umění tolik přitahuje? 

Sbíral jsem skoro všechno, ale moje poslední láska, ta pravá, to je Afrika. Pořád mám vztah třeba k baroknímu umění, je to hezké, je to moje mládí, ale je to jen dekorace, všechny ty faldíky a andělíčkové. Nemá to takovou hloubku jako Afrika. Doma v bytě mám pořád několik soch, afrických i evropských, a kdykoliv někdo přijde na návštěvu, i když o umění vůbec nic neví, tak ho zaujmou ty africké. Ještě nikdy se mi nestalo, že by někdo přišel a řekl - jé to je pěkný barokní andělíček, ale skoro každý zůstane stát před těmi africkými. Každý hned vycítí jejich obrovskou sílu. Lidé pocházejí původně z Afriky, to je dokázané, a možná proto k nám ty sochy, i když jejich obsah nemůžeme nikdy úplně pochopit, stále tolik promlouvají. 

Proč jste se rozhodl darovat své sbírky do Česka?

V Mnichově mi říkají, že jsem blázen. Proč prý to dávám do Prahy, když se k nám tady zachovali tak ošklivě. Já jim to vysvětluji takto: Když jsem byl kluk, tak jsem od své mámy občas také dostal pár facek. Přesto vždycky zůstala mou nejmilejší. Praha je můj domov, moje máma. Ano, zfackovali mě, velký majetek nám ukradli, ale takový už je život. Pořád je to však moje máma a k té se člověk vždycky vrací. To je důvod, proč jsem to sem dal. A pak, já jsem to nesbíral pro sebe, ale pro ten celek, a byl bych nerad, kdyby se to po mé smrti mělo rozprodat na aukci. Osud mi dopřál, že jsem mohl vybudovat takovouhle sbírku, ale to neznamená, že patří jenom mně. Na světě nám nic nepatří, ani ta největší láska ne.



„Mám radost, že jsem objevil něco krásného, čeho by si jinak lidi nevšimli. Mám radost, že já jsem to poznal, kdežto druzí byli v tom ohledu slepí.“
R. Kreissl: Umění, jak poznat umění


Rainer Kreissl se narodil v roce 1924 v českoněmecké rodině v malé vesnici Děkov, kousek od Žatce, tedy v tehdejších Sudetech. Automaticky se od něj očekávalo, že se bude věnovat obchodu s chmelem jako jeho otec. Studoval proto na německé obchodní akademii v Žatci, i když chtěl studovat umění.
Po válce se na Kreisslovi Benešovy dekrety nevztahovaly, ale roku 1948 byl rodině komunisty statek zabaven, otec pracoval jako lesní dělník, matka musela do JZD a Rainer Kreissl dostal místo malíře porcelánu v někdější továrně Pirkenhammer v Karlových Varech.
Od konce padesátých let pracoval jako vedoucí antikvy v Teplicích a byl zároveň soudním znalcem pro severočeský kraj. Ve vilách po vyhnaných Němcích zůstaly skvělé umělecké sbírky a teplická antikva byla díky tomu mezi sběrateli vyhlášená. Jezdili za ním také klienti z řad diplomatického sboru a brzy se o něj proto začala zajímat i tajná policie, které byly jeho styky s cizími státními příslušníky nanejvýš podezřelé. “Tlačili na mě, abych jim podepsal spolupráci, tak jsem se rozhodl, že emigruji,” vysvětluje důvody svého odchodu z Československa v roce 1963. 
Začal jako starožitník v Mnichově znovu od nuly. Brzy se mu ale podařilo získat místo u významného aukčního domu Weinmüller-Neumeistr. Nejprve jako odhadce, později se stal ředitelem mnichovské pobočky. Dalších šest let působil ve Spojených státech, v San Francisku, a když se pak rozhodl pro návrat do Evropy, posílal z Ameriky lodí 396 beden s uměleckými díly, která během těch několika let nashromáždil. 
Reiner Kreissl sbíral středomořské umění – řecké a římské mramory, čínské umění, prekolumbia, porcelán, nábytek, středověké sochařství, baroko…všechno ale nakonec po částech prodal, aby mohl vybudovat „něco, co ve světě skutečně obstojí“. Tím se stala kolekce anatolských koberců a afrického umění. 
Rainer Kreissl dnes žije v Mnichově. Je držitelem čestného doktorátu Univerzity Karlovy a nositelem státního vyznamenání za zásluhy I. stupně.




[Akt. známka: 1,44 / Počet hlasů: 9] 1 2 3 4 5

Známkování jako ve škole

Sdílet na Facebooku | | |

Celý článek | Autor: Jaromír Němec | Počet komentářů: 28 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek | Zdroj: Jan Skřivánek

  Hlavní menu

  Pro cestovatele

DOVOLENÁ

- Zájezdy do Afriky

LETENKY

Převody měn
Očkování
Pronájem aut pro region jižní Afriky od Europcar.co.za

  Galerie
Holandský milovník přírody a zřizovatel útočiště ghanské fauny - Monkey Forest Resort - Ghana
Dutch nature lover and founder of ghanian fauna sanctuary - Monkey Forest Resort - Ghana
zobrazení: 2290
známka: 0

  Vyhledávání
Custom Search

  Personalizace
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

  Poslední komentáře
  • Kdy vyjednavat:
    "Anglie byla v 1940 v zoufale situaci. Vyhlidka ze by izolacionisticke USA vstopupili do valky znacne . . . " (Africká migrace do Evropy)
  • Re: Co chtel basnik clankem rici ??:
    "Myslím, že článků věnujícím se islámu a Erdoganovi je na netu mnoho. Článek se zabývá spíše tím, co . . . " (Africká migrace do Evropy)
  • Co chtel basnik clankem rici ??:
    "Mam dve roury :) ale i tak jsem vubec nepochopil co chtel autor clankem rict. Zcela byl vynechan jed . . . " (Africká migrace do Evropy)
  • best loan offer:
    "Ahoj Jste uvízli zakazující banku a nemáte výhodu bank, nebo pokud máte lepší projekt a potřebujete . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)
  • nabídka půjčky:
    "Má někdo tady potřebuje půjčku na splacení účtů nebo dluhu, pokud ano, pak vše, co musíte udělat, je . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)

  •   Partnerské servery
    ZANZIBAR | Ligurie
    active24
    Autoatlas | Fotografie | Dárky

    Přidejte si naši stránku k oblíbeným (CTRL+D)
    Upozornění! Zde zveřejněné články a fotografie jsou vlastnictvím autorů. Pro studijní účely jsou však při uvedení autora volně využitelné.
    © Afrika online.cz 2001 - 2013.

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.
    RSS - článků Atom 0.3 - články RSS - diskuzní fórum

    CC