Afrika Afrika  
Dnešní datum: 28. 06. 2017  
Fauna

* Žirafa (Giraffa camelopardalis)

Vydáno dne 03. 10. 2001 (70892 přečtení)

Její jméno pochází pravděpodobně z arabského slova "xirapha", které označuje někoho, kdo se pohybuje svižně či houpavě. Náleží do čeledi "žirafovitých", podřádu "přežvýkavců" a řádu "sudokopytníků" a konečně třídy "savců". Čeleď žirafovitých se od ostatních přežvýkavců odštěpila v miocénu (v třetihorách), přibližně před 25 miliony lety. Nejstarší předek žirafy byl Paleotragus, který se vyskytoval asi před 20 miliony lety. Dorůstal velikosti antilopy s poněkud zavalitějším tělem, s krátkým krkem a růžky porostlými pokožkou. V tom samém období žil ještě předek Giraffokeryx, který měl dva páry rohů. Žirafovití neboli skutečné stepní žirafy a jim příbuzný rod Okapia se objevují přibližně před 10 milióny lety. Z této velmi rozšířené čeledi dávných žirafovitích přežily jenom žirafy a okapi. Ještě donedávna žirafy žily na celém území na jih od Sahary, později v důsledku nadměrného lovu bílých osadníků se jejich areály podstatně zmenšily. Dnes je ohrožují stále ještě pytláci, kteří si z nich berou pouze střapce z oháňky...



Žirafa Giraffa camelopardalis (Anglicky giraffe, francouzsky girafe, italsky giraffa, německy giraffe, afrikánsky kameelperd, zulsky indlulamethi a Swahilsky twiga)

Hlava žirafyJejí jméno pochází pravděpodobně z arabského slova "xirapha", které označuje někoho, kdo se pohybuje svižně či houpavě. Náleží do čeledi "žirafovitých", podřádu "přežvýkavců" a řádu "sudokopytníků" a konečně třídy "savců".
Čeleď žirafovitých se od ostatních přežvýkavců odštěpila v miocénu (v třetihorách), přibližně před 25 miliony lety. Nejstarší předek žirafy byl Paleotragus, který se vyskytoval asi před 20 miliony lety. Dorůstal velikosti antilopy s poněkud zavalitějším tělem, s krátkým krkem a růžky porostlými pokožkou. V tom samém období žil ještě předek Giraffokeryx, který měl dva páry rohů. Žirafovití neboli skutečné stepní žirafy a jim příbuzný rod Okapia se objevují přibližně před 10 milióny lety. Z této velmi rozšířené čeledi dávných žirafovitých přežily jenom žirafy a okapi. Ještě donedávna žirafy žily na celém území na jih od Sahary, později v důsledku nadměrného lovu bílých osadníků se jejich areály podstatně zmenšily. Dnes je ohrožují stále ještě pytláci, kteří si z nich berou pouze střapce z oháňky.

PODDRUHY

Vzorováním kůže se žirafy místně odlišují. Též jejich končetiny jsou různě zabarvené. V západní a střední části Afriky mají žirafy skvmy obvykle světlejší, pravidelnější a drobnější. V současné době na základě různých vzorování a geografického rozšíření rozlišujeme 8 poddruhů žiraf, možná 9? Jiní vědci uvádějí poddruhy pouze dva - žirafu se síťováním a žirafu se skvrnami - z čehož odvozují všechny další varianty. My se budeme držet prvního rozdělení: Rozšíření žiraf

Žirafa síťovaná, Giraffa camelopardalis reticulata, je nejrozšířenější. Na srsti má lesklé mahagonové skvrny, tvarem připomínající velké, pravidelně rozmístěné mnohoúhelníky. Tato žirafa žije v Etiopii, Somálsku a na severu Keni.

Žirafa nubijská, G. c. camelopardalis, žije v Súdánu a západní Etiopii.

Žirafa kordofanská, G. c. antiquorum, žije v Súdánu, Čadu a DR Kongu.

Žirafa západoafrická, G. c. peralta, žije v Čadu s západní Africe.

Žirafa Rothschildova, G. c. rothschildi, žije v Ugandě, v Súdánu a jihozápadní Etiopii.

Žirafa masajská, G. c. tippelskirchi, žije na jihu v Keni a v Tanzánii.

Žirafa zambijská, G. c. thornicrofti, žije v Zambii, pouze v N.P. South Luangwa.

Žirafa angolská ? nejisté ?, G. c. angolensis, žije v Angole, je možné že se jedná o rasu žirafy kapské.

Žirafa kapská, G. c. giraffa, v Jižní Africe, Botswaně, Namíbii a v jižním Zimbabwe a na jihu Angoly.



NEBO ČTYŘI DRUHY ???

Podle genetické studie uveřejněné v Current Biology 8.9. 2016 (Dr. Fennessy) bychom měli rozlišovat čtyři druhy žiraf. Podle této studie níže uvedené druhy žijí v izolaci miliony let a podobnost mezi uvedenými druhy je jako mezi druhy medvědů. Měli bychom podle studie rozlišovat:
žirafu severní (Giraffa camelopardalis) - s podruhy žirafy kordofánské, nubijské a západoafrické
žirafu jižní (Giraffa giraffa) - s podruhy žirafy angolské a kapské
žirafu síťovanou (Giraffa reticulata)
žirafu masajskou (Giraffa tippelskirchi)

OBECNÉ CHARAKTERISTIKY

Žirafy jsou přežvýkaví savci, živící se převážně rostlinou potravou. Vyznačující se prodlouženými končetinami i krkem. Ze všech savců dosahují nejvyšší výšky. Tělo je ve srovnání s výškou kratší. Průměrná výška dosahuje od kopyt po růžky 5,80m, kohoutku měří 3,30 m. Váha u žiraf je v rozsahu od 600 do 1000 kg. Příbuzná okapi je menší, má strmý hřbet a dlouhý krk lemovaný krátkou hřívou.

Žirafa se vyznačuje charakteristickou pomalou chůzí. Je tzv. mimochodník, vždy vykročí vpřed současně oběma nohama na jedné straně. Pravá přední noha se zvedá od země těsně poté, co se zvedla pravá zadní. Tento způsob chůze umožňuje dělat delší kroky, usnadňuje jí práci svalů a zabraňuje, aby si nepletla nohy. Ujde asi 6 až 7 km za hodinu, při cvalu vyvine rychlost až 56 km/h. Udržovat rovnováhu při běhu jí pomáhá dlouhý krk.

OBDlVUHODNÉ REGULAČNÍ ZAŘÍZENÍ Cevní řečiště krku a hlavy

Krevní oběh žirafy, podobně jako u jiných obratlovců, můsí zásobovat kyslíkem životně důležitý orgán, kterým je mozek. Pod hlavovou částí má žirafa zajímavé krevní řečiště, skládající se z cévek s pružnými stěnami, které zadržuje krev přiváděnou ze srdce hlavovou tepnou - krkavicí (na obrázku vyznačena červeně). Je tu proto, aby když skloní hlavu, neupadla do bezvědomí. Její mozek se, například při pití, octne o 2m níž než srdce. Kdyby nebyla část krve odváděna do cévního řečiště, za součinosti dalšího uzpůsobení v podobě chlopní v hrdelní žíle (na obrázku vyznačeny modře) překrvil by se žirafě mozek.

KOPYTO

Žirafy patří mezi sudokopyníky, jak bylo zmíněno výše. Země se dotýkají pouze okraji kopyt, kterým se říká paznehty. Pazneht je tvořen rohovinovým pouzdrem chránícím "lístkovou tkáň" a kosti jejích jediných dvou prstů.

PARŮŽKY

Na hlavě mají žirafy parůžky, které dorůstají až 25 cm. Samci mívají někdy na zátylku další pár ztvrdlých (rohovitých) výrůstků a kromě toho i rohovitý pahrbek na čele. Proto se můžeme setkat s žirafami, které mají 2 až 5 parůžků. U samice se též parůžky vyskytují, jsou však užší než u samců.

POTRAVNÍ NÁVYKY A METABOLISMUS

Žirafy přijímají potravu více než dvanáct hodin. Nejčastěji se pasou při západu nebo východu slunce. Listy rostlin jsou v té době svinuté a snadněji se škubou. Dlouhý krk se přizpůsobil spásání vegetace ve velkých výškách a tak jim v potravní nabídce žádný jiný býložravec nekonkuruje. Potrava se skládá z mladých výhonků, křehkých listů, větévek nebo čerstvě vypučených trnů, různých druhů plodů rostoucích na stromech, popínavých nebo plazivých rostlin. Přesto dávají žirafy přednost akáciím (kapinicím), rostlin z čeledi citlivkovitých. Tento druh rostlin je výjimečný tím, že je olistěm právě v kritickém období sucha a navíc obsahují mnoho důležitých živin (15 % bílkovin oproti 6 % u travin rostoucích na zemi). Někdy nepohrdne ani vejci či mláďaty drobných pěvců, například snovačů.

Při krmení se žirafy řídí především zrakem a čichem, k přesnější orientaci slouží dlouhé chlupy obrůstající pysky. Tyto chlupy chrání před poraněním sliznice trny a možná i o vhodnosti potravy ke skrmení. Pomocí obratného 45 cm dlouhého černého jazyka žirafa se ještě lépe vyhne ostrým trnům akácií. Ohebný jazyk lze prohnout do žlábku, kterým pak omotá větévku a přitáhne si ji k hornímu pysku. Okraj vnitřní strany pysků je pokryt chuťovými bradavičnatýIni výrůstky (papilami), které jí umožňují správný výběr potravy.
Svoji potravu žirafy rozkoušou řezáky a dolními špičáky. Ústní dutina je pokryta odolnou sliznicí. Příčně rýhované patro usnadňuje žirafě žvýkání.
Žirafa v Krugerově N.P. se krmí akáciíŽirafa je přežvýkavec, podobně jako jeleni či tuři. Na svou velikost přijímá poměrně málo potravy. Dospělí samci spotřebují denně přibližně 66 kg rostlin, samice jen 58 kg. Rostliny jsou nejprve rozžvýkány v ústrojí ústní dutiny, které je vybaveno 32 zuby. Řezáky a vykrojené špičáky má žirafa jenom v dolní čelisti, kde jsou rozmístěny do půlkruhu. Následně potrava natrávená v bachoru opět putuje do tlamy, kde je přežvýkána a smísena se slinami. Vlastní trávení pokračuje až ve střevech, které měří 77 m, přebytečná voda je z potravy vstřebána v tlustém střevě.
Žirafy výborně snáší sucho. Pokud je v její blízkosti zdroj vody, pije každý den. Potřebuje přes 3l na každých 100 kg živé váhy. V období sucha vydrží i několik dní bez vody. V tuto dobu žirafy omezují veškeré své aktivity. Pouze se krmí, převážně rostlinami obsahující okolo 50% vody ve svých listech. Žirafy v období sucha v podstatě kryjí z listů téměř veškerou vodu potřebnou pro metabolismus. Další adaptací na sucho je dlouhý krk a končetiny, které pomáhají snižovat tělesnou teplotu bez potřeby ji ochlazovat přes zvlhčené sliznice, kde dochází ke značným ztrátám vzácné tekutiny.
Tělesná teplota žiraf je přes den až 39 °C, v noci klesá na 35 °C. V horkém období, je rozdíl mezi denní a noční tělesnou teplotou až 10°C. Díky této rozkolísanosti tělesné teploty ušetří žirafy denně okolo 10 litrů vody.

ZRAK

Zrak žiraf je výborný, podobně jako u jiných živočichů žijících v otevřené krajině. Vnímá především polohu a pohyb objektů, člověka uvidí až na vzdálenost 2 km. Předpokládá se u ní dokonce barevné vidění, rozlišuje prý červenou, oranžovou, žlutou, zelenou a fialovou barvu. Při spatření člověka, znehybní a zůstává skryta za stromy. Když uvidí predátora, např. lva, z úkrytu vystoupí a natáhne k predátorovi krk. Tak ho neztratí z dohledu.

KOSTRA KRKU

Velmi dlouhý krk žirafy podpírá stejně jako u většiny savců sedm krčních obratlů. (Vysvětlení v souvisejícím článku - pozn. autora). Ty společně tvoří celou polovinu délky páteře. Jejich spojení je velmi ohebné. Pohyblivost krční oblasti zajišťuje krční a hrdelní svalstvo. Lebeční dutiny žirafy jsou vyvinuté a mnohem objemnější než u všech ostatních kopytníků. Snižují tak hmotnost lebky nesené dlouhým, útlým krkem. Dvoumetrová šíje je dost silná, aby hlavu dokázala udržet. Druhou funkcí dutin v hlavě je tlumení ran při souboji mezi samci.

SPÁNEK

Žirafa odpočívá a podřimuje ve stoje. Na zem uléhá pouze cítí-li se v bezpečí. Spí-li hlubším spánkem, uléhá na zem, otočí krk dozadu a bradu položí na zem vedle stehna. V této poloze nikdy dlouho nezůstane, dokáže spát souvisle pouze tři až čtyři minuty.

SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ A ROZMNOŽOVÁNÍ

Žirafy se sdružují do malých skupin o pěti až šesti jedincích, ale jejich složení se neustále mění. Procentuelní zastoupení pohlaví v jednotlivých oblastech má geografické rozdíly. Někdy se též můžeme setkat se samotářskými jedinci. Obecně by se dalo říci, že čím je hustší porost stromů, setkáme se spíše se samotáři. V otevřené krajině se žirafy shlukují do skupin o několika jedincích. Složení jednotlivých skupin se mění ze dne na den či z týdne na týden, neplatí zde žádné pravidlo. Dále je časté, že v období sucha tvoří stádo malý počet kusů. Se stády čítajícími deset až patnáct kusů se naopak nejčastěji setkáváme v období dešťů.

Skupina žiraf nemá dominantního vůdce stáda. Přesto samci mezi sebou pořádají neustále souboje, protože tak upevňují svoje postavení. Když se skupina skládá ze samic s mláďaty vede je a ochraňuje největší žirafa. Je-li skupina smíšená nebo tvořena výhradně samci, přechází úloha ochránce na největšího samce.

Stádo žiraf v Okavango deltě
Když se žirafy věnují krmení, žádná z nich není na stráži a nehlídá ostatní, přesto se na pastvě rozestoupí tak, že každá z nich sleduje okolí z jiného úhlu a můžou tak zpozorovat hrozící nebezpečí. Putující skupiny žiraf mezi sebou udržují vzdálené od sebe přibližně 200 m a přemisťují se společně. Budí to dojem ucelené skupiny.
Žirafy obvykle urazí jen krátkou vzdálenost, pokud se nacházejí v oblasti, kterou dobře znají a která jim poskytuje dostatečné množství vody a potravy. Teritorium žiraf zabýrá břibližně 20 až 120 kilometrů čtverečních. Pohybují li se na okraji teritoria jsou ostražitější a déle se zdržují na jednom místě.

KOMUNIKACE

Žirafy nejsou němé, jak se dlouhou dobu předpokládalo. Mají hlasové ústrojí a mohou vydávat celou škálu zvuků. Když se ocitnou v nebezpečí, vydávají frkavé zvuky s prudkým vyfukováním vzduchu z nozder. U samců provází vzrušení nebo souboj chrčivý, kašlavý zvuk nebo mručení. Při vrcholící říji vydávají žirafy zvuky připomínající bučení. Ohrožená žirafí rnláďata se projevují pisklavým, naříkavým hlasem, vydávaným sevřenými pysky. Dalším typem komunikace je mimika. Svým chováním a způsobem držení těla dávají žirafy najevo své pocity. Dominantní žirafí býk při setkání s jinýrn samcem nese hlavu hrdě vztyčenou a nadřazenost zdůrazní zdviženou bradou. Když chce soka zahnat, kráčí mu přímo vstříc s krkem nataženýrn dopředu, skloněnou hlavou a s růžky bojovně namířenými proti němu. U samic ale níže postavená žirafa ustoupí silnější družce a mimika zde nehraje v komunikaci roli, platí zde přirozený respekt.
Komunikace též vzniká v podobě signálů jejich oháňky.

SOUBOJE

Po celý rok měří samci své síly v soubojích. K soubojům mezi samci dochází nejčastěji v době příhodné pro rozmnožování. Zvířata při nich používají hlavně krku. Souboj vyvolá nějaký samec, který se přiblíží k druhému samci a postaví se sebevědomě hrudí proti němu, s napjatýma nohama, pevně zapřenýma do země. Zaujme-li druhý samec stejnou pozici, výzva byla přijata. Souboj má obvykle dvorný začátek. Samci se pomalu postaví těsně k sobě, bok po boku. Rozkročí se a pohupují hlavami. Pak do sebe prudce narazí ohnutými krky a čelem a růžky si zasazují rány. Dále se o sebe opřou hrudí nebo bokem a vzájemně se vší silou přetlačují. Když jsou síly vyrovnané zvýší se tvrdost úderů. Zvuky souboje pak mohou být slyšet i na vzdálenost několika set metrů. Souboje ale zpravidla končí bez vážnějších následků. Potyčka končí útěkem slabšího. Nikdy se však samci mezi sebou nekousají ani nekopají. Tímto způsobem se brání jen proti šelmám.

PÁŘENÍ

K páření u žiraf muže dojít v jakékoli roční době. Samice je v říji pouze jeden den v periodě každých sedmnácti dní. Protože doba vhodná k oplodnění samice je krátká, musí samec být při námluvách vytrvalý. Neustálým olizováním moči zjišťuje, která z nich je právě v říji. Samec přistoupí k samici, olizuje jí ocas nebo se jí nosem otírá o bok. Při močení samice, býk zachycuje malé množství tekutiny na jazyku. Potom zavře tlamu a se zvednutou hlavou udělá našpulené pysky. Tomuto sociálnímu projevu se říká flémování a samec tak zjišťuje přítomnost pohlavních hormonů v moči. Určí tak připravenost samice k páření a k oplodnění. Jeli připravena, žárlivě ji střeží před jinými samci a je jí neustále nablízku. Po několika hodinách nastane páření. Samec se postaví na zadních nohou a přimkne se k samici.
Samice porodí své první mládě v pěti letech. Ve vhodných životních podmínkách může rodit každých osmnáct měsíců až do svých 20 let. Doba od početí po narození mláděte trvá přibližně 450 dnů. Žirafí mláďata přicházejí na svět nejčastěji za úsvitu, mají tak čas zesílit do příští noci, kdy jsou nejvíc ohrožena predátory. Porod trvá jednu až dvě hodiny. Samice při něm stojí zadní nohy má rozkročené. Po půl hodině po narození se mládě již dokáže postavit na nohy. Brzy po porodu mláděti rychle ztvrdnou kopýtka. Je vysoké asi dva metry a váží 50 až 70 kg. Mládě vypadá jako zmenšená kopie dospělé žirafy s kratším a rovnějším krkem.
Matka po porodu mládě očichá a vybídne je k sání mléka. Mládě začne pít mléko, které je bohaté na tuky a proteiny. Po deseti hodinách od narození již běhá po okolí a třetího dne je natolik silné, že dokáže i skákat. Když se narodí, nemá parůžky, ale pouze jákési černé štěty. Chrupavky parohů pod kůží nejsou ještě patrné. Během několika prvních dnů se však na lebce již začnou rýsovat. Později zkostnatí a přirostou k lebečním kostem.
Po dvou týdnech se mládě začíná samostatně pást. Nadále se však živí hlavně mateřským mlékem. Mléko přestane sát mezi osmým a dvanáctým měsícem. V prvním měsíci života vyroste každý týden o 23 cm. V roce následujícím vyroste již jen o 2 cm. Mladí samci rostou rychleji.

Žirafy v N.P. South Luangwa

Zajímavé odkazy k tématu žirafy
http://www.zoodk.cz/
http://www.thebigzoo.com/Animals/Reticulated_Giraffe.asp
http://www.giraffes.org/
http://animaldiversity.ummz.umich.edu/accounts/giraffa/g._camelopardalis$media.html




Související články:
Žirafí krk (22.01.2009)

[Akt. známka: 1,91 / Počet hlasů: 120] 1 2 3 4 5

Známkování jako ve škole

Sdílet na Facebooku | | |

Celý článek | Autor: Jaromír Němec | Počet komentářů: 25 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek | Zdroj: Jaromír Němec; obrázek krevního řečistě upraven podle knihy

  Hlavní menu

  Pro cestovatele

DOVOLENÁ

- Zájezdy do Afriky

LETENKY

Převody měn
Očkování
Pronájem aut pro region jižní Afriky od Europcar.co.za

  Galerie
Detail klů.
Detail klů.
zobrazení: 2938
známka: 1.00

  Vyhledávání
Custom Search

  Personalizace
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

  Poslední komentáře
  • bez titulku:
    "Potřebujete půjčky na projekt, investice, osobní půjčky, úvěry na podnikání, půjčky na nákup domu, s . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)
  • Naliehavo potrebujú peniaze? Môžeme vám pomôcť!:
    "Naléhavě potřebujete peníze? Můžeme vám pomoci! Jste v současné situaci v potížích nebo vás hrozí v . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)
  • :):
    "Taky chci jet do Tanzáníe! Moc se mi líbí tento stát. Plus neustálé poznávání něčeho nového, jako zd . . . " (Chci jet do Tanzanie )
  • Re: TOGO-jak našli moje jméno?:
    "mam taky dedit ale moc tomu neverim i kdyz vamerice sem mel strejdu ktery mel konto v africe v togu, . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)
  • Moje svedectvo:
    "Ako som dostal môj manžel Späť svedectvo, silný kúzlo lásky, ktorá skutočne funguje ... my names je . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)

  •   Partnerské servery
    ZANZIBAR | Ligurie
    active24
    Autoatlas | Fotografie | Dárky

    Přidejte si naši stránku k oblíbeným (CTRL+D)
    Upozornění! Zde zveřejněné články a fotografie jsou vlastnictvím autorů. Pro studijní účely jsou však při uvedení autora volně využitelné.
    © Afrika online.cz 2001 - 2013.

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.
    RSS - článků Atom 0.3 - články RSS - diskuzní fórum

    CC