Afrika Afrika  
Dnešní datum: 18. 08. 2017  
Lidé

* Historie otroctví v Africe III.

Vydáno dne 26. 09. 2001 (13463 přečtení)

Historické prameny ...Obvykle je zajišťují tak, že vloží pravou nohu jednoho a levou druhého do téhož páru okovů. Podpírají okovy provazem, aby mohli chodit, i když hodně pomalu. Vždy čtyři otroci jsou k sobě připoutáni za krk silným provazem nebo kroucenými řemeny; a na noc jim svazují ruce dalšími pouty, a někdy jim dávají kolem krku železný řetízek.



OkovyV dnešním díle si představíme některé historické prameny, které se zabývají otroctvím. Slouží k vykreslení situace, které v nedávné historii Afriky panovala. V příštích dvou dílech kapitolu "Historie otroctví v Africe" dokončíme.

Čao-Žu-Kuo
Otroci z Madagaskaru
(Na západě) leží v moři ostrov , na němž žije mnoho divochů. Jejich těla jsou černá jako lak a mají vlnité vlasy. Jsou lákání (nabídkou) jídla a potom lapeni (a prodáváni) jako otroci do arabských zemí, kde dosahují vysoké ceny. Jsou zaměstnáni jako vrátní a říká se, že neteskní po svých příbuzných.
ČAO-ŽU-KUO, Ču-fan-č´, překl. F Hirth, St. Petersburg 1911

Affonso král Konřský
Zlořády obchodu

(1526) Pane, Vaše výsost (král portugalský) by měla vědět, jak naše království je ochuzováno tolika způsoby , že je záhodno postarat se o nutná opatření, neboť je to způsobeno nadměrnou svobodou, poskytovanou vašimi faktory a úředníky mužům a kupcům, jimž bylo dovoleno přicházet do našeho království a otvírat tu obchody se zbožím a mnoha věcmi, které jsme zakázali, a které oni rozšiřují po našich královstvích a državách v takovém množství, že mnozí naši vazalové, které jsme udržovali v závislosti, odpírají poslušnost, protože mají větší množství těch věcí než my sami; a právě těmito věcmi jsme je
drželi ve stavu spokojenosti a podřízenosti naší vládě a našemu soudnictví, a proto je to velmi škodlivé nejen službě boží, ale také bezpečnosti a míru v našich královstvích a v našem státě.
A nemůžeme ani spočítat, jak velká je to škoda, neboť zmíněni kupci denně kupují zdejší rodáky, syny země a syny našich šlechticů a vazalů a našich příbuzných, protože zloději a lidé se špatným svědomím se jich zmocňují, aby získali věci a zboží tohoto království, po kterých touží; přepadají a prodávají je; a tak velká, pane, je jejich zkaženost a zvrhlost, že naše země se úplně vylidňuje, a Vaše výsost by s tím neměla souhlasit a neměla by to přijímat jako službu králi. A abychom tomu zabránili, nepotřebujeme z vašeho království nic víc než několik kněží a několik lidí, aby učili ve školách, a žádné jiné zboží než víno
a mouku pro svátost oltářní. Proto prosíme Vaši výsost, aby nám v této věci pomáhala a přikázala svým faktorům, aby sem neposílali ani kupce, ani zboží, neboť je naše vůle, aby v těchto královstvích nebylo obchodu s otroky ani jejich odbytiště pro ně. S přihlédnutím k tomu, co bylo výše řečeno, znovu prosíme Vaši výsost, aby naší žádosti vyhověla, neboť jinak bychom nemohli odstranit tak zjevnou škodu. Prosíme našeho Pána, aby ve své milosti ochraňoval Vaši výsost a dopřál Vám, abyste
neustále konal dobro v J eho službách. Mnohokrát Vám líbám ruce. 
V našem konžském městě, napsáno 6. července. Joao Teixeira vyhotovil dopis r. 1526. Král. Dom Affonso.

Původ otroctví
(1526) Mimoto, Pane, v našich královstvích.je další velká nepravost, která málo slouží Bohu, že totiž mnozí naši lidé (naturaes) jsou nadmíru chtiví zboží a věcí z vašich království, které sem dovážejí vaši lidé, a aby uspokojili své lačné choutky, přepadají naše lidi, svobodné a osvobozené muže ; a velmi často se stane, že unesou dokonce i šlechtice a syny šlechticů a naše příbuzné, a odvádějí a prodávají je bílým mužům, kteří jsou v našich královstvích ; a za tím účelem je skrývají; a jiné odvádějí v noci, aby je nikdo nepoznal.
A jakmile je bílí muži převezmou, ihned jim dají okovy a označkují je žhavým železem, a když je odvádějí k nalodění a naše stráže je zadrží, běloši tvrdí, že je koupili, ale nemohou říci od koho, takže je naší povinností zjednat spravedlnost a vrátit svobodným lidem svobodu, což však nemůžeme učinit, jsou-li vaši poddaní dotčeni ve svých právech, jak tvrdí.
Abychom zabránili tak velkému zlu, vydali jsme zákon, že každý běloch žijící v našich královstvích, který chce koupit zboží, musí o tom v každém případě nejdříve zpravit tři naše šlechtice a úředníky našeho dvora, na které v této věci spoléháme, a to jsou Dom Pedro Manipanza a Dom Manuel Manissaba, náš hlavní průvodce, a Gonzalo Pires, náš hlavní zasilatel, kteří vyšetří, zda zmíněné zboží jsou zajatci nebo svobodní muži, a jestliže jimi budou ověřeni, nebude už dalších pochybností ani zákazu odvezení a nalodění. Jestliže však běloši neuposlechnou ustanovení zákona, ztratí zmíněné zboží. A jestliže jim povolujeme tuto výhodu a výsadu, je to proto, že v aše výsost v tom má účast, neboť víme, že i ve vašich službách je toto zboží vyváženo z našeho království, jinak bychom s tím nesouhlasili ...
Pramen : Tyto výňatky jsou přeloženy z púvodních textú v díle Visconde de Paiva-Manso, Historia do Congo (Documentos), Lisabon 1877. které obsahuje 22 dopisů krále Affonsa; další dva, kteréjsou známy,jsou v díle Angola A. de A. Felnera I (Coimbra 1933).

John Hawkins
Obchod s otroky

Když byl koráb uchystán, aby odrazil od těchto břehů, přišli dva vyslanci s poselstvím k našemu kapitánovi. Jeden odtud, kde král Serra Lion má své sídlo, a druhý od Yhomy, krále z Castros, aby požádali o pomoc proti Zacinovi a Zetecamovi, dvěma králům, s nimiž válčili. Ti dva králové se obraceli na našeho kapitána, neboť ty druhé dva krále obléhali ve městě zvaném Conga ...aby náš kapitán ...na ně po řece zaútočil a zničil, a za jeho zásluhy mu pomohou získat černochy.
Jakož je v této zemi zvykem, město je k válčení přichystáno, obehnáno koldokola mohutnými kmeny svázanými lýčím a obsazeno vojáky, kteří vážili cestu až 150 mil dlouhou. Tamní králové mají šest tisíc černých ozbrojenců na počet a nesčíslné další spousty mužů, žen a dětí. Náš kapitán, třebaže to byl obtížný úkol a ježto musel odplout do (Západní) Indie s černochy už dříve zmíněnými, svolil řečeným králům poskytnout pomoc a v tom smyslu odpověděl i vyslancům, kteří nato dali našemu kapitánovi průvodní list pro něho a jeho lidi a také přijali průvodní list od nás a ujednali čas, kdy pobočník našeho kapitána přijde k oběma králům, našim přátelům ...
Druhého dne, když náš kapitán dorazil před město s ozbrojenci, poněkud dříve, než byla stanovená doba k útoku, obležení černoši zahájili vyjednávání o mír pomocí vyslanců s černošskými králi, našimi přáteli, ale byli vráceni zpět. Odpoledne, jak kapitán určil, zazněla trubka, a poněvadž bylo všechno připraveno, vysadil ozbrojence na břeh a nařídil zaútočit na tu část města, která přiléhá k řece.
Obležení černoši nastražili rozmanité léčky , jako příkopy zakryté tenkým proutím a listím, aby se naše mužstvo do nich zřítilo, jakož i různými otvory , v hradbě učiněnými, šípy otrávené metají ...(Po prudkém boji bylo město dobyto, když ho Angličané nejdřív zapálili.)
...Králové Zacina a Zetecama uprchli, ale bylo zabito velmi mnoho věhlasných hodnostářů, kteří přišli městu na pomoc, jako král z Cesty ...Naši lidé viděli, že černoši, naši přátelé, pojídali zajatce, které každého dne v táboře zabíjeli ...A náš kapitán se vrátil k lodím a přivedl asi 260 černochů, které zajal v městě. A potom poslal do Castros, kam králové poslali černochy, a kapitán je odvedl a jiné, které jsme pochytali na pobřeží, takže nyní měl celkem 470 černochů ...
Poté jsme napjali plachty a zamířili s lodí do (Západní) Indie zvané Amerika či Nový svět, abychom tam naše zboží prodali ...
Pramen: J. A. Williamson, Sir John Hawkins, 1927.


Oliviera Cadornega
Milión otroků

(1680) A báchorečný počet obyvatelstva v těchto královstvích lze odhadnout, když řekneme, že dobývání těch království započalo asi před jedno sto lety , a ježto každý druhý rok bylo z tohoto přístavu odesláno osm až deset tisíc kusů otroků, činí to celkem skoro milión duší.
Pramen: Z částečného textu Antonia de Oliveira Cadornegy, DescriPfam do Reino do Congo etc., 1680-81, v knize Visconde de Paiva-Manso, Historia do Congo (Documentos), Lisabon 1877.

Leo Africanus
Timbuktu

Obyvatelé Timbuktu jsou laskavé a radostné přirozenosti a mají ve zvyku procházet se v noci po městě, mezi desátou hodinou večerní a jednou hodinou ranní, hrajíce na hudební nástroje a tančíce po ulicích. Mají ke svým službám hojně otroků a otrokyň.
Pramen: Podle francouzského vydání A. Épaularda: Jean-Léon Africain, Déscription de l' Afrique (Paříž 1 gs6) , díl II, 4:67-6g, přeložil I. Hrbek.

John Casseneuve
Poddajní otroci?

Záznamy o zámořském obchodě s otroky se dotýkaji okrajově, ale v jistých bodech významně afrických dějin. V pozdějšich letech se stalo části "mýtu o černošské minulosti" usuzovat, že Mričané se nějakým způsobem obzvlášť hodili k zotročeni, neboť se mu poddávali "bez odporu". Otrokářští kapitáni však věděli své, jak ukazuje tento výňatek.
(1700) Asi v jednu odpoledne, po obědě, jsme jim podle zvyku (na palubě lodi Don Carlos) přikázali, aby po jednom sestupovali do mezipalubi, kde měl každý dostat svou pintu vody ; většina jich byla ještě nahoře na palubě, mnozí z nich ozbrojeni noži, které jsme jim neprozřetelně dali před několika dny, protože jsme je ani v nejmenším nepodezřívali z pokusu o něco takového ; jiní měli kusy železa, které odtrhli ze dveří kajuty na přídi, protože už připravovali vzpouru, a když viděli, že lodní posádka je zesláblá a někteří lodníci jsou nemocní, zlomili okovy na nohou několika svých společníků, které se jim hodily právě tak jako klacky , které si opatřili, a všechno možné, co se jim dostalo do rukou a o čem si mysleli, že jim v jejich počínání pomůže.
Takto vyzbrojeni vrhli se v hloučcích a skupinách na naše lidi, kteří stáli na palubě nepřipraveni, a ubodali jednoho z našich nejstatnějších mužů, který dostal čtrnáct nebo patnáct ran nožem, a tak zahynul. Pak se vrhli na našeho dělmistra a řízli ho do nohy až na kost, takže se nemohl hnout, protože mu přeřízli nervy; jiní zas podřízli našemu kuchařovi krk až po hrtan a jiní poranili tři námořníky a jednoho v tom stavu shodili z přídě přes palubu; ale šťastnou náhodou se zachytillana od přední plachty a tím se zachránil; zůstal na dolním pažení zadní paluby, kde (říká Casseneuve ) jsme stáli ozbrojeni a stříleli na vzbouřené otroky; některé jsme zastřelili a mnoho jich zranili, což ostatní tak vyděsilo, že ustoupili a rozprchli se mezi palubami na všechny strany a pod kajuty na přídi; a mnozí z nejvzpurnějších skočili odhodlaně přes palubu a utonuli v oceánu
a vůbec jim nezáleželo na životě. Tak jsme ztratili sedmadvacet nebo osmadvacet otroků, které jsme buďto zabili, nebo kteří utonuli; a když jsme je zvládli, domlouvali jsme jim po dobrém a přiměli je, aby sestoupili do mezipalubí.
Pramen : James Barbot a J ohn Casseneuve, An Abstract of a Voyage to Congo River in the rear 1700, v díle A. a J. Churchilla, Collections of Voyages and Travels (1732), 5, str. 497-522. 


Boston Post Boy
Námořní vzpoura

Dostali jsme zprávu z lodi, která nedávno připlula ze Západní Indie, že když jistá liverpoolská loď, vracející se od západoafrického pobřeží asi s 350 otroky na palubě, se dostala na dohled ostrova Guardaloupe, řečení otroci, když byli puštěni na palubu, aby se nadýchali čerstvého vzduchu, dne 28. května využili příležitosti a zabili kapitána a lodního důstojníka, patnáct mužů posádky hodili přes palubu a potom vyslali člun s dvěma bílými plavčíky a třemi či čtyřmi muži, aby zjistili, co je to za zemi, a loď mezitím plula na závětrnou stranu, takže plavčíci mohli o události zpravit velitele oné části ostrova, jenž okamžitě svolal jedno sto vojáků a na šalupě se jali pronásledovat loď, kterou za několik hodin dostihli a odvlekli do Port Louis.
Pramen: Zpráva v Boston Post Boy, 25. června 1750, citovaná v díle E. Donnanové, Documents Illustrative of the History of the Slave T rade t6 America, Camegie Inst. Washington 1931, sv. 2.

James Barbot
Chování otrokářů

(1700) Bývá u Evropanů zvykem, že když v Africe kupují otroky, prohlížejí jim všechny končetiny, aby poznali, zda otroci jsou zdraví: a když zairský král (ústí řeky Kongo) pozoroval Casseneuva (lodního důstojníka z otrokářské lodi Don Carlos z Londýna), jak toto činí u čtyř otroků, které mu prodal, dal se do smíchu a vysocí hodnostáři s králem rovněž. On se zeptal tlumočníka, čemu se král směje, a bylo mu řečeno, že nad tím, jak pěkně si prohlíží ty ubohé otroky; ale že on, král,
a jeho průvodci se velice stydí, když na to musí hledět, a žádají ho, aby už ze slušnosti otroky prohlížel na soukromém místě; to ukazuje, že tito mouřeníni jsou velmi stydliví.
Pramen: James Barbot v A.a J. Churchillově knize Collections of Voyages and Travels (1732).

Richard Brew
Nedostatek obětí

Poptávka po otrockých pracovních silách byla nyní taková, že Evropané platili za zajatce zlatem dokonce i na Zlatém pobřeží.
(1771)... zbývá vám jen říci, že zlato ovládá obchod; nelze koupit otroka, aniž byste složil aspoň unci zlata, a návětrné pobřeží je už tak vybrakováno, že není pomyšlení na získání zlata, i když prodáváte zboží o čtyřicet až padesát procent pod nákupní cenou ...
Nedávno se v obchodě na Zlatém pobřeží zahnízdila nadmíru škodlivá praxe, což je kupování otroků za zlato; a lze si jen přát, abychom připadli na nějaký způsob, který by tomu včas učinil přítrž, neboť jinak by bylo nemožné, aby tu kdokoli pokračoval v obchodě s nějakou vyhlídkou na úspěch; Appolonia, jediné místo, které námořnímu obchodu dodávalo zlato, je vám prakticky nepřístupná; tato pevnost, Dixcove, Succondee a Commenda jsou faktorie guvernéra kapského pobřeží, který je tak vydatně zásobován zlatem z těchto míst, že má ve všem přednost; dovolávám se všech liverpoolských a bristolských kapitánů, kteří zde letos byli, aby potvrdili pravdivost mých slov.
Dříve bylo zvykem, že majitelé lodí posílali dvojí náklady zboží, jeden za otroky, druhý za zlato; byli-li otroci náhodou dražší než obvykle, náklad za zlato byl přihozen k nákladu za otroky, aby se loď naplnila; na druhé straně, byli-li otroci za rozumné ceny, nákladu za zlato se použilo na nákup zlata a slonoviny, se ziskem třicet, čtyřicet až padesát procent, což bylo výhodné při placení přístavních poplatků v Západní Indii; často jsem viděl pět až patnáct set liber šterlinků ve zlatě a slonovině, odvážených z tohoto pobřeží, mimo a kromě plného nákladu otroků. Víte z vlastní zkušenosti, jak podivně se teď všechno
obrátilo; zřídkakdy vidíme vyjíždět loď s plným stavem otroků, přestože její náklad byl v průměru nakoupen za osmnáct až dvacet liber šterlinků za hlavu, počítáme-li zboží za nákupní cenu, bez jediného šilinku přirážky; velkou část nákladu musí prodat za zlato, kde se dá, většinou pod nákupní cenou, nebo tady čekat, až se spotřebují všechny zásoby a dna lodí rozežerou červi ...
Teď (1772) nekoupíte otroka, aniž byste za něho dal dvě unce zlata; abyste sehnal zlato, musíte prodávat zboží o dvacet procent pod nákupní cenou a můžete mluvit o štěstí, koupíte-li zlato i za tuto sazbu.
Pramen: Tři dopisy Richarda Brewa v díle A Treatise upon the Slave Trade, napsané 1771-1772 ze Zlatého pobřeží. Viz E. Donnan, Documents Illustrative ofthe Slave Trade to America (Carnegie Institution, Washington, D. C. 1931) sv. 2, str. 536.

Mungo Parkar
Kavana otroků

(l797) Moje šaty byly ted už tak rozedrané, žejsem se téměř styděl vyjít z domu; ale Karfa, v den svého příchodu, mi velkomyslně daroval oděv a kalhoty , které se v této zemi nosí.
Otroci, které Karfa přivedl, byli všichni válečnými zajatci; zajala je bambarská armáda v královstvích Wasulu a Kaartě a dopravila do Segu, kde někteří zůstali tři roky v železech. Ze Segu je poslali, společně s jistým počtem dalších zajatců, vzhůru po Nigeru ve dvou velkých kánoích, a nabízeli je na prodej v J amině, Bamaku a Kankabě, v kterýchžto místech většinu zajatců vyměnili za zlatý prach, a zbytek poslali do Kankarí.
Jedenáct otroků se mi přiznalo, že jsou otroky od dětství; ale ostatní dva odmítli podat jakoukoli zprávu o svém dřívějším stavu. Všichni byli velmi zvědaví; zpočátku se však na mne dívali s hrůzou a opětovně se mne ptali, zda moji krajané jsou lidožrouti. Přáli si vědět, co se stalo s otroky , kteří přepluli slanou vodu. Řekl jsem jim, že je zaměstnávají při obdělávání půdy, ale nechtěli mi věřit; a jeden z nich položil ruku na zem a řekl s velkou prostotou: "Opravdu máte zemi, jako je tahle, abyste po ní chodili?" Hluboce zakořeněná představa, že běloši kupují černochy, aby je snědli nebo je prodali dalším, kteří
je zhltnou potom, má přirozeně za následek, že otroci uvažují o cestě k pobřeží s velkou hrůzou, takže dozorci jsou nuceni držet je stále v okovech a bedlivě je sledovat, aby jim zabránili v útěku. Obvykle je zajišťují tak, že vloží pravou nohu jednoho a levou druhého do téhož páru okovů. Podpírají okovy provazem, aby mohli chodit, i když hodně pomalu. Vždy čtyři otroci jsou k sobě připoutáni za krk silným provazem nebo kroucenými řemeny; a na noc jim svazují ruce dalšími pouty, a někdy jim dávají kolem krku železný řetízek.
Takové, kteří projevují známky nespokojenosti, zajišťují odlišným způsobem. Uříznou silné poleno, asi tři stopy dlouhé, a na jedné straně vyhloubí hladký zářez, do něhož vloží kotník otroka a připevní je silnou skobou ve tvaru U , která obepíná kotník z obou stran. Všechna tato pouta vyrábějí z domácího železa; v tomto případě je nasadil místní kovář, jakmile otroci přišli z Kankaby, a pouta jim sňali teprve toho rána, kdy se karavana vydala na cestu do Gambie ...
Pramen: Mungo Park, Travels in the Interior Districts of Africa, etc. (Londýn 1799).





[Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Známkování jako ve škole

Sdílet na Facebooku | | |

Celý článek | Autor: Jaromír Němec | Počet komentářů: 26 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek | Zdroj: Jaromír Němec

  Hlavní menu

  Pro cestovatele

DOVOLENÁ

- Zájezdy do Afriky

LETENKY

Převody měn
Očkování
Pronájem aut pro region jižní Afriky od Europcar.co.za

  Galerie
Namibie - Sossusvlei
mrtvý strom
zobrazení: 997
známka: 0

  Vyhledávání
Custom Search

  Personalizace
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

  Poslední komentáře
  • Kdy vyjednavat:
    "Anglie byla v 1940 v zoufale situaci. Vyhlidka ze by izolacionisticke USA vstopupili do valky znacne . . . " (Africká migrace do Evropy)
  • Re: Co chtel basnik clankem rici ??:
    "Myslím, že článků věnujícím se islámu a Erdoganovi je na netu mnoho. Článek se zabývá spíše tím, co . . . " (Africká migrace do Evropy)
  • Co chtel basnik clankem rici ??:
    "Mam dve roury :) ale i tak jsem vubec nepochopil co chtel autor clankem rict. Zcela byl vynechan jed . . . " (Africká migrace do Evropy)
  • best loan offer:
    "Ahoj Jste uvízli zakazující banku a nemáte výhodu bank, nebo pokud máte lepší projekt a potřebujete . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)
  • nabídka půjčky:
    "Má někdo tady potřebuje půjčku na splacení účtů nebo dluhu, pokud ano, pak vše, co musíte udělat, je . . . " (Podvod století nebo zlatý důl)

  •   Partnerské servery
    ZANZIBAR | Ligurie
    active24
    Autoatlas | Fotografie | Dárky

    Přidejte si naši stránku k oblíbeným (CTRL+D)
    Upozornění! Zde zveřejněné články a fotografie jsou vlastnictvím autorů. Pro studijní účely jsou však při uvedení autora volně využitelné.
    © Afrika online.cz 2001 - 2013.

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.
    RSS - článků Atom 0.3 - články RSS - diskuzní fórum

    CC